tag:blogger.com,1999:blog-84183907317540926652024-03-13T22:03:34.054+01:00PepaTeam Frýdek-MístekRadimhttp://www.blogger.com/profile/15065941415343368217noreply@blogger.comBlogger182125tag:blogger.com,1999:blog-8418390731754092665.post-23958460808157420632023-06-09T13:48:00.002+02:002023-06-11T08:55:26.494+02:00Xtreme triatlon Brušperk, Terka<p> <span style="-webkit-text-size-adjust: auto; font-family: UICTFontTextStyleBody; font-size: 18.9px;">Xtreme runto triatlon Brušperk 0,8/28/4 km</span></p><p class="p1" style="-webkit-text-size-adjust: auto; font-size: 18.9px; font-stretch: normal; line-height: normal; margin: 0px;"><span class="s1" style="font-family: UICTFontTextStyleBody; font-size: 18.9px;">Mám za sebou první triatlon v životě </span><span class="s2" style="font-size: 18.9px;">🤟🏻😊🤟🏻</span><span class="s1" style="font-family: UICTFontTextStyleBody; font-size: 18.9px;">. Nijak jsem se systematicky nepřipravovala, běhám často, občas nějaké to kolo a jednou týdně na bazén. Tam jsem se sice začala učit kraula, ale pořád rychleji plavu prsa </span><span class="s2" style="font-size: 18.9px;">🤣😏</span></p><p class="p1" style="-webkit-text-size-adjust: auto; font-size: 18.9px; font-stretch: normal; line-height: normal; margin: 0px;"><span class="s1" style="font-family: UICTFontTextStyleBody; font-size: 18.9px;">Plavání jsem se bála nejvíc a nakonec to byla nejlepší disciplína. Rozuměj, nejsem žádný otužilec a občasná studená sprcha se snad nedá ani počítat. Nakonec byla voda “teplá”. Bylo to mé první venkovní plavání s brejličkama a mezi takovou masou lidí. Dopředu jsem se necpala, ale nějakým způsobem jsem pár kraulařů předplavala. Vzdálenost od břehu ke břehu a zpět vypadala děsivě! Ale věděla jsem z bazénu, že 1500m uplavu jak nic, tak musím dát i 800 v žlutohnědé kalné vodě. Nakonec jsem se vypotácela z vody za 18:11. Pak přišlo na řadu depo, navléct se do cyklo úboru (jako jediná jsem plavala v bikinách </span><span class="s2" style="font-size: 18.9px;">😜😊</span><span class="s1" style="font-family: UICTFontTextStyleBody; font-size: 18.9px;">), přilba, číslo, vymotat se z depa a jet.</span></p><p class="p1" style="-webkit-text-size-adjust: auto; font-size: 18.9px; font-stretch: normal; line-height: normal; margin: 0px;"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjCveG7n7PQJgsA2thJpvgAxHeJkZbxMx_aSesqYowLaHA8zuuG1rQZoH0yxSBfj6rF3avuGuZVuc0VxTDMQ5GRtpZMR-pr5T8-XhIjeExIIDr-LIRBTaUnVhm3JtNH1iqPRMppLfvxyGRV1mWr65WqJNEA_94YjCMM7xy7mRGBrfb3Loc3BrWbyB6b/s1450/358E545B-C6CA-4DC8-9591-F0058CBA6917.jpeg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="965" data-original-width="1450" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjCveG7n7PQJgsA2thJpvgAxHeJkZbxMx_aSesqYowLaHA8zuuG1rQZoH0yxSBfj6rF3avuGuZVuc0VxTDMQ5GRtpZMR-pr5T8-XhIjeExIIDr-LIRBTaUnVhm3JtNH1iqPRMppLfvxyGRV1mWr65WqJNEA_94YjCMM7xy7mRGBrfb3Loc3BrWbyB6b/s320/358E545B-C6CA-4DC8-9591-F0058CBA6917.jpeg" width="320" /></a></div><br /><span class="s1" style="font-family: UICTFontTextStyleBody; font-size: 18.9px;"><br /></span><p></p><p class="p1" style="-webkit-text-size-adjust: auto; font-size: 18.9px; font-stretch: normal; line-height: normal; margin: 0px;"><span class="s1" style="font-family: UICTFontTextStyleBody; font-size: 18.9px;">Na kolo jsem si fakt věřila, protože mám naježděno a běžně to po silnici valím hlava nehlava. Jenže trať byla plná kamení, kořenů, zkrátka trail a co jsem si vybojovala do kopce, to jsem si ve sjezdech bržděním ztratila. Předjížděli mě o dost starší závodníci a já se dost styděla, že to nedokážu z kopce pustit a jedu krokem. Nakonec 28 km/1:24.</span></p><p class="p1" style="-webkit-text-size-adjust: auto; font-size: 18.9px; font-stretch: normal; line-height: normal; margin: 0px;"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFzefZnkpTwq4IEsLWp6PXSW4F0pzGXeyT6JemvENzSPJCQhKb3lmukdJDP_aJLVhgROSM2yP5yu2cuRmRNwhXa5KqGWb2dHQstQ3frKUB96E4w1I0OgrpRM4IBuEMn2_IW_onWekHyETDGlPCnWcZ222bKIftKiRbGh99SNAalo6Zg0FzsHGgVKhZ/s1450/631B7BBE-F518-4ADB-BB16-C848431E7031.jpeg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="965" data-original-width="1450" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFzefZnkpTwq4IEsLWp6PXSW4F0pzGXeyT6JemvENzSPJCQhKb3lmukdJDP_aJLVhgROSM2yP5yu2cuRmRNwhXa5KqGWb2dHQstQ3frKUB96E4w1I0OgrpRM4IBuEMn2_IW_onWekHyETDGlPCnWcZ222bKIftKiRbGh99SNAalo6Zg0FzsHGgVKhZ/s320/631B7BBE-F518-4ADB-BB16-C848431E7031.jpeg" width="320" /></a></div><br /><span class="s1" style="font-family: UICTFontTextStyleBody; font-size: 18.9px;"><br /></span><p></p><p class="p1" style="-webkit-text-size-adjust: auto; font-size: 18.9px; font-stretch: normal; line-height: normal; margin: 0px;"><span class="s1" style="font-family: UICTFontTextStyleBody; font-size: 18.9px;">Po strastiplném kole, kde jsem se snažila nějak vycucnout gel (na tom trailu to samým klepáním nešlo </span><span class="s2" style="font-size: 18.9px;">😁</span><span class="s1" style="font-family: UICTFontTextStyleBody; font-size: 18.9px;">a doteď si říkám, jakým způsobem ta závodnice snědla těch 5 gelů co měla přilepené na tyčce) jsem doběhla do depa a šla na běh. Zde jsem měla 4. nejrychlejší čas ze všech závodníků </span><span class="s2" style="font-size: 18.9px;">🤣</span><span class="s1" style="font-family: UICTFontTextStyleBody; font-size: 18.9px;">prostě zaparkuješ kolo, odhodíš přilbu a rozmotáváš nohy.</span></p><p class="p1" style="-webkit-text-size-adjust: auto; font-size: 18.9px; font-stretch: normal; line-height: normal; margin: 0px;"><span class="s1" style="font-family: UICTFontTextStyleBody; font-size: 18.9px;">Ty bylo těžké rozmotat, protože první 2 km jsou notně do kopce a po kole má člověk pocit, že “běží” krokem a mnoho závodníků krokem šlo, čímž mi dali ochutnat slastný pocit předbíhání. Běh po kole je známá triatlonová tortura a přiznám se, že jsem to párkrát tréninkově zkusila, tak jsem věděla, že bolest po cca. kiláku přejde. Tady ovšem nepřešla, do toho se mi v žaludku převalovala vypitá voda z Brušperské přehrady, ale zároveň jsem měla žízeň a jako třešnička na dortu s objevilo píchání v boku </span><span class="s2" style="font-size: 18.9px;">♥️</span><span class="s1" style="font-family: UICTFontTextStyleBody; font-size: 18.9px;">. Nakonec běh za 22:10/4 km. Celkový čas v cíli byl 2:11 a já byla trochu zklamaná, protože jsem si myslela, že to pod 2 hodiny dám.</span></p><p class="p1" style="-webkit-text-size-adjust: auto; font-size: 18.9px; font-stretch: normal; line-height: normal; margin: 0px;"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcsb9Rw7vqImuyZ898aE1C9vfWKSeU-YYm3TbtL9DeEgNlWw9OA1fex6lvd1EwfpBZ2aCql9SHykNKcQdB_Cia2vRz-HFhWSMukag-YtizxGKCz-5AcC31q_r9hXrgwm1k2TgcwG3kjcm__oLzg5QheVV21nfUJuhEmKzER-3YQurhkMaIjnRQtpyh/s2000/E9C85484-3A3E-4B33-B5E8-2AAE520CC136.jpeg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1328" data-original-width="2000" height="212" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcsb9Rw7vqImuyZ898aE1C9vfWKSeU-YYm3TbtL9DeEgNlWw9OA1fex6lvd1EwfpBZ2aCql9SHykNKcQdB_Cia2vRz-HFhWSMukag-YtizxGKCz-5AcC31q_r9hXrgwm1k2TgcwG3kjcm__oLzg5QheVV21nfUJuhEmKzER-3YQurhkMaIjnRQtpyh/s320/E9C85484-3A3E-4B33-B5E8-2AAE520CC136.jpeg" width="320" /></a></div><br /><span class="s1" style="font-family: UICTFontTextStyleBody; font-size: 18.9px;"><br /></span><p></p><p class="p1" style="-webkit-text-size-adjust: auto; font-size: 18.9px; font-stretch: normal; line-height: normal; margin: 0px;"><span class="s1" style="font-family: UICTFontTextStyleBody; font-size: 18.9px;">Na druhou stranu jsem byla 6. v kategorii a na první triatlon se mi vše vydařilo. Hlavně když jsem viděla chudáky, jak vedli kolo s defektem a závod nemohli dokončit!</span></p><p class="p1" style="-webkit-text-size-adjust: auto; font-size: 18.9px; font-stretch: normal; line-height: normal; margin: 0px;"><span class="s1" style="font-family: UICTFontTextStyleBody; font-size: 18.9px;"></span></p><p class="p1" style="-webkit-text-size-adjust: auto; font-size: 18.9px; font-stretch: normal; line-height: normal; margin: 0px;"><span class="s1" style="font-family: UICTFontTextStyleBody; font-size: 18.9px;">Pak ještě cesta zpět, pohodových 17 km na vyjetí, což mi včera s cestou tam a závodem cinklo krásných 60km na kole.</span></p><p class="p1" style="-webkit-text-size-adjust: auto; font-size: 18.9px; font-stretch: normal; line-height: normal; margin: 0px;"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjKBTJb1q_o4v5I1yK7-lHCptmIS3p8nx1lhxBj8-cHP-qfIaEuLHm_7YSefKw9Hb1zr4RmXMbYOLd8h0C9RSuVE1uSOlSPF8_CZPupc8Q8CRZcGW1l-a_PWsnT903BcvT00MZyuT3YDZJOe4GdE8yiPldnrBAlN3wZs4qu6lzJIoLy-RND5-aHGyXv/s1432/6993D23F-6E6D-484F-93F3-8EBC17076A4F.jpeg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1432" data-original-width="1432" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjKBTJb1q_o4v5I1yK7-lHCptmIS3p8nx1lhxBj8-cHP-qfIaEuLHm_7YSefKw9Hb1zr4RmXMbYOLd8h0C9RSuVE1uSOlSPF8_CZPupc8Q8CRZcGW1l-a_PWsnT903BcvT00MZyuT3YDZJOe4GdE8yiPldnrBAlN3wZs4qu6lzJIoLy-RND5-aHGyXv/s320/6993D23F-6E6D-484F-93F3-8EBC17076A4F.jpeg" width="320" /></a></div><p></p>Tereza Samiecováhttp://www.blogger.com/profile/01641488724720650687noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8418390731754092665.post-80396664524488365952016-02-08T11:16:00.001+01:002016-02-08T11:16:59.823+01:00pár vzpomínek na rok 2015 a 1991?<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgVHHJ3AkhNRtq4sqAIquMy3N1Es_YvklORmHBqdr4E0gpL6BY7-ytyEJIl3EE7vkuDlOhs9EHojTHlib50njlazSgG6My0Xu6Xgw7KbJ4zKxpaJMeL457G-rGnerBAm91SJpGdfWG5gM8/s1600/DSC_2105.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="258" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgVHHJ3AkhNRtq4sqAIquMy3N1Es_YvklORmHBqdr4E0gpL6BY7-ytyEJIl3EE7vkuDlOhs9EHojTHlib50njlazSgG6My0Xu6Xgw7KbJ4zKxpaJMeL457G-rGnerBAm91SJpGdfWG5gM8/s320/DSC_2105.JPG" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Lukáš alias fakír v cíli Kysuckého maratonu</td></tr>
</tbody></table>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcWREssSD2ckwErYnulsJHMkKuBt6jXs-02AKSGB_ILoj-mESYFv5jCbXzPh3Bjy36L0OOPVtZ2qhrgBNYyPzmzzt_nK3bNE8ypCOlx7flrGSmUn3-WI7J3w9ZNT2-b7OUOURKOuTwLNg/s1600/885664_10153298164118582_4769066073160315722_o.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcWREssSD2ckwErYnulsJHMkKuBt6jXs-02AKSGB_ILoj-mESYFv5jCbXzPh3Bjy36L0OOPVtZ2qhrgBNYyPzmzzt_nK3bNE8ypCOlx7flrGSmUn3-WI7J3w9ZNT2-b7OUOURKOuTwLNg/s320/885664_10153298164118582_4769066073160315722_o.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jarní Kubánkov</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjXOVkxF8dSGp27mMgF5tviLCCvzqIdv8AKI4LyVLMlgV1_I0ppsn_YdKUADUYfmlWwvLTkGeHXbbOis4A01IZzwevfiGOTnxqFxWNzsjOJNWEj9gjRc9zKDHIYY5vdmGPn8jUusckmLhQ/s1600/10900198_10202301019325569_2230173704906220314_o.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="232" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjXOVkxF8dSGp27mMgF5tviLCCvzqIdv8AKI4LyVLMlgV1_I0ppsn_YdKUADUYfmlWwvLTkGeHXbbOis4A01IZzwevfiGOTnxqFxWNzsjOJNWEj9gjRc9zKDHIYY5vdmGPn8jUusckmLhQ/s320/10900198_10202301019325569_2230173704906220314_o.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">F.Holec: "Maraton v Šumperku 1991. <br />Ani čas 2:40:16 nestačil na vítězství v kategorii veteránů."</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg2tRBOKoW2BfPV0mgr-C5wshagLCtBW7sTd46mwM4sU2n6xVrGQPrLZO7jNTdRWasXpyR_ILdNNB4ZwDjwOQOpyLsA-0S6qTuW6he8hVe6Cj0D39OdYGJLKgRITLduqLIDZkynvn9180Y/s1600/10987471_10202614654166244_73969260910262716_o.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg2tRBOKoW2BfPV0mgr-C5wshagLCtBW7sTd46mwM4sU2n6xVrGQPrLZO7jNTdRWasXpyR_ILdNNB4ZwDjwOQOpyLsA-0S6qTuW6he8hVe6Cj0D39OdYGJLKgRITLduqLIDZkynvn9180Y/s320/10987471_10202614654166244_73969260910262716_o.jpg" width="209" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">na čele Franta Sukeník, <br />za ním Pepa Nejezchleba <br />a pak náš Franta Holec!</td></tr>
</tbody></table>
<br /><br />Roberthttp://www.blogger.com/profile/08700121139910544763noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8418390731754092665.post-814962129170920932015-09-21T07:32:00.003+02:002016-02-06T07:45:29.472+01:0050 kilometrů peklem<div style="text-align: justify;">
Služební cesta mi opět dala příležitost vyzkoušet něco zajímavého, a tak jsem se na tuto neděli 20. září přihlásil na závod Coastal 50K. V okolí San Franciska působí několik běžeckých klubů, a tento závod pořádal jeden z nich. Když jsem se na závod registroval, tak mi hrálo do karet, že zatím vždycky měli v září v termínu konání závodu severně od SF mlhu, zimu, před dvěma lety dokonce pršelo. Očekával jsem tedy spíše větrnější a chladnější počasí. Krutě jsem se zmýlil. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgFHhEUmOLoTidTG4JEQYy3nO0RencyGT0RNOUgUYi5N4X5Ka7oRKDT4EPMrQ6ivKM7a25T9gG5snZnZRL40xdSwEIMG1CRn8wbizOl7jVN_lKMc16PvWKeq6rjYgAuYaYwX7-lg20Y5LI/s1600/Stinson+beach+-+start+-+01.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="207" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgFHhEUmOLoTidTG4JEQYy3nO0RencyGT0RNOUgUYi5N4X5Ka7oRKDT4EPMrQ6ivKM7a25T9gG5snZnZRL40xdSwEIMG1CRn8wbizOl7jVN_lKMc16PvWKeq6rjYgAuYaYwX7-lg20Y5LI/s320/Stinson+beach+-+start+-+01.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Stinson beach - start</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Coastal 50K měl start severně od SF, na pláži Stinson Beach a cíl jižně, na Rodeo Beach. Protože trasa vedla z bodu A do bodu B, bylo nutné brzy ráno přijet do cíle, ze kterého nás pak na start zavezly žluté školní autobusy. Už v 6 hodin ráno bylo velmi příjemné počasí, teplota je pocitově kolem 20°C. Znalci místních poměrů jsou zaskočeni, předpověď na den počítala s třicítkami. Kdo mohl, radši přibral vodu navíc. Klikatá cesta proběhla v pořádku, vyzvednout startovní číslo a za chvilku už hlavní organizátor svolává běžce na start. Je nás odhadem kolem osmdesátky, někteří ale běží kratší, maratonskou trať. Přesně v 8 hodin je odstartováno. <br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg0YKwvQpbJEdWdxFkKnlpepd3Tgp5_bhBgIEJhCotoEyfyx4m7txXPCVoYV2uoYnCFwiZjpoJc2UO50CiWXhy6FcaXoN8i02CxEvy05xs46YfqZoOs_WI1HftTpUEuR3Yu0d2k_6yCnv8/s1600/Vzh%25C5%25AFru+udol%25C3%25AD%25C4%258Dkem+kolem+potoka+-+02.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="207" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg0YKwvQpbJEdWdxFkKnlpepd3Tgp5_bhBgIEJhCotoEyfyx4m7txXPCVoYV2uoYnCFwiZjpoJc2UO50CiWXhy6FcaXoN8i02CxEvy05xs46YfqZoOs_WI1HftTpUEuR3Yu0d2k_6yCnv8/s320/Vzh%25C5%25AFru+udol%25C3%25AD%25C4%258Dkem+kolem+potoka+-+02.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
Hned v úvodu nás čeká výživné pětikilometrové stoupání s převýšením okolo 600 metrů. Stoupáme krásným single trackem v korytě potoka. Často jdeme po schodech, v jednom místě dokoce po žebříku. Míjíme velké kameny i popadané velikány, trasa se po dosažení vrcholu stoupání stáčí dolů k Muir Woods a za chvilku již poznávám sekvoje. Běží se mi celkem dobře, ale protože cítím, že se zvyšuje teplota, tak raději zpomaluji.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhz6xxogfI_I5iitaB7vOHQshzAObsClmcDEx5xlEOXCZYW1mBxWpzcBDinRwGOTUcFX48u11RSJibKRO9OCgTDPkQkOnuO3Ih-YmTZPyHc7dKFCq4y1lg-f9LhqxrF4LAPcyfXc9cq354/s1600/Miur+beach++-+03.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="207" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhz6xxogfI_I5iitaB7vOHQshzAObsClmcDEx5xlEOXCZYW1mBxWpzcBDinRwGOTUcFX48u11RSJibKRO9OCgTDPkQkOnuO3Ih-YmTZPyHc7dKFCq4y1lg-f9LhqxrF4LAPcyfXc9cq354/s320/Miur+beach++-+03.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
Profil se zvlní, za 1:10h jsem na první občerstvovačce na 8km. Z ní pak mířím dalších 500m klesáním dolů na pláž Muir Beach (17,5 km). Slunce už je nahoře a docela peče. Nikde není žádný pořádný stín, jen občas pár stromů. Výhledy jsou nádherné, ale necítím se dvakrát dobře. Mám pocit, že mi chybí energie. Hurá tedy na občerstvovačku. Pod přístřeškem na pláži doplňuji hlavně tekutiny a chvilku odpočívám. Dalších 8 kilometrů mě čekají dva kopce, stoupání dalších 500 metrů. Bez jediného stromu či keře. Teploměr akatuje třicítku. Odskočím si u keříčku. Bujón před obědem? A to piju opravdu dost. Na zádech 2l, vepředu 300ml. Kopce jdu, dolů se snažím sbíhat, ale moc to nejde. Občas se na chvilku zastavím – udělám fotku a zase jdu dále. Lépe to ubíhá.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg7AkfG1sdnIRZOhbtJANZPRm6-UU6Hu7NwxHnDwlX-4vBorbHwGDxZmLT2P3Tm5sTZj5uTH8OqCrVQ61DTWRi0NEL6U1g3CK1ExaoH2NaHXD_cHluBdri5nr2FsrGqE4H2i6gs5LB4Vgs/s1600/r%25C5%25AF%25C5%25BEov%25C3%25A1+je+barva+ultratrailu+-+04.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="207" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg7AkfG1sdnIRZOhbtJANZPRm6-UU6Hu7NwxHnDwlX-4vBorbHwGDxZmLT2P3Tm5sTZj5uTH8OqCrVQ61DTWRi0NEL6U1g3CK1ExaoH2NaHXD_cHluBdri5nr2FsrGqE4H2i6gs5LB4Vgs/s320/r%25C5%25AF%25C5%25BEov%25C3%25A1+je+barva+ultratrailu+-+04.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
Místa, po kterých vede trasa, jsou krásná. Žádná široká cesta, pouze chodníček. Míjíme pirátskou zátoku a po kojotím hřebeni se blížíme ke třetí občerstvovačce. Vařím. Ostatní závodníci také. Konečně přicházíme dolů do Tenesse Valley (26 km). Zůstavám zde 12 minut – nejdéle. Mají led! Beru do hydravaku a taky pár kostek pod čepici. Tam vydrží asi 15 minut, za dalších 20 minut už je čepice suchá. Opět stoupáme. Cesta vede zpočátku lesem, ale stromy jsou daleko. Za chvilku už jsem zase na otevřeném prostranství. Všude jen kamení a nízké keříky. Na focení super, ale to je asi tak všechno.<br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgu7tjbB0U-ymmX3UXDXm5G1uZM50OS9LkHjEplJ4ECLTQmWAizmcKULHxMfAg417zcIdq6T-RnNg2obNuDW5slH9LVKJFuYCjozNcxpKwYUyG64t5f_JCNWqrynw2qIfCSmYO8dRBvRcM/s1600/pekeln%25C4%259B+hork%25C3%25BD+chodn%25C3%25AD%25C4%258Dek.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="207" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgu7tjbB0U-ymmX3UXDXm5G1uZM50OS9LkHjEplJ4ECLTQmWAizmcKULHxMfAg417zcIdq6T-RnNg2obNuDW5slH9LVKJFuYCjozNcxpKwYUyG64t5f_JCNWqrynw2qIfCSmYO8dRBvRcM/s320/pekeln%25C4%259B+hork%25C3%25BD+chodn%25C3%25AD%25C4%258Dek.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
300 metrů níže ve vedlejším údolů vidím u občerstvovačky holku, která je dost mimo. Prý byla na chvíli i v bezvědomí. Všichni jsou si vědomi extrémního horka a tak doplňují vodu a chladí se co, se dá. Hodně lidí zde závod končí (v době, když jsem byl v cíli to bylo více než dvacet). Vydávám se do předposledního čtyřkilometrového kopce. Je to smrťák. Všichni se tu vlečou, co noha nohu mine. Teplota je na 34°C, pocitově ještě více. Už jsem dávno smířený s tím, že většinu závodu jdu. Na hřebeni se mi otevírá fantastický výhled na celou zátoku. Vše je tu jak na dlani. Alcatraz, San Francisco a dole pode mnou Golden Gate. A úplně dole pod ním, u jeho paty občerstvovací stanice (41 km). Když si představíte, co vás ještě čeká, je to hořkosladký pohled.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgpdQREF_54jidMCAn8vDYJaEyhv7qQoy9srcYD4ygGxG_-V1VQ5OslYnfZNE7ZsJY6UiJuYocw5p8ZCNFGAtcIfI2FhdZWR1GTSWY8KJeb-0LjJcCVD1SpFmEbLJFtLCh_X86Q3SziVBQ/s1600/Za+mnou+San+Francisco+a+pod+Golden+Gate+ob%25C4%258Derstven%25C3%25AD.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="207" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgpdQREF_54jidMCAn8vDYJaEyhv7qQoy9srcYD4ygGxG_-V1VQ5OslYnfZNE7ZsJY6UiJuYocw5p8ZCNFGAtcIfI2FhdZWR1GTSWY8KJeb-0LjJcCVD1SpFmEbLJFtLCh_X86Q3SziVBQ/s320/Za+mnou+San+Francisco+a+pod+Golden+Gate+ob%25C4%258Derstven%25C3%25AD.jpg" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjmiWdBxvLX7JlVGk5CeFxdE7oyVYjn9cz9HPErsLR7mifoj_hyphenhyphenNrhpiL3-Ya6nd618mhP4upVGpblG59JyEgBlWdJS8YUBrP3wTg3vcpSyHsqauMtBSfsMSJLhsQTtR8LdHKC-Z4A_DME/s1600/Pohled+od+ob%25C4%258Derstvova%25C4%258Dky.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="207" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjmiWdBxvLX7JlVGk5CeFxdE7oyVYjn9cz9HPErsLR7mifoj_hyphenhyphenNrhpiL3-Ya6nd618mhP4upVGpblG59JyEgBlWdJS8YUBrP3wTg3vcpSyHsqauMtBSfsMSJLhsQTtR8LdHKC-Z4A_DME/s320/Pohled+od+ob%25C4%258Derstvova%25C4%258Dky.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Občerstvení pod mostem je super, dokonce tady fouká mírný větřík od vody. Ale teď už zase zpátky nahoru na kopec a ještě výše než předtím. Čeká mě poslední pořádné stoupání. Na jeho vrcholu dobíhám (ano, dokonce jsem zase trochu běžel) skupinku 3 lidí a dáváme se do řeči. Američanka, Mexičan, Francouz a já. Jdeme a popobíháme. Docela to utíká. Vzájemně na sebe trochu čekáme, ale 2 km před cílem se to trhá. Rozbíhám finiš, aby to bylo se ctí a o slovo se přihlásí brutální vlk, kterého jsem si předtím nevšiml. Zatínám zuby. Ještě pár stovek metrů kličkování mezi auty u pláže a jsem v cíli. Nic moc čas, ale všichni tady mají respekt z každého, kdo dokončil. Čas 7:57 mi zajišťuje 30. flek celkově, 11. ve věkové kategorii. Vítěz to dal za 4:14. Borec.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-3wpl236eT6MNTytufGWZfgSJHOnI4UDbmvyYWL4XzdShDCXV0qLyVNJaRiAVndgReXw9xWs23aGfhn-YF3V1jdCy2I-kT_gmFYUjSvH_fphVih_5lKULABLyso4JESZWhpH1Q-6C2Cw/s1600/profil+trasy.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="75" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-3wpl236eT6MNTytufGWZfgSJHOnI4UDbmvyYWL4XzdShDCXV0qLyVNJaRiAVndgReXw9xWs23aGfhn-YF3V1jdCy2I-kT_gmFYUjSvH_fphVih_5lKULABLyso4JESZWhpH1Q-6C2Cw/s320/profil+trasy.jpg" width="320" /></a></div>
<br /></div>
<span style="text-align: justify;">Osvěžuju se a debatujeme s doběhnuvšími. Všichni říkají, že letos to byl extrém. Teď už jen zchladit nohy v Pacifiku. Jakmile sundám pravou botu, dostávám šílenou křeč do lýtka. Asi se mu to moc nelíbilo. Já mám dost smíšené pocity. Jsem moc rád, že jsem dokončil a viděl mnoho opravdu krásného. Trasa má docela brutální parametry, prvních 10 kilometrů je hlavně do kopce a s nádhernými stromy, druhou půlku bych přirovnal ke Slezskému maratonu – ale bez stromů. Jsem rád, že jsem to zvládl. Na druhou stranu mě mrzí, že jsem neměl energii a hlavně, že mě tak moc dostalo to horko. Ale určitě převládá spokojenost. Kdo z vás to má? :)</span>
<br />
<span style="text-align: justify;"><br /></span>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQFBOb4QQyBlL-F66NjTcXvGoLhQUwG29vURg3A_B_D0UUz0o7BMdxQfBXoKGSogbjnTAPsenDhSFMX-Q8mjeXEG-gglcX28QgeWBRWVHOnBlc_qrKODa6t1slM6sK0DTy5Sfi6AbV1M4/s1600/nohy+v+oce%25C3%25A1nu%252C+kone%25C4%258Dn%25C4%259B%2521.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="207" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQFBOb4QQyBlL-F66NjTcXvGoLhQUwG29vURg3A_B_D0UUz0o7BMdxQfBXoKGSogbjnTAPsenDhSFMX-Q8mjeXEG-gglcX28QgeWBRWVHOnBlc_qrKODa6t1slM6sK0DTy5Sfi6AbV1M4/s320/nohy+v+oce%25C3%25A1nu%252C+kone%25C4%258Dn%25C4%259B%2521.jpg" width="320" /></a></div>
<span style="text-align: justify;"><br /></span>Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/10541660627867097269noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8418390731754092665.post-67612169668212438392015-06-28T09:57:00.000+02:002015-06-28T09:57:32.535+02:00Tož jak jsem běžel a neběžel s “černými“ běžci<div align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<span style="font-size: 14.0pt; line-height: 107%;">(aneb olomoucká půlmaratonská
„poezie“)<br /><br /><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Jestli mám na některý závod hezké
vzpomínky, tak je to Olomoucký půlmaraton z let 2011 a 2013. Byl to takový
velký běžecký svátek s velkou a hřejivou atmosférou Moraváků
povzbuzujících okolo tratě.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Jak čas běží, tak rychlosti
ubývá, váhy přibývá a časová perspektiva, že tu poloviční vzdálenost tratě,
kterou kdysi nějaký řecký voják uběhl mezi Marathónem a Athénami, po padesátce
ještě zvládnu, se krátí. Je to dost „drsné konstatování“, ale je to tak.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Možná o to více jsem se po loňské
absenci chtěl do Olomouce letos vrátit. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
V tradičním termínu okolo
letního slunovratu - tentokrát 20. června, přesně v 19:00, jsem tedy
nakonec stál v jednom z posledních startovních sektorů, označeném
jako „G“, a viděl na velkoplošné obrazovce, jak skupina „černých“ běžců z první
linie vyráží vpřed. Předpokládám, že s vizi zdolat trať 21 097 m v čase
pod jednu hodinu. Sektor „G“ se zatím přitom téměř nehýbal nebo se posouval
pouze mírnou chůzi a tak jsem mohl po startovním výstřelu ještě dvě a půl
minuty v klidu poslouchat tóny Smetanovy „Vltavy“, skladby, která start
velkých závodu seriálu Run Czech obvykle doprovází. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Po protnutí startovní čáry se
však situace poměrně rychle změnila. Zatímco „černí“ běžci bojovali o svůj
elitní čas, pro šedivějícího rekreačního běžce přihlášeného na tuto běžeckou
atrakci za frýdecko-místecký klub Pepa Team, začal pokus o doběhnutí
v čase o hodinu delším. Z hlediska délky života ta hodina rozdílu pro
amatéra z Frýdku-Místku v porovnání s borci z náhorních
plošin vzdálené Afriky moc neznamená. Pro „černé“ běžce však asi ano,
přinejmenším finančně. Tož každý jsme asi nějaký jiný.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Reálný začátek závodů po
proběhnutí startovní čáry (a nejen ten) naštěstí probíhal a ubíhal v milém
prostředí jiných podobně rychle běžících souputníků, ke kterým naštěstí
nepatřili jenom zástupci mužských kategorií. A tak jsem se, motivován krásami historické
Olomouce, fandícími diváky téměř po celé trati i okolo jsoucí běžící kráse „samotné
přírody“, pomalu posouval k cíli. Musím přiznat, že to občas narušovaly
jakési občerstvovací stanice a občasný pohled na hodinky, zdali ten boj o
dvouhodinový limit je ještě reálný. V tom se musím přiznat, že jsem pořád
ještě nedozrál a jako takový - tak
trochu blbec – jsem se těmi hodinkami někdy nechával „rozhodit“. Nicméně
občasné vzájemné předbíhání se s jedním objektem nesoucími číslo
začínající písmenem „F“, bylo docela milým pokračováním krásných tónu Smetanovy
skladby prožitých na startu závodu. Dokonce ta symfonie trvala od pátého až po
skoro dvacátý kilometr, kdy jsem nejprve utekl já a pak mi naopak před cílem
uteklo ono tajemné „F“. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Po pár posledních metrech na
pseudoslavnostním povrchu modrého koberce (pod ním totiž byly hrbolaté dlažební
kostky) mě jedna dobrovolnice dala na krk stylizovanou kovovou „placku“ a jako
ostatní jsem se mohl cítit jako „vítěz“. Rozhlédl jsem se kolem. Neznámy objekt
s písmenem F zmizel neznámo kam a žádný z „černých“ běžců na mne tu pouhou
hodinku nepočkal, aby mi mohl ve vzájemném souboji podat ruku. A tak jsem se
nikým a ničím nerušen mohl zbavit kulturních a jiných zážitků, vžit se do role
sportovce a dík tomu, že cílový čas pár minut pod dvě hodiny byl, jsem si tento
sportovní rozměr uplynulých dvou hodin mohl „vítězně“ užít.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Co z načatého večera zbylo
dál? No přesně to, co po koncích závodů vždycky zbývá. Nafasovat si v „depu“
věci a jít na jídlo. Dvousetmetrová fronta na kus kuřecího stehýnka, za kterou
těžko organizátory vinit (tak to u závodu kde startovalo 5,5 tis. závodníků, prostě
být asi musí) mi ale jaksi nezapadla do poezie minulých prožitých hodin,
obzvláště po tolik „hezkém“ běhu.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Hodinku do plánovaného odjezdu domů
jsem se tedy rozhodl využít raději k posezení v hospůdce „U Drápala“
- nad dvěma dobrými Plzněmi ozvláštněných trochou poklábosení v němčině se
dvěma Švédy o krásách českých děvčat a o smyslu běhu tohoto světa, včetně smyslu
běhání v něm samotném…<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Tož pokud to zdraví dovolí, tak na
Olomouckém půlmaratonu třeba zas někdy příště…<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
Mira Lysek, Pepa Team Frýdek-Místek<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<i>PS:<o:p></o:p></i></div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i>Ach bože… Málem jsem zapomenul
sdělit kdo a v jakém čase zvítězil. Ale dík tomu, že na mne v cíli ten
vítěz nepočkal a nepodal mi ruku, jsem si ho ani nezapamatoval. Asi to byl
běžec „černé“ pleti s těžko zapamatovatelným jménem. To moje trestuhodné
opomenutí ale přece nevadí. Na nějakém
webu, dokonce možná i v samotném nadpise zprávy, se to přes službu Google
dá určitě jednoduše vyhledat… <o:p></o:p></i></div>
Roberthttp://www.blogger.com/profile/08700121139910544763noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-8418390731754092665.post-47773881800746039892015-05-21T07:46:00.000+02:002015-05-21T07:46:22.655+02:005tka na dráze<div style="text-align: justify;">
Nejprve to vypadalo na vodní pólo, ale nakonec se počasí umoudřilo a my jsme mohli v příjemném ovzduší odkroužit 12,5 kola na stadionu Slezanu. Bednu uhájila Lída a Rosťa Trávničkovi, v tombole se pak zadařilo i Lidce Šokálové, odnesla si šampaňské. O víkendu se potkáme buď ve Štramberku, nebo na Lysé? Kdo kam cválá? Přiznejte se :-)</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<table border="0" cellpadding="0" cellspacing="0" style="border-collapse: collapse; width: 341px;">
<colgroup><col style="mso-width-alt: 1901; mso-width-source: userset; width: 39pt;" width="52"></col>
<col style="mso-width-alt: 7021; mso-width-source: userset; width: 144pt;" width="192"></col>
<col style="mso-width-alt: 3547; mso-width-source: userset; width: 73pt;" width="97"></col>
</colgroup><tbody>
<tr height="20" style="height: 15.0pt; mso-height-source: userset;">
<td class="xl67" height="20" style="height: 15.0pt; width: 39pt;" width="52">3. v kt</td>
<td class="xl69" style="width: 144pt;" width="192">Trávníček Rostislav</td>
<td class="xl68" style="width: 73pt;" width="97">17:55.1</td>
</tr>
<tr height="20" style="height: 15.0pt;">
<td class="xl67" height="20" style="height: 15.0pt;">8. v kt</td>
<td class="xl69">Husánik Robert</td>
<td class="xl68">19:19.2</td>
</tr>
<tr height="20" style="height: 15.0pt;">
<td class="xl67" height="20" style="height: 15.0pt;">5. v kt</td>
<td class="xl68">Vernarský Jaroslav</td>
<td class="xl68">20:06.3</td>
</tr>
<tr height="20" style="height: 15.0pt;">
<td class="xl67" height="20" style="height: 15.0pt;">2. v kt</td>
<td class="xl68">Trávníčková Ludmila</td>
<td class="xl68">22:32.8</td>
</tr>
<tr height="20" style="height: 15.0pt;">
<td class="xl67" height="20" style="height: 15.0pt;">5. v kt</td>
<td class="xl68">Šokalová Ludmila</td>
<td class="xl68">24:36.5</td>
</tr>
</tbody></table>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg1O5qaE_gYG3dfPfAyw5tK-XXSSUANJieB0WcN9CJr_0rFdAef0Je2wx3bP4ejy2_7lqsn0_Xeg3afR8gYm3Tk_uwB_j8F4hpi_itKsiZihwIJcX0FWH3B0qdMBwdSE8E9-OLAulbWpTs/s1600/DSCN6539.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg1O5qaE_gYG3dfPfAyw5tK-XXSSUANJieB0WcN9CJr_0rFdAef0Je2wx3bP4ejy2_7lqsn0_Xeg3afR8gYm3Tk_uwB_j8F4hpi_itKsiZihwIJcX0FWH3B0qdMBwdSE8E9-OLAulbWpTs/s320/DSCN6539.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kluci, to je pomalé! Přidáme</td></tr>
</tbody></table>
<br /></div>
Roberthttp://www.blogger.com/profile/08700121139910544763noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8418390731754092665.post-31857835685113950442015-05-20T14:15:00.000+02:002015-05-20T14:15:56.229+02:00PIM 2015 s účastí Pepa Teamu!<div style="text-align: justify;">
Nestíhám aktualizovat všechny závody, které naši členové obrazí, ale tato maratonská prvotina v podání Jirky Dintera stojí určitě za zmínku. Nejprve se rozehřál na Bolatické 20tce ( 1:25:55 / 5.v kt.) a pak už Jirka vycestoval do Prahy stověžaté, kde se potkal s davem běžeckých nadšenců a rozcválal se vstříc 42195m dlouhé trase. Zdolal ji za 3:36:14. Gratulace Jirko a rychlou regeneraci přejeme tobě i Lukášovi po závodě Vltava Run. </div>
Roberthttp://www.blogger.com/profile/08700121139910544763noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8418390731754092665.post-60039990348097568592015-04-24T08:36:00.001+02:002015-04-24T10:50:49.524+02:00Dovětek k "orienťáku" ve Vratimově<div style="text-align: justify;">
převzato z Fejsbůůku ( do komentáře pod původní článek se to nevlezlo..) </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b><a href="http://beskydstinomadi.cz/" target="_blank">Libor Mikloš</a></b> a jeho óda na "spolupráci" s naším týmem :-)<br />
<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxx-ioguTVvkf3YCspbyMIxq8BXIHSPP8fXorn-Jylz13YMSEbViMqk2VXdHZRySGTiTifnlacR_cAWtNr5EF8i2GYUp6HP5P2A5nDhqVGgNHAOQKNrHnIFwrO6eGCBXKvOEC_CI0s5Sw/s1600/P1430231.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxx-ioguTVvkf3YCspbyMIxq8BXIHSPP8fXorn-Jylz13YMSEbViMqk2VXdHZRySGTiTifnlacR_cAWtNr5EF8i2GYUp6HP5P2A5nDhqVGgNHAOQKNrHnIFwrO6eGCBXKvOEC_CI0s5Sw/s1600/P1430231.jpg" height="240" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">dnes mám času..</td></tr>
</tbody></table>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>O tom, jak jsem nebyl nejrychlejší, ale přesto první. </b></div>
<div style="text-align: justify;">
(Původní nadpis byl: Chodí štěstí dokola, sem tam sedne na ..Nomáda)</div>
<div style="text-align: justify;">
Když člověk něco dostane a nepoděkuje, je to trapné. Když pro člověka někdo jiný něco obětuje a přesto mu není poděkováno, je to průšvih, ostuda. A když si někdo ani nevšimne, že se celá skupina pro něj obětovala, aby mu udělala radost, to nevím, co k tomu říct. A to se stalo mně, v úterý 21.4.2015 ve Vratimově, při běžeckých závodech. </div>
<div style="text-align: justify;">
Do Vratimova jsem jel zcela bez ambicí, kategorie pro mě je vypsaná 50-59 let a to by musela být neuvěřitelná shoda okolností a hlavně neúčastí, abych udělal „výsledek“. Kromě toho jsem kvůli závodu vůbec nepřerušoval tréning (kdo chcete: neladil jsem). Minulý týden jsem ve středu běžel na dráze totiž Trojku v hrůzném čase 12:21. Pokud to tedy není indikátor nějaké těžké choroby, o které zatím nevím, je to minimálně známka totální ztráty běžecké formy a je mi tudíž třeba trénovat a nikoliv se někde předvádět. Takže jsem jel do Vratimova to z úmyslem vyloženě odfláknout a jen pro body do běžeckého poháru ( jak někdy říkám: do Okresního přeboru). Tam dostávám body za účast, a za to, že jsem spadl do kategorie 55 až smrt. Vše ale bylo nakonec jinak.</div>
<div style="text-align: justify;">
K věci. Mám rád lidi z Pepa teamu. Beskydští Nomádi totiž mají jako prioritu dobré vztahy s ostatními běžci, s přírodou a až pak výsledky. Netušil jsem ale vůbec, jak hezký vztah mají běžci z Pepa teamu ke mně!!!! Nevím jak dlouho se již zaobírali myšlenkou: „Uděláme tomu dědkovi z Raškovic radost. Vždyť on se tak snaží, má ten sport tak rád, jezdí občas i na závody…“. V úterý se jim naskytla ideální příležitost. Běžci se navzájem samozřejmě většinou znají, dá se před závodem odhadnout, jaká je naděje na bednu. A tady se rýsovala šance i pro mne. Na startu sice byl Roman Slowioczek (pro mne nepřekonatelný soupeř jiné kategorie), ale jinak se dalo počítat: Roman + jeden nějaký borec, o kterém třeba nevím, a o třetí flek bych mohl zabojovat s Láďou Březinou a Pepou Nejezchlebou. (Jestli špatně skloňuji tak Pepo promiň!!). </div>
<div style="text-align: justify;">
Pepa team to taky tak viděl, jenže měl se mnou ještě vyšší cíle. Zařídíme nějak Romanovi DNF a cesta k prvnímu místu je pro mne volná. Že to je nesportovní? Cesta do pekla bývá dlážděna dobrými skutky, proč by cesta do ráje nemohla být lemována špatnými?! Hned po startu se několik mladších běžců Pepa teamu drželo poblíž Romana tak, aby po kilometru utvořili již homogenní skupinu, která strojově stabilním tempem ukrajovala kilometry závodu. Roman nic netušil, je zvyklý stačit o mnoho mladším, velmi dobrým běžcům. Tušil, že je na čele kategorie s dostatečným náskokem a proč před vrcholem sezony, Maratonem v Praze, nějak hrotit tempo. Raději pošetří síly a promyslí některé záležitosti, které jej teď trápí. Zejména myslí na tři věci: Začít superkompenzační dietu 6 nebo 7 dní před Prahou? Zařadit do diety i 500g husy + 400g zelí bez knedlíku, nebo místo zelí dát 25ks velkých vřeten (těstoviny)? Běžet v Praze hned zkraje 3:50/km, nebo 4:10 a zrychlit až trochu později? </div>
<div style="text-align: justify;">
No jo, kdo nemá osobního lékaře a trenéra, nemá to jednoduché. V této pohodové atmosféře, kdy Roman je v myšlenkách úplně jinde a v podstatě hledí jen na záda běžce před sebou, provede Pepa team svůj plán. Muž na čele odbočí ve Vratimově ze zástavby do lesa o uličku dříve!! Po 200 metrech začíná být i Romanovi divné: V Dubnu takhle vysoká stará tráva? Zbytky sněhu po zimě? Tento závod se vždy běžel v silničkách, ne? „Musíme se vrátit!“ Pepa teamu je jasné, že kdyby se vrátili 200m zpět, asi bych v tuto chvíli zrovna tímto místem probíhal a souboj s Romanem bych na zbytku trasy jasně prohrál. „Ne, ne, už to doběhneme a nahlásíme rozhodčím o kolik jsme si zkrátili trasu, oni nám to pak přičtou k času“ Taková blbost!! To by nikdo od stolu nevymyslel! Jenže běžec na určité tepové frekvenci je po 20 minutách běhu v transu a nemyslí moc racionálně. Tak jo, všichni ve zbloudilé skupině souhlasí !!!</div>
<div style="text-align: justify;">
Doběhnou do cíle a hned iniciativně hlásí: „My jsme si zkrátili trasu, ale to nevadí!! My si to jdeme změřit a přičtete nám to k času“!! Co šli proboha změřit? Trasu? Pokud by někdo dokázal přičíst metry k sekundám, jistě by dostal Nobelovu cenu a zaměstnala by ho NASA.</div>
<div style="text-align: justify;">
Hlavní organizátor, rozhodčí Zdeněk Fejgl a jeho pomocníci v cíli jsou v šoku. No bodejť! To by porazilo i Zvolánka s Kalábem, nebo Uhra, natož obětavé, nezištné, amatérské pořadatele. Toto je úplně odrovnalo a do konce závodu už nebyli schopni evidovat správně probíhající závodníky. Nevadí, pomůžeme si fotografiemi – nepomohli si. Ještě, že tam byl i jeden z nejzkušenějších organizátorů na světě, Josef Nejezchleba a s výsledky nakonec pomohl, protože většinu dorostenek a žen osobně zná…..</div>
<div style="text-align: justify;">
Pepa team viděl, že v cíli panuje menší chaos kvůli tomuto precedensu a že mé první místo je ohroženo. Kluci tedy raději počkali až proběhnu cílem a zařvali na pořadatele: Mikloš, číslo 52, vítěz kategorie C!!! A kategorie C byla pak jediná, kde nebyly při vyhlašování zmatky!! No s jedním detailem. Zakřičeli jen mé příjmení. Zdeněk Fejgl tedy při vyhlašování nevěděl mé jméno a uvedl : Mistr Mikloš. No nevím, jestli jsem v něčem také tak dobrý jako Mistr, ale ačkoliv jsem již dědečkem, tak starý jako Karel Gott ještě nejsem!!!</div>
<div style="text-align: justify;">
Teď vzkaz pro členy Pepa teamu, pokud to budou číst:</div>
<div style="text-align: justify;">
Pozdě, ale je to lepší než vůbec: Děkuji Pepa teamu. Nemám slov. Mé včerejší 1.místo bude na věky uloženo někde na zálohovacích serverech a půjde kdykoliv vyguglit mými potenciálními potomky v dalších stoletích. Rovněž jste připravili Romana o 300Kč, které já naopak velmi potřeboval. Splatil jsem všechny dluhy v Ondráši a ještě mi zbylo 37,50Kč. Tyto jsem nepropil, ale dnes vsadím na Litvínov – celkový vítěz ligy (cítím to v kostech, běžci ze Slezska prominou) a na postup Realu Madrid (věřím)</div>
<div style="text-align: justify;">
Já taky dovedu být vděčný, takže na Slezanské Pětce koupím všem zainteresovaným po jednom 10st pivu v plechovce v bufáči pod tribunou. Oni byli totiž také s Romanem klasifikováni jako DNF a obětovali pro mne zcela své ambice jak v samotném závodě, tak v aktuálním pořadí Běžeckého poháru okresu FM. </div>
<div style="text-align: justify;">
Těm z Pepa teamu, kteří ihned po startu zbaběle utekli na špici závodu, nekoupím nic !!!</div>
<div style="text-align: justify;">
Roman si to včera nezasloužil. Je to fajny, rovny chlop z pod Gorolie a sám by něco takového nikdy nikomu neudělal!! Možná ani Vladkovi Matynkovi by to neprovedl. Takže jednou a dost!! Ještě jednou díky a stačilo, příště bez bloudění.</div>
<div style="text-align: justify;">
Celá věc může mít totiž dohru. Uvědomili jste si, že Roman je členem renomovaného běžeckého klubu MK Seitl Ostrava, a že zde asi pravidelně platí členské příspěvky v nemalé výši?</div>
<div style="text-align: justify;">
A tento klub je známý nejen tím, že pořádal a podílí se na pořádání spousty a spousty závodů na Ostravsku. Také nezištně vychovává mladé talenty pro všechny ostatní běžecké kluby v okolí, kam pak od Seitlovců přecházejí. Ale hlavně: Mají legislativu v malíčku!! Kdo sleduje poslední události kolem Ostravského maratonu, valné hromady aj. tak ví své. Důležité je tedy číst mezi řádky, jelikož Bezva Rejža mlčí jako hrob. Pokud by se MKSeitl rozhodli, že tuto epizodu z Vratimova svěří svým právníkům, tak nevím. Běžecké kluby Beskydští Nomádi (profitovali z včerejšího incidentu) a Pepa team (byli aktéry a vymysleli to) se v posledním roce velmi výrazně prosazovaly na poli Sky maratonů, Lysacupu a FM běžeckého poháru – i na dalších závodech. Pouhý finanční postih, který by jistě MKSeitl lehce vysoudil, by byl pro oba kluby likvidační a znamenalo by to jediné: ukončení činnosti obou neformálních sdružení a konec pro mnohé běžce, kteří mají před sebou jistě mnoho úspěchů. A protože tyto dobrovolná, neformální uskupení nejsou nikde oficiálně registrovaná, vznikl by obrovský problém s jejich likvidací!! A co si vezmete na něčem, co vlastně oficiálně neexistuje?</div>
<div style="text-align: justify;">
Navrhuji tedy: Všichni, kteří jsme u zmíněného incidentu byli, sejděme se co nejdřív a vymyslíme nějakou omluvu. Tady končí legrace a je třeba začít brát ten náš sport konečně vážně!!</div>
<div style="text-align: justify;">
Doufám, že se tímto příspěvkem nějak nedotknu pořadatelů. Ale jejich výmluva, že zmatky vznikly kvůli naprosto nevhodně pojaté reklamě na přidružený Bosoběh u mne neobstojí.... Prosím Vás, kdo by po lese plném klíšťat a psích exk. běhal naboso!!</div>
<div style="text-align: justify;">
L.M.</div>
Roberthttp://www.blogger.com/profile/08700121139910544763noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-8418390731754092665.post-24336731373569199502015-04-23T07:41:00.001+02:002015-04-23T07:41:33.370+02:00"orienťák" ve Vratimově<div style="text-align: justify;">
Závod s názvem Jakubův lesní běh Důlňákem měřil necelých 8km dle propozic, ale někteří z nás to umíme i za méně a dnes si povíme, jak na to. Kanárkově žluté dresy našeho týmu přitahují odjakživa velkou pozornost, kterou jsme si vydobyli již na startu a všichni fotografové jsou vděční za každý náš úsměv do objektivu. Někdo používá pro vyloudění rychlého úsměvu slovo "sýr", my v Pepa teamu "zkratka". Rekordní účast na tomto závodě pořadatele očividně potěšila, bohužel všechny rady před závodem jsme nemohli v takovém davu slyšet, jedna z nich byla, že na trati nejsou kromě šipek žádné kontroly, nebo lidé, kteří by nás měli navigovat. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgve2WSgeQbFqRoKgi4b2rDnsNwLljeItQleKYp0z2zbGVXCfP3t0sZAVtk36TLgNj037kE6stOlIe9okgyctiCrcFX4lfPh-ydeqkjcLAARe0JQmrmntMUxDScZQSQ0sKnOmuXlu3wiTk/s1600/P1430151.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgve2WSgeQbFqRoKgi4b2rDnsNwLljeItQleKYp0z2zbGVXCfP3t0sZAVtk36TLgNj037kE6stOlIe9okgyctiCrcFX4lfPh-ydeqkjcLAARe0JQmrmntMUxDScZQSQ0sKnOmuXlu3wiTk/s1600/P1430151.jpg" height="240" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">bylo nás 6</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
Po tichém startu se rozkutálí dav běžců z mírného kopce, postupně nabíráme rychlost a závodí se od prvních metrů. Na prvním kilometru se už tvoří malé skupiny, jen náš Jarda je solitér, kopce, vítr, nic mu není překážkou. Dotáhnout se na něj v prvních kilometrech je vždy boj, jenže je to opět ten kanárkový dres, který vás dráždí a chcete se před něj dostat. Ještě že Rosťa má v oblibě zelenou barvu, jinak by nás uštval. Na cca. 2.km jsme už vykroužili půlkruh, jenž nás zavedl do lesa, který jsme do teď obíhali po místní silnici. Pěšinka je v lese široká a bez překážek, mírně se vlnící, aby nikoho nenechala spát v monotónním tempu. Zde již postávají fanoušci a fotografové, blížíme se k místu, kde jsme startovali. Pro tentokrát se však vydáváme opačným směrem a to do táhlého kopce, v kterém nás "popohání" protivítr. Ale co to! Dostává se přede mne opět žlutý dres, tentokrát je jeho nositelem Lukáš, zkouším se ho chytit, jenže v tom kopci je to dost náročné, a tak se po chvíli stáhnu a držím snesitelné tempo. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiXqW2qQAaLHsTPaWq-Yxq7pd_N2BlcTzl-JuYHMzfgJmGA9udFOSA9R5PahL80GOxug7UGtMz0XmmfOJ6-2R6TuWRKRux0ZoMYOlsZt9UQX0qLbr9FW1n8-ScZDRSd6d1beSmGOX6FhjQ/s1600/P1430170.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiXqW2qQAaLHsTPaWq-Yxq7pd_N2BlcTzl-JuYHMzfgJmGA9udFOSA9R5PahL80GOxug7UGtMz0XmmfOJ6-2R6TuWRKRux0ZoMYOlsZt9UQX0qLbr9FW1n8-ScZDRSd6d1beSmGOX6FhjQ/s1600/P1430170.jpg" height="240" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">a za chvíli hurá do bludiště</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
Každý kopec jednou skončí, v tuto chvíli mám za sebou už velkou skupinu, kteří mě chtějí rozdupat a hlavně předběhnout. Radim se objeví vedle mě, který by rád dopředu, jenže z kopce se mi běží lehce a ani levá nebo pravá strana cesty není ideální. Malé zatáčky si s námi hrají, jsem hlavním tahounem celé skupiny cca. 6 běžců a už mě to vysiluje, a tak se trhám a utíkám za Lukášem, který taky není sám. Přetahování se o pozice pokračuje jen chvíli, najednou se vrháme vpravo po stezce kolem zahrad, která se následně zúží na vyšlapaný chodník mezi plotem a keři. Něco mi tu nesedí, jenže čas na uvažování není, to už běžíme v lese, <a href="http://www.mkseitl.cz/index/roman-slowioczek-se-chysta-na-svuj-sty-maraton" target="_blank">Roman Slowioczek</a> zaútočí a bere nás zleva, zprava, snažím se ho držet, jenže teď už pobíháme lesem jako zmatené srny, co pojedly mladou řepku. Žádná stezka, jen poskakujeme mezi ostružinami a popadanými stromy. Jakmile se ocitáme opět na lesní rovince, jsem hned veselejší, do cíle už přece zbývá cca. 1km. Skupina se trhá, předbíháme se, než se mezi námi ocitnou běžci, kteří vedli závod od startu. A tady je nám všem jasné, že je po závodění. Všichni se dobelháme do cíle, ale radost je pryč. Po celou dobu závodu byla trasa výborně značená, pouze v inkriminovaném místě prý stála paní, která nás gestem naváděla mimo trasu. Já si nikoho nevšiml, držel jsem se těch přede mnou, údajně nás tam stáhl mladý klučina, který byl na čele a my jako slepí, běželi za ním. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhfZJ6WPYUiH7hyuSiR-ncKPMiieJo2xK-XXWb8ilje-yzZnYp5lorxN0KNt92qimSnZZ0H0qJ4BEnHZZiLmeOe5JFT0LDaXzh0n3QqBpEYb5SAFPcSTphw0RLbqjIGdFgon29KlItf0l4/s1600/P1430223.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhfZJ6WPYUiH7hyuSiR-ncKPMiieJo2xK-XXWb8ilje-yzZnYp5lorxN0KNt92qimSnZZ0H0qJ4BEnHZZiLmeOe5JFT0LDaXzh0n3QqBpEYb5SAFPcSTphw0RLbqjIGdFgon29KlItf0l4/s1600/P1430223.jpg" height="240" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">v cíli s Michalem? To by bylo něco</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Rychlý závod to mohl být a také byl. Rosťa, Lila a Eva šli zaslouženě na bednu, Lída Šokalová s Jardou brali aspoň cenné body a my tři opičáci - Radim, Lukáš, Rob si na příště vytiskneme mapu! Moc pěkný závod, který měl rychlé pasáže a dalo se zde dobře udržovat v solidním tempu, zkusíme to příště třeba v Jablunkově. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9b9yf9O4ZyppG9iq9dUmcmPlLwLwC-cUCT0ZlHqCPym943hghRzDt42MnO47R7QMP6jEiIskuczdSH3y-KjEUe4GghsrvsiIIjN9NASDuiMSjlkONlbL01dQ7FPlga91RP8n1oAZtLtI/s1600/P1430354.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9b9yf9O4ZyppG9iq9dUmcmPlLwLwC-cUCT0ZlHqCPym943hghRzDt42MnO47R7QMP6jEiIskuczdSH3y-KjEUe4GghsrvsiIIjN9NASDuiMSjlkONlbL01dQ7FPlga91RP8n1oAZtLtI/s1600/P1430354.jpg" height="320" width="240" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">rychlé holky!</td></tr>
</tbody></table>
Oficiální výsledky zatím nejsou k dispozici ( nedivím se pořadatelům a za zmatky se omlouvám(e) )<br /><div style="text-align: justify;">
Fotogalerie od <a href="http://dedekb9.rajce.idnes.cz/32._rocnik_Jakubova_lesniho_behu_Dulnakem-Vratimov_21.4.2015_7%2C8_km/" target="_blank">dědka z Havířova zde</a> a pak ještě <a href="http://atletikafm.rajce.idnes.cz/Jakubuv_lesni_beh_Dulnakem_2015/#" target="_blank">zde atletika FM.</a> </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjG5pjNQ0btZTTB7BtCG9LJHJ3hNaho1vkEJPu2O9o2UyzNMtIjAWK5f8D2D8c3zlC3O9wczWJqKd3o-d8PG43v3byWWAD0UM9I2J__eEmspIezskTLyfm3RuYZQQqoaUGFYkFs8yjXR1Q/s1600/Jakubak_Vratimov.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjG5pjNQ0btZTTB7BtCG9LJHJ3hNaho1vkEJPu2O9o2UyzNMtIjAWK5f8D2D8c3zlC3O9wczWJqKd3o-d8PG43v3byWWAD0UM9I2J__eEmspIezskTLyfm3RuYZQQqoaUGFYkFs8yjXR1Q/s1600/Jakubak_Vratimov.png" height="222" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">A zde je výsledek našeho bloudění</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
Roberthttp://www.blogger.com/profile/08700121139910544763noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-8418390731754092665.post-57646718251155138722015-04-13T14:16:00.000+02:002015-04-14T09:45:45.704+02:00Masaryk run / Běh Hrádkem<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<b>Masaryk Run</b></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Víkend nabitý akcemi, které nabízely jeden závod za druhým, stačilo si jen vybrat. Marek Moškoř zvolil Masarykův okruh v Brně, kde si nazul své minimaxy Hoka One One, aby otestoval naladění "motoru" a vypadá to, že zkušeností posbíral dost. </div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRfTMZlr845nzJ617KuYizbMr_CD1wr6HcW16ygpld1X9C9Er_IDh3NOPZFXnAl7NcDh1PMma4tITHOC8kX4RJu0aF5rJOmTv9-7O8AtWuNGP8GdEYLG2VGevuHsmaCUYgkuHKRm-fojY/s1600/dsc_0404.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRfTMZlr845nzJ617KuYizbMr_CD1wr6HcW16ygpld1X9C9Er_IDh3NOPZFXnAl7NcDh1PMma4tITHOC8kX4RJu0aF5rJOmTv9-7O8AtWuNGP8GdEYLG2VGevuHsmaCUYgkuHKRm-fojY/s1600/dsc_0404.jpg" height="212" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Zde jsou Markovy postřehy:</div>
<div style="text-align: justify;">
"Trať byla zážitkem, neustále se točící a vlnící, s výživným kilometrovým kopečkem před koncem. Běh byl nic moc. Na trati bylo fest horko a samozřejmě ještě nemám dost natrénováno. Překvapila mě ale jiná věc. Už od druhé třetiny jsem trpěl pálením na přední ploše pravého chodidla – měl jsem tam nějak volněji a vzniklé tření mezi botou a ponožkou bylo dost nepříjemné. Tak jsem to nějak dokroužil a v závěru si alespoň užil hezký sprint finiš, který jsem vyhrál o vteřinku. Atmosféra závodu byla skvělá, umístění nakonec taky v pohodě."</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzKhq3-pn8Fq_wBAu48lojf45W9C2wcTnltA6xM1xpeJpdXrv8sVbDnIvHmWFjvW6Tynv8PonYBJURUFtMX3yRAc13bGv_h6K77fSbw8cMJJyGB5R5qo8ev4ZgyPcL3Mi7eRYqCIDE6l8/s1600/11157550_10153223906128582_7012858678294760048_o.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzKhq3-pn8Fq_wBAu48lojf45W9C2wcTnltA6xM1xpeJpdXrv8sVbDnIvHmWFjvW6Tynv8PonYBJURUFtMX3yRAc13bGv_h6K77fSbw8cMJJyGB5R5qo8ev4ZgyPcL3Mi7eRYqCIDE6l8/s1600/11157550_10153223906128582_7012858678294760048_o.jpg" height="240" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Těsný finiš! To je pořádný adrenalin</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgAENBqidS6wdnRr4dM9Yf0u76HiIruTeli-yzb4YvFRrksyPNd-GEgBZUxsocYcX4AnMAEfIuIGdoAgaQ8lTsae1PiUa8ZGs7xJQIIVODpyxZ8uwz97YkJySMmSBQZa4wvz9k5Z15WopY/s1600/11128519_10153222768418582_339616782589554689_o.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgAENBqidS6wdnRr4dM9Yf0u76HiIruTeli-yzb4YvFRrksyPNd-GEgBZUxsocYcX4AnMAEfIuIGdoAgaQ8lTsae1PiUa8ZGs7xJQIIVODpyxZ8uwz97YkJySMmSBQZa4wvz9k5Z15WopY/s1600/11128519_10153222768418582_339616782589554689_o.jpg" height="213" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Bude se pít :-)</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<b>Běh Hrádkem</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Velká skupina Pepa teamu se schází na 21. ročníku závodu v centru Hrádku. Tady se to po příjezdu hemží mladými sportovci a je tu hned na první pohled živá atmosféra. Po registraci zbývá dost času na rozcvičení, postupně se slétáme a skoro se nám podaří vyfotit hromadnou fotku, ale to už je naopak těsně před startem. Za holky dnes bojují Eva, Lidka s Lilou. Čeká je 3700m ve třech okruzích po místních cestách. Startujeme hromadně, nejprve si oběhneme dva kratší okruhy s mírnými seběhy/výběhy mezi domy. Tam dojde k rychlým změnám v pořadí, teprve třetí okruh obsahující delší rovinky nás více rozdělí, protivítr taky není všem po chuti. Běžkyně již míří do cíle, ale mužská část si závod prodlouží na rovných 8km, kdy se vydáváme do prudkého kopce, který nás dostane k místním lesům a polím. Tato část trati je trochu zákeřnější, mokro a bláto u lesa lze oběhnout větším obloukem po poli, kde byl podklad tvrdší. A následuje prudké klesání, kde lze nasbírat cenné vteřiny. Zbývající mírně svažující rovinka pak byla za odměnu a nohy se točily o 106. Fandících lidí bylo nejvíce v okolí cíle, přesto jsme tu a tam narazili na povzbuzující podél trati. Guláš a občerstvení všeho druhu přišlo vhod, k tomu příjemné počasí a našinci na bedně, tomu nešlo nic vytknout. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiP6RcpJ6F07Y8vL_j_mLMgwOPUHV76YPGC7bLljRdkgHVlojJei-1Fpi45IsxKPc8ytM_PxzkwUENnVxvE358lcXQIQ2p-hmUB6xTD0T4NnYqYzu4nUpqkKoZB2hUX0BdQRYnegIWZVq0/s1600/IMG_2169.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiP6RcpJ6F07Y8vL_j_mLMgwOPUHV76YPGC7bLljRdkgHVlojJei-1Fpi45IsxKPc8ytM_PxzkwUENnVxvE358lcXQIQ2p-hmUB6xTD0T4NnYqYzu4nUpqkKoZB2hUX0BdQRYnegIWZVq0/s1600/IMG_2169.jpg" height="181" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Výsledky <a href="http://www.atletikafm.cz/news/v-sobotu-vyrazime-do-hradku/" target="_blank">komplet zde</a>, stručný přehled výkonů a umístění v kategorii za Pepa team je v tabulce níže.</div>
<div style="text-align: justify;">
Pár veselých fotek v průběhu celého dopoledne zachytila Gabka, tak si je můžete <a href="http://gabriela1.rajce.idnes.cz/Beh_Hradkem_2015_-_Nas_Ne_Dogonyat/" target="_blank">prohlédnout zde</a>.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div>
2.<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>Ludmila Trávníčková<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>16:17,0<br />
4.<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>Eva Kopcová<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>18:10,0<br />
1.<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>Ludmila Šokalová<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>18:28,0<br />
14.<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>František Holec<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>21:38,0<br />
2.<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>Rostislav Trávníček<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>30:11,0<br />
11.<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>Robert Husánik<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>33:05,0<br />
9.<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>Jaroslav Vernarský<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>35:12,0<br />
10.<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>Michal Šimon<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>35:28,0</div>
<table border="0" cellspacing="0" cols="3" frame="VOID" rules="NONE"><colgroup><col width="40"></col><col width="181"></col><col width="106"></col></colgroup><tbody>
</tbody>
</table>
Roberthttp://www.blogger.com/profile/08700121139910544763noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8418390731754092665.post-21691863124659910332015-03-31T14:37:00.000+02:002015-03-31T14:37:00.786+02:00běh okolo Olešné / běh Papratnou<div style="text-align: justify;">
Opět víkend plný závodění a oslav díky početné a úspěšné výpravě. Ale hezky popořadě, sobotní dopoledne se scházíme letos podruhé na závodě pořádaném atletickým oddílem TJ Slezan FM. Jedná se o 10. ročník krosu na Olešné. Mladí a rychlí nám celou trať pěkně prošlapou, pomyslná ideální stopa je i ospalým okem viditelná, nehrozí, že někdo hned tak vykolejí.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhMMNfNL0K34qew3gsVq3BvOoielVOR7GLY1JAJCFUdL383YgMb2N6hG-PKLLa_Xxw52LN6M_GKemoMx5mIidXhk0YGM-IxLJUuuiDfWJUN5mUPdgOkWFHcUP9lc3428JkCtYK_a3OSw8M/s1600/DSC_0680c.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhMMNfNL0K34qew3gsVq3BvOoielVOR7GLY1JAJCFUdL383YgMb2N6hG-PKLLa_Xxw52LN6M_GKemoMx5mIidXhk0YGM-IxLJUuuiDfWJUN5mUPdgOkWFHcUP9lc3428JkCtYK_a3OSw8M/s1600/DSC_0680c.jpg" height="213" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Na startu se k lehké nervozitě přidává i dramatická scenérie na obloze, kde se kupí černá mračna a je jen otázkou, kdy si dáme sprchu. Rychle sundáme poslední hřejivé vrstvy a jde se na to! Z Pepa teamu je na startu opět pěkná skupina, velkou radost všem udělala Lidka Šokalová, po tvrdé zimní přípravě na Lysacupu jde do boje i v nížinách. Stejně tak se po delší době ukáže UltraTrailPepa ( zkratka UTTP ? :D ) Marek Moškoř, stihne se vůbec zahřát na tak krátké trati ( 3km ženy, 6km muži ) ? </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEignRj_je3-4Kkgfq_6xkz4vFq7VuJUtMM_KaHylmKQl49u1fEbYU1OBGF7JgEOtZF-99dkpGAXHMmJjNq2D7NN9FkmX4RNcFGXHrgPRKxCux8NtutBCnWyf4nmR7IG1BQM20ud8Us-2Xo/s1600/2015-03-31+13_20_26-SportTracks+-+Robert+%E2%80%93+historie.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEignRj_je3-4Kkgfq_6xkz4vFq7VuJUtMM_KaHylmKQl49u1fEbYU1OBGF7JgEOtZF-99dkpGAXHMmJjNq2D7NN9FkmX4RNcFGXHrgPRKxCux8NtutBCnWyf4nmR7IG1BQM20ud8Us-2Xo/s1600/2015-03-31+13_20_26-SportTracks+-+Robert+%E2%80%93+historie.png" height="226" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Sotva se rozběhneme, čeká nás ostrá zatáčka vlevo s mírným seběhem k přehradě Olešná, ale hned se stočíme zpátky nahoru, abychom se opět rozběhli...dolů :) . A tak to pokračuje jako na housenkové dráze. Přesto se najde i pár rovinek, kde se buď lze trochu vydýchat, nebo naopak využít k předbíhání. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhHQkDfVW7Y3ttk6bSH2bCeaOXHrmTV4KjGy-qlFUM5A96y4riurViBTp05S7RIt4kTn6fWnr81RGkMBs1Ykv0oggZCjwMqkT-yaWXaAm-6iVUZc4Ikc1imQECBInPdxaOa54sIqnVbFGE/s1600/DSC_0695.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhHQkDfVW7Y3ttk6bSH2bCeaOXHrmTV4KjGy-qlFUM5A96y4riurViBTp05S7RIt4kTn6fWnr81RGkMBs1Ykv0oggZCjwMqkT-yaWXaAm-6iVUZc4Ikc1imQECBInPdxaOa54sIqnVbFGE/s1600/DSC_0695.jpg" height="212" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Rostíkovi se teď daří a od začátku bojuje na předních místech, Lukáš konečně přestal dělat Švejka a rozběhl svižně závod od prvního kola...no dobře, od druhého, to už nám začal opravdu utíkat. Pak jsme se trochu semleli s Jardou a Markem, do toho se přidal Honza Šrubař z TJ Slezan a honba za co nejlepším výsledkem byla hned zajímavější. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Lila si utíká pro první místo v kt. a nikdo ji nezastaví, Lidka přece jen trochu bojovat musí, ale nakonec s náskokem 6s dobíhá na 3. místě. Lukášovi chyběl těsnější kontakt s přední dvojicí své kategorie, přesto dobíhá na parádním 3. místě. Rosťa je na tom podobně, 3. místo je dnes jeho maximum. Takže slavit se bude! Komplet <a href="http://www.atletikafm.cz/news/v-sobotu-na-olesnou/" target="_blank">výsledky zde.</a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEitqx5CNUFEUTi9ctQSuHRk7dcsvEMuwwq9G3YTu_bP6OPrZATaMhsNZXZo9Ggh0RpKg0CVgos2CPY7iJpsyxe2ExH2da9ZNOOKe0L8xllBaaBoZfP_rwU04Ntd6CoOuSN4KLyaGKXpZuY/s1600/DSC_0822.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEitqx5CNUFEUTi9ctQSuHRk7dcsvEMuwwq9G3YTu_bP6OPrZATaMhsNZXZo9Ggh0RpKg0CVgos2CPY7iJpsyxe2ExH2da9ZNOOKe0L8xllBaaBoZfP_rwU04Ntd6CoOuSN4KLyaGKXpZuY/s1600/DSC_0822.jpg" height="240" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
A to nás ještě čeká tombola, kde si Marek odnáší lahvinku turističnou. Místo deště se teď na nás Slunce směje, takže nikdo nespěchá domů a chvíli klábosíme, Rosťa plánuje v neděli výlet..</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5lVGUoAbE_K1Rr8Is-ayQAdLwg7_6ubGLzz4gOiO8gXRruYiAnyOiAybGc4X98crWy6RsYUSx4kYc6xnmGOtlXjG_M_6-2crCM2y0ZLhnt_31tDFPnWgWuK_yN_xeWYHM-PUoYY0zMyo/s1600/umisteni.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5lVGUoAbE_K1Rr8Is-ayQAdLwg7_6ubGLzz4gOiO8gXRruYiAnyOiAybGc4X98crWy6RsYUSx4kYc6xnmGOtlXjG_M_6-2crCM2y0ZLhnt_31tDFPnWgWuK_yN_xeWYHM-PUoYY0zMyo/s1600/umisteni.png" height="175" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">pořadí v kt. a dosažené časy</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
A to do Frenštátu, aby si užil krátký závod na 5km - běh Papratnou. Z dostupných informací obsadil celkovou pátou příčku a v kategorii skončil na 3.místě. <a href="http://www.atletikafrenstat.cz/zavod.php?key=62" target="_blank">Výsledky zde.</a></div>
Roberthttp://www.blogger.com/profile/08700121139910544763noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8418390731754092665.post-74912583848590796962015-03-23T09:52:00.000+01:002015-03-23T09:52:12.585+01:00Lesní běh Opatovice / Jarní desítka v Kravařích<div style="text-align: justify;">
Lila Trávničková podává hlášení :-) .</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
"V sobotu výlet do Opatovic na Lesní běh (moc pěkný kros ), Rosťa 2. místo, já 3. "</div>
<div style="text-align: justify;">
<a href="http://www.behej.com/media/files/vysledky/Opatovice_2016_vysledky.pdf?Modify=1427049427" target="_blank">Výsledky zde</a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhogstjk4Zuz7hLXhuom11u6NRO0G13Lo0HwhgdhGfhePqza5CQZ7WT6jlTevBdb26UbY_NgQTZ__Ag5xURfI6yof4NwMPJqbPjD40_5kWFT8uQH0MkEhYPYRLit-f3qmHYI6d7D6eeqaU/s1600/11009908_454856898000783_7999108752695038162_n.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhogstjk4Zuz7hLXhuom11u6NRO0G13Lo0HwhgdhGfhePqza5CQZ7WT6jlTevBdb26UbY_NgQTZ__Ag5xURfI6yof4NwMPJqbPjD40_5kWFT8uQH0MkEhYPYRLit-f3qmHYI6d7D6eeqaU/s1600/11009908_454856898000783_7999108752695038162_n.jpg" height="214" width="320" /></a></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
"V neděli Jarní 10 v Kravařích, Rosťa 1. místo čas: 36.35 !!!!, já trošku horší :-( , poslední 2km jsem proklela úplně všechno, a 200m před cílem jsem se dokonce málem poblinkala, takže za 47.32. Už fakt musím začít pořádně trénovat . Jinak jsme měli sebou Kláru (53.35)a Haničku , ta byla stříbrná."</div>
<div style="text-align: justify;">
<a href="http://www.behej.com/media/files/vysledky/JARNI10_2015.pdf?Modify=1427035165" target="_blank">Výsledky</a> </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEihyphenhyphenvx0lglueNbZQY3jASEJtEW5gCedsn22LwEdaNESxbc4AM7XO_7p_4jQgJYuKZNsPjFWZRTxu4Ekytdjs9hk_5ld-zhuH7r7zIq4VbqbKfqauuzo1A83-KGRPnX2oPA6SrKUZ8yVJQY/s1600/IMGP0402.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEihyphenhyphenvx0lglueNbZQY3jASEJtEW5gCedsn22LwEdaNESxbc4AM7XO_7p_4jQgJYuKZNsPjFWZRTxu4Ekytdjs9hk_5ld-zhuH7r7zIq4VbqbKfqauuzo1A83-KGRPnX2oPA6SrKUZ8yVJQY/s1600/IMGP0402.jpg" height="213" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjAyp3yiLvHUrod02PvD4SjJ8xYBQpTzGeAeINs1ed-Oi7esbpIxKqrc2kgufjC13ATny9B6zWNzhCKg2GQaQwgLhK3S4w0l_dP3XQRi4rwZEJEy2fKkFN5s30QIEuV5NbUTZU3PqlUEr8/s1600/IMGP0425.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjAyp3yiLvHUrod02PvD4SjJ8xYBQpTzGeAeINs1ed-Oi7esbpIxKqrc2kgufjC13ATny9B6zWNzhCKg2GQaQwgLhK3S4w0l_dP3XQRi4rwZEJEy2fKkFN5s30QIEuV5NbUTZU3PqlUEr8/s1600/IMGP0425.jpg" height="213" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Rosťovi to běhá na výbornou a Lila bojuje, jak se patří. Nezbývá než pogratulovat k pěkným výkonům!</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
Roberthttp://www.blogger.com/profile/08700121139910544763noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8418390731754092665.post-21758496421631129272015-03-15T21:20:00.000+01:002015-03-15T21:23:05.632+01:00kros na Slezanu a Mořkovský zajíc<div style="text-align: justify;">
Rosťa Trávníček se prohání po Mořkově a je z toho parádní výsledek, obsadí 1. místo v kategorii a celkově 4. místo. Jeho čas na této zvlněné trati 37:55 není vůbec špatný. Aby toho neměl málo, dá si ještě dostavení na Slezan, kde ho čeká vyhlášení a ocenění za celý loňský ročník v běžeckém poháru FM. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhzUKVw8n_q2rmGfdZGNf6KeowTziU6TkvV0zII8ZQM5adIK7BGP88-ZOLQvL6R1as4PsZWdcmNI-peqZLkcOl-oeer0YaKlJ082tCIRiyX7eQfQB5EvzzXadTIVjq-WMJSxvCJrIk4YRY/s1600/IMG_2263.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhzUKVw8n_q2rmGfdZGNf6KeowTziU6TkvV0zII8ZQM5adIK7BGP88-ZOLQvL6R1as4PsZWdcmNI-peqZLkcOl-oeer0YaKlJ082tCIRiyX7eQfQB5EvzzXadTIVjq-WMJSxvCJrIk4YRY/s1600/IMG_2263.jpg" height="199" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Velká část týmu se sejde na Slezanu, abychom odstartovali jarní sezonu a podrobili se prvním testům po zimní přípravě. Konkurence je zde velká, počet závodníků na hlavním startu dosahuje skoro počtu 200 levých a pravých běžeckých bot, to bylo něco! Ale teď vážně, hlavní favorit Jakub Zemaník má o pozornost vystaráno, stejně tak početná skupina závodníků v kanárkově žlutých dresech. Po startu se na trati moc dlouho nemačkáme, nejhorší pasáž je do prvního stoupáku, kde se tvoří tzv. špunt, po této technické pasáži je už trať širší a lze snadněji předbíhat. Holky mají 4 kola, kluci bojují na dvojnásobné délce. Z Pepa teamu nejlépe odstartuje Jarda Vernarský, Lila Trávničková si skvěle zazávodí při letošní premiéře a v cíli lze pozorovat velká spokojenost z výsledku. Je z toho 1.místo. Její rivalka a kamarádka Helča Czeczotková celkově ztrácí 12 sekund, takže o těsné boje letos nebude určitě nouze.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgstBWQK66YW2acwQsDvU9niGnNPp3mhIwYD7djvD8pz-Sgf_dtCItDIzY-63RTMt9ERXf_MTKv5-y4vgYT-T7hHWyqLNahkeMqopSdbhgMgEpZDtRHIe57RW2_yCzyiiDq4IeLO_iPZnM/s1600/DSCF2370.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgstBWQK66YW2acwQsDvU9niGnNPp3mhIwYD7djvD8pz-Sgf_dtCItDIzY-63RTMt9ERXf_MTKv5-y4vgYT-T7hHWyqLNahkeMqopSdbhgMgEpZDtRHIe57RW2_yCzyiiDq4IeLO_iPZnM/s1600/DSCF2370.jpg" height="214" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
A jak to vypadalo mezi námi chlapáky? :-) Jardu jsem škubnul na konci prvního kola a snažil jsem se propracovávat dál v pořadí. Netušil jsem, že mám za sebou Lukáše, toho jsem si všiml teprve v dalším cca. 930m dlouhém kole. Vladan vše pozoroval s odstupem, kontrolovaným tempem. Jakmile se startovní pole natáhlo a bylo obtížnější udržet se rychlejších soupeřů, opět jsme se promíchali s mladými dravci, kteří nám dávali kolo. V polovině závodu jsme se v rámci týmových soubojů prohodili s Lukášem, což vydrželo až do cíle. V mírném dešti nám fandili okolní diváci a týmový fotograf Filip. Jeho počínání je k zhlédnutí <a href="http://pepateamfm.rajce.idnes.cz/Slezan_kros_2015#" target="_blank">v galerii</a>.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgP_y8hF9kc8SXCkYaPfFNJX7mYbSnGyT1NaDHazexssbiQCUhCUQhsyPapIv4NUHoqVfnxLFeKxPHp4njlo664Hwm8L_Avm1D7GCswnn2nR3jsGarh3ovdFZbBsAwlCD-273aPQZ1cMxg/s1600/DSCF2522.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgP_y8hF9kc8SXCkYaPfFNJX7mYbSnGyT1NaDHazexssbiQCUhCUQhsyPapIv4NUHoqVfnxLFeKxPHp4njlo664Hwm8L_Avm1D7GCswnn2nR3jsGarh3ovdFZbBsAwlCD-273aPQZ1cMxg/s1600/DSCF2522.jpg" height="320" width="214" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
A jak dopadlo naše snažení? 3720m/7440m</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
1. v kt. Trávničková Lila 17:09</div>
<div style="text-align: justify;">
2. v kt. Šindelek Daniel 27:56 ( ve výsledcích má PT, ale oficiálně už by měl hájit barvy MK Seitl)</div>
<div style="text-align: justify;">
5. v kt. Krejčí Lukáš 30:54</div>
<div style="text-align: justify;">
12. v kt. Husánik Robert 31:20</div>
<div style="text-align: justify;">
7. v kt. Vernarský Jaroslav 33:40</div>
<div style="text-align: justify;">
10.v kt. Pecha Vladan 43:57</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Na úvod sezony určitě povzbudivá účast i výsledky. Doufejme, že nám vydrží nadšení a zdraví, abychom se mohli během roku zlepšovat a užívat si běhání.</div>
Roberthttp://www.blogger.com/profile/08700121139910544763noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8418390731754092665.post-90476222950265145962015-03-10T19:32:00.000+01:002015-03-10T19:32:08.193+01:00Lída Šokalová suverén LysaCupu!<div style="text-align: justify;">
Je to už více jak týden, co skončila zimní série závodů pod názvem <a href="http://www.lysacup.cz/" target="_blank">Lysacup</a>. Poslední etapu si Lída musela určitě náležitě užít, jelikož si doběhla pro celkové vítězství v kategorii žen nad XY let :) . Letos se ji postavilo několik silných soupeřek do cesty a z výsledků lze pozorovat, že ne vždy měla výhru v kapse. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgZc9zNq9cdrnpmBXxjvfQHB7uuN_Y4uF10Wo_B-yKRrM7rZFg_sJVRHJ8yB44WVsQ7lNb7OU4MAXG6xfYJuVdPeeAYHOAqLo9rQJ4BQwGsAA4Ib-1iKwJwAlfhAo1Er72b_5DDF1XegEA/s1600/P1150428.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgZc9zNq9cdrnpmBXxjvfQHB7uuN_Y4uF10Wo_B-yKRrM7rZFg_sJVRHJ8yB44WVsQ7lNb7OU4MAXG6xfYJuVdPeeAYHOAqLo9rQJ4BQwGsAA4Ib-1iKwJwAlfhAo1Er72b_5DDF1XegEA/s1600/P1150428.jpg" height="239" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiNSDd5LdACJlZycb2p-ulEpfYgoF0iiMV9JhOq3iqoUF925ykIBFAjxf-XfJ1WxxavRGTCTToQarvNp1pSHvPCvEWkWvwRhyRqEL4W0CCYccda-qM7Mpv05DUsdeJoY3g-0CjUeOFYo1s/s1600/P2280545.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiNSDd5LdACJlZycb2p-ulEpfYgoF0iiMV9JhOq3iqoUF925ykIBFAjxf-XfJ1WxxavRGTCTToQarvNp1pSHvPCvEWkWvwRhyRqEL4W0CCYccda-qM7Mpv05DUsdeJoY3g-0CjUeOFYo1s/s1600/P2280545.jpg" height="240" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Byla to především její vytrvalost a odhodlání víkend co víkend zakousnout se do prudkého kopce Lysé hory, což ji postupně posouvalo v průběžném pořadí nahoru. Za Pepa Team FM Lidce posíláme velké gratulace a budeme se těšit na naše společné setkání v nastávající sezóně.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgK2AgxmBxfcJUpw-qngFXcV_7LDDRUk6jdysQSnARPHDJpI8oa3JeBGOPlzF47Nqrll8siFCYBCaqOp2nmF9paEaBO6Oj7JCvEb-zcjWFV8unrRjdcFnOYSzbzh8xygGk8_mqVxJ0p7Dg/s1600/2015-03-10+19_16_37-Lysacup+__+Lysacup+2015+-+jednotlivci.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgK2AgxmBxfcJUpw-qngFXcV_7LDDRUk6jdysQSnARPHDJpI8oa3JeBGOPlzF47Nqrll8siFCYBCaqOp2nmF9paEaBO6Oj7JCvEb-zcjWFV8unrRjdcFnOYSzbzh8xygGk8_mqVxJ0p7Dg/s1600/2015-03-10+19_16_37-Lysacup+__+Lysacup+2015+-+jednotlivci.png" height="167" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /><br />Lidka pro nás může být velkou inspirací, jak soupeřit v delších pohárových závodech, kdy jeden výsledek "nic" neznamená a je důležité setrvat v boji až do konce! FM pohár začíná již tento víkend, MBP má za sebou už dva závody, jsou zde i další běžecké seriály, vybrali jste si ten Váš? Pochlubte se :-)</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
Roberthttp://www.blogger.com/profile/08700121139910544763noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-8418390731754092665.post-48281309106397783052015-01-29T20:53:00.001+01:002015-01-29T20:54:03.145+01:00LH24 2015: sněhem zavátý extrém<div>
Lysá hora, nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd nepatří k místům, které bych měl obzvláště v oblibě. Kromě úžasného 360° výhledu zde totiž nenacházím nic, co by mě lákalo. Stále viditelnější zásahy člověka do tohoto místa jej připravují o jeho přirozený půvab. Věřím ale tomu, že sváteční návštěvník hor na vrcholu vezme za povděk chlazeným pivem a možností sáhnout si na hladicí bod. Na druhou stranu jsem rád, že davy turistů míří právě sem. Mnohá zajímavější zákoutí Beskyd si tak mohou zachovat svou tichost a skromnou anonymitu.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
Už ani přesně nevím, jak k tomu došlo, ale po hornické desítce nějak z diskuse vyplynulo, že by mohlo být zajímavé vyzkoušet tento 24 hodinový závod. Protože považuji akce podobného typu za čisté bláznovství a moc nechápu lidi, kteří do toho jdou s nějakými ambicemi, nápadu jsem se vysmál. Nicméně po krátké úvaze mi přišlo zajímavé jít to ve dvojici. Vzájemné hecování a podpora parťáka v jednom týmu mi přišla jako dobrý motivátor. Spojil jsem se tedy s Jirkou Karáskem, který měl na věc podobný pohled a vyplnili jsme registrační formulář. Rob se nám sice navrhoval název týmu Beam Bass, ale my jsme raději zvolili zvukomalebnější Maratonek pochodovy. </div>
<div>
<br /></div>
<div>
Na Lysé hoře jsem byl od listopadu pouze jednou, a to 2. ledna, kdy jsme si s Jirkou šli dvakrát projít závodní okruh. Probrali jsme možnou taktiku, seznámili se záludnými místy a zhodnotili možná kritická místa trati. Bylo jich dost. Dny ubíhaly, já se šel občas proběhnout, ale v podstatě jsem leden měl spíše udržovací než tréninkový. Protože ale většinu času běhávám ve zvlněném terénu, kopce jsem se nebál. Týden před závodem mi Jirka oznámil, že má úplně v háji koleno, a v pátek, v den registrace, již bylo jasné, že jej zdraví na trať nepustí. Rušit jsem nic nechtěl, a tak jsem se den před závodem přeregistroval do kategorie jednotlivců, přesně mezi ty cvoky, jejichž snažení příliš nerozumím. Jak ironické.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhaGE2qBVcZcs8eA-_m-SohYO3i1WgZnECdjTRj5Nt29zJm93o2ObxDrazzL2yBx10ZTsAcPVoZEDdsn5JEOh-pFfFcQuahCZ17CWF4MNaUz94DBJC0fxnszaHMGdY1oYoUu4aQFIbE0rTI/s1600/00.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhaGE2qBVcZcs8eA-_m-SohYO3i1WgZnECdjTRj5Nt29zJm93o2ObxDrazzL2yBx10ZTsAcPVoZEDdsn5JEOh-pFfFcQuahCZ17CWF4MNaUz94DBJC0fxnszaHMGdY1oYoUu4aQFIbE0rTI/s1600/00.jpg" height="295" width="400" /></a></div>
<div>
<br /></div>
<div>
Přeregistrování do jiné kategorie s sebou přineslo jednu nepříjemnost, a to sice ubytování, které jsme si ponechali, ale bylo na chatě Sluníčko, vzdálené 400m od trasy závodu. Ostatní jednotlivci si užívali luxusu teplého místečka hned u okruhu. Bylo mi jasné, že budu muset zohlednit i tento fakt. Protože již mám nějaké zkušenosti s delšími závody, ale nikdy jsem je ještě neabsolvoval sám, bylo mi jasné, že také musím mít vymyšlenou naprosto přesnou taktiku, které se budu držet. Dal jsem si tedy za cílujít minimálně pět okruhů s tím, že se nesmím příliš zničit, a pokud se bude situace zhoršovat, dal jsem si svobodu ukončit závod bez výčitek svědomí. To mi pak hodně pomohlo v druhé části závodu, když jsem podstatně zpomalil při sestupech. </div>
<div>
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgXp3a6f1h0kjQpwExvOuB17MzAUQuW6PTUhZ_v4WIl6zB7bJ_H1Gp5ZVnwKCbwZ7Ues6EY0NTNRKfIuuVHBIW3gU9hQCsUaxDYVWLXmSe3bNIHsgxnyeLLqDvwjsgyGncSjNdaT39hxgMj/s1600/01.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgXp3a6f1h0kjQpwExvOuB17MzAUQuW6PTUhZ_v4WIl6zB7bJ_H1Gp5ZVnwKCbwZ7Ues6EY0NTNRKfIuuVHBIW3gU9hQCsUaxDYVWLXmSe3bNIHsgxnyeLLqDvwjsgyGncSjNdaT39hxgMj/s1600/01.jpg" height="400" width="262" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Chvíli před startem. Radim ani Marek zatím netuší, do čeho jdou.</td></tr>
</tbody></table>
<div>
Sobota ráno byla jako vymalovaná. Teploty kolem -5°C, předpověď na den a noc -10°C nahoře a trvalé sněžení. Pořadatelé vyhlásili kritický stav na trati, kdy část byla pod vrstvou ledu, a tak bylo nutno použít řetízkové nesmeky. Hurá, měl jsem. Na kluzkou trať závodu se v 11 hodin dopoledne vydalo přes 700 závodníků, z toho necelá dvoustovka střídajících dvojic. Startovalo se dole v Ostravici od pily a po 1,5 km se pak navázalo na první závodní okruh. Rychlejší borci využili mírné stoupání asfaltky k získání náskoku před pomalejšími prudšími pasážemi, které pak navazovaly. Já vyrazil bez zvytečného spěchu, avšak v dostatečném tempu.</div>
<div>
<br /></div>
<div>
Trasa zpočátku kopírovala červenou turistickou značku, před pramenem Butořanky však uhnula do lesa, kde následovalo technicky nejnáročnější stoupání, místy dosahující i sklonu více než 40°. Po tomto “hangu” zvaném taky “kitzbuehel”, následovala mírnější pasáž s traversem na modrou značku, který jsem většinou celý běžel. Pak následoval výstup po modré značce severní sjezdovkou na vrchol, pípnutí u kontroly a pak už “jen” nějakých 6 kiláků dolů, přes Albínovo náměstí k cíli kola u hotelu Sepetná. Mojí taktikou bylo jít vždy najednou po sobě dvě kola, a pak si na chvíli odpočinout v teple. Díky nesmekům jsem mohl udržovat dobré tempo a obě první kola jsem dal za téměř shodný čas (02:03:56 a 02:03:44). Během závodu jsem ale tempo neřešil, pouze jsem si pípal na hodinkách jednotlivá kola a odpočinek. Docela mě pak doma u počítače překvapilo, že se mi dařilo držet celou dobu konstatní rychlost postupu.</div>
<div>
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjeqXbikKgRLbyqtJ6n1m-mqdasHowb4oAE0iy33wvI91z1EdbwR9p39UB4yNNUR0su6AFjRXUW__Ap1fPKG_-MkJYyz-YMq45toxNZLr3BBTFeHlUD8d-dFiDuQ8CZWuKwP2IpaKD8d2LK/s1600/11.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjeqXbikKgRLbyqtJ6n1m-mqdasHowb4oAE0iy33wvI91z1EdbwR9p39UB4yNNUR0su6AFjRXUW__Ap1fPKG_-MkJYyz-YMq45toxNZLr3BBTFeHlUD8d-dFiDuQ8CZWuKwP2IpaKD8d2LK/s1600/11.jpg" height="216" width="400" /></a></div>
<div>
<br /></div>
<div>
<br /></div>
<div>
Pauza v teple po druhém kole mi udělala dobře. Přezul jsem boty, vyměnil ponožky, snědl pár toastů a zase vyrazil na kopec. Protože se mi podařilo už v druhém kole přervat jedny nesmeky, rozhodl jsme se je již nepoužívat. Naštěstí zesilující sněžení a mnohými závodníky rozškrábaný led na výstupu tuto věc umožňoval. Třetí kolo jsem dal za 02:07:21, ale bohužel na trati došlo k malé nepříjemnosti. Při sestupu lesem kolem sjezdovky u Ostré jsem ukluzl a pád vybalancoval na pravé noze. Bohužel se to hned projevilo bolestí v koleni, takže jsem musel být o dost opatrnější, zejména při sestupech. V cíli mě přišel povzbudit Jirka Karásek, který přinesl čerstvé informace ohledně trojky jednotlivců z Pepa Teamu. Já, Radim a Lukáš jsme byli od sebe v rozmezí pár minutek, byl to tedy vyrovnaný souboj. Do čtvrtého kola jsem šel zpočátku s Lukášem Krejčím, který ovšem po chvíli nasadil do kopce ostré tempo, které jsem odmítl akceptovat. S pobolívajícím kolenem nebyl problém jít do kopce, ale cokoli směrem dolů začalo být hodně nepříjemné. Čas výstupu jsem měl stále kolem hodiny a dvaceti tří minut, ale sestup už byl o pár minutek delší než minule. Čtvrté kolo jsem měl za 02:09:51. </div>
<div>
<br /></div>
<div>
Na pokoji jsem se tentokrát zdržel trochu déle. Koleno jsem namazal a zafixoval obinadlem a následoval klasický rituál jídla, výměny obuvi a ponožek. Krátký telefon domů a zase vyrazit do kopce. Páté kolo, i díky zhoršujícímu se počasí na vrcholu, jsem měl za 02:19:42, šesté za 2:17:01. I po půlnoci jsem byl byl v docela dobrém rozmaru a závod mě bavil. Dokonce jsem sám sebe přistihl, že se i tak trochu “těším” na prudký hang, kde jsem byl schopen předbíhat stále více závodníků (však mi to pak vraceli při cestě z kopce). </div>
<div>
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj6JmuTQxSE-KO9zAvnK5u-5H2U5g4bqOhmiVn78xI8dDZq5CBLRP4jYPbyj6C0MWGpeA05r5lGVSuU4Je1q71moHn_gEhcJ6l9jknfT281WUwqggvEvRdMK2af692cHiw1WghWP8qfVIfe/s1600/03.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj6JmuTQxSE-KO9zAvnK5u-5H2U5g4bqOhmiVn78xI8dDZq5CBLRP4jYPbyj6C0MWGpeA05r5lGVSuU4Je1q71moHn_gEhcJ6l9jknfT281WUwqggvEvRdMK2af692cHiw1WghWP8qfVIfe/s1600/03.jpg" height="316" width="400" /></a></div>
<div>
<br /></div>
<div>
Před dalším kolem jsem se rozhodl odpočinout trochu více, na pokoji jsem strávil více než půl hodiny. Sedmé kolo jsem zahájil ve dvě ráno. Tentokrát jsem se vybavil hudbou. Chytrý playlist plný energických a motivačních skladeb mě uržoval při životě na trati dalších pět hodin. Ostatně posoudit můžete sami, názvy písní napoví: 15 Step (15 kroků), Momentum (hybná síla), Ignition (zážeh), Ready To Start (připraven ke startu), It’s Killing Me (to mě zabíjí), Mess Of Me (jsem na šrot), Walking Paranoia (chodící paranoia), Rope (provaz). Najel jsem na režit autopilot a snažil se neřešit příliš stále vlezlejší chlad a bolest nohou. Co jsem nečekal, byl protestující žaludek, kterému evidentně nesedla poslední svačinová zastávka. Cítil jsem se celé kolo dost zvláštně a kromě vody a koly jsem nebyl schopný nic přijmout. Kolo jsem absolvoval za 2:21:23, přitom sestup mi trval hodinu!</div>
<div>
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhG_vyKRMG4LpUZuS30q5fJEaCe_AXjF-i9f8XTa8kAd7q10iGgC5HD9R2odQO7BupeRICwf3KQ9v95Wtt1YcdhnxExJj_PQm2D7TxcfNmGVjzzFThPnhBHpZXAW1McW-SxT2Mpwi8HX_gd/s1600/04.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhG_vyKRMG4LpUZuS30q5fJEaCe_AXjF-i9f8XTa8kAd7q10iGgC5HD9R2odQO7BupeRICwf3KQ9v95Wtt1YcdhnxExJj_PQm2D7TxcfNmGVjzzFThPnhBHpZXAW1McW-SxT2Mpwi8HX_gd/s1600/04.jpg" height="304" width="400" /></a></div>
<div>
<br /></div>
<div>
Cestou dolů mě napadaly různé chmurné myšlenky, ale teplý vývar a chvilka odpočinku dole to nakonec spravila. Když jsem pak ve vestibulu hotelu zjistil, že Radim teprve před pár minutami prošel vrcholem a je nyní půl kola za mnou, hned se mi šlo do osmého výstupu radostněji :) Koleno se sice už docela razatněji ozývalo, ale nahoru to nevadilo a rovinatější pasáže jsem byl pořád schopný stále ještě běžet. Závěrečný okruh jsem měl nakonec za 2:20:51 a v sedm hodin ráno prošel naposledy cílovou rampou. V nohách 95 kilometrů a převýšení cca 6700 metrů. I když jsem měl ještě k dobru 4 hodiny, rozhodl jsem se nepokoušet více své zdraví, ani kazit průměrný čas mých výstupů. </div>
<div>
<br /></div>
<div>
Závod se mi i přes různé drobné potíže velmi líbil, čím více sněhu bylo a méně lidí na trati, tím nabýval magičtějších obrysů, hlavně v noci při svitu čelovky. I když znamenalo každé přibývající kolo pot a dřinu, musím říci, že v závěru posledního kola jsem do cíle běžel v naprosté euforii, šťastný, že jsem to zvládl. </div>
<div>
<br /></div>
<div>
<br /></div>
<div>
<b>Pepa Team na LH 2015</b></div>
<div>
Jednotlivci</div>
<div>
79. (38. v kat.) Marek Moškoř 8x </div>
<div>
89. (43. v kat.) Radim Lipták 8x </div>
<div>
274. (105 v kat.) Lukáš Krejčí 5x </div>
<div>
<br /></div>
<div>
Dvojice</div>
<div>
48. (2. v kat.) Petra Schwarzová + Daniel Šindelek 12x</div>
<div>
69. (25. v kat.) Jaroslav Vernarský + Michal Šimek 10x</div>
Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/10541660627867097269noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8418390731754092665.post-21810863157903127522014-12-16T15:04:00.001+01:002014-12-16T15:04:59.423+01:00Zimní spánek nehrozí!<div style="text-align: justify;">
Aktuálně se potkáváme ve středu večer na starém autobusovém nádraží ve FM a odtud společně běžíme na Lipinské schody, kde si dáváme podle nálady, energie 6 - 8 opakování. Čas setkání je trochu pozdní - v cca. 20:15, ale na schodech se člověk rychle probere :-) ! Návrat bývá kolem 21:30-45. Členové i nečlenové PT, rádi Vás uvidíme. A nebojte, vy také uvidíte, schody jsou dostatečně osvětlené a místa je tam dost.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjyQM-lZS0YqGhxh1v7054h9ooXHsXoaU2HxEQy48SXWHWGnvDfHDZdf_4j-xMvE0_w2Xqhj89mqgn7QC5iYF-i1eKKv56yBLF8LC5_WxvRV12YuhTqN2BhupH5oOnili4hzTwltiQKuF0/s1600/stairway1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjyQM-lZS0YqGhxh1v7054h9ooXHsXoaU2HxEQy48SXWHWGnvDfHDZdf_4j-xMvE0_w2Xqhj89mqgn7QC5iYF-i1eKKv56yBLF8LC5_WxvRV12YuhTqN2BhupH5oOnili4hzTwltiQKuF0/s1600/stairway1.jpg" height="218" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br />O víkendu se pak část z nás posbírá na výstup Lysé hory v rámci <a href="http://www.lysacup.cz/">www.lysacup.cz</a> , pokud někdo nevlastní čip, který je nutný pro účast, není problém půjčit, ještě se nestalo, abychom se sešli všichni vlastníci obojku na jedné etapě. Komu nevyhovuje z jakýchkoliv důvodů účast na LC, přesto by si rád odskočil do hor, skoro pravidelně vyráží Radim autobusem v odpoledních hodinách na Visalaje, nebo do Krásné, nebo beru auto já (Rob) , tak stačí dát echo a může nás jet víc. Každopádně na odpoledne se teď čelovka vždy hodí :-) .<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIBtCpOrdW3Ocg1aXeVcjTbELta5pi6q4RUOTyGoXerJ_ezLmJt90gXwZZUS3_8ReXT-AqMQ-UWUW_NJczuwC6GWz_bu3HKm0rcWMjkwLOdOKe6aYldisE2Lcj4EEchiStBAxzzFSQHh8/s1600/lysa_hora.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIBtCpOrdW3Ocg1aXeVcjTbELta5pi6q4RUOTyGoXerJ_ezLmJt90gXwZZUS3_8ReXT-AqMQ-UWUW_NJczuwC6GWz_bu3HKm0rcWMjkwLOdOKe6aYldisE2Lcj4EEchiStBAxzzFSQHh8/s1600/lysa_hora.jpg" height="208" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">zdroj: <a href="http://www.360pano.cz/">www.360pano.cz</a> </td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
Jinak další varianta je využití dožínkového oválu, kde poslední dobou čím dál více kroužím a budu kroužit v rámci zimní přípravy, ať už přes týden po večerech ( 19 - 21h ) , nebo pak o víkendu dle možností. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Jaká je Vaše zimní příprava? Bude ukončení sezóny s posezením? V případě zájmu, dejte vědět a něco vymyslíme!</div>
Roberthttp://www.blogger.com/profile/08700121139910544763noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8418390731754092665.post-16274039900634299942014-12-12T17:00:00.000+01:002014-12-18T14:28:07.183+01:00H10 2014 resumé<div style="text-align: justify;">
Už je to "pár" týdnů, co se v našem městě konal vyhlášený závod - Hornická desítka. Přesto by bylo vhodné se k této události aspoň na chvíli vrátit. Skvělou účast a rychlé časy předvedli i členové z Pepa teamu, a tak bych rád uvedl jejich výkony a dosažené časy.<br />
<br />
V dopoledních hodinách si odběhnou závod ti nejmenší, kde se mihli i naše ratolesti a měli možnost nasát závodní atmosféru, která nás čekala až do odpoledního startu. V rámci těchto doprovodných závodů si aspoň vyzvedáváme postupně startovací čísla, takže na mílařích a hlavním závodě se potkáváme už všichni vyzdobeni. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
V závodě mílařů se měli poprat s ostatními Maruška Ševčíková, Gabka Husániková a Filip "Fík" Landsberger. Poslední se vyškrtl ze seznamu po těžkém ale zdárném boji na maratonu v Bruselu, jsi borec Fíku! Takže nám zbývají dvě budoucí soupeřky, které měly za cíl tento závod úspěšně dokončit a maximálně si ho užít. Podle dojmů z 3,3km trati si holky odnesly mnoho nových zkušenosti do budoucna. Doufejme, že na jaře se ukážou v plné síle i na dalších místních závodech.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table border="0" cellpadding="0" cellspacing="0" style="border-collapse: collapse; width: 330px;">
<colgroup><col style="width: 48pt;" width="64"></col>
<col style="mso-width-alt: 5046; mso-width-source: userset; width: 104pt;" width="138"></col>
<col span="2" style="width: 48pt;" width="64"></col>
</colgroup><tbody>
<tr height="20" style="height: 15.0pt;">
<td height="20" style="height: 15.0pt; width: 48pt;" width="64">53. v kt.</td>
<td style="width: 104pt;" width="138">Husániková Gabriela </td>
<td style="width: 48pt;" width="64"></td>
<td align="right" class="xl63" style="width: 48pt;" width="64">0:18:03</td>
</tr>
<tr height="20" style="height: 15.0pt;">
<td height="20" style="height: 15.0pt;">72. v kt.</td>
<td>Ševčíková Marie</td>
<td></td>
<td align="right" class="xl63">0:26:14</td>
</tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
H10 - je nás tu mnoho! Silnice před startovním obloukem se rychle plní, odskočení do křoví je pak "trestáno" odsunutím až skoro na chvost závodního pole. V popředí vidím Radima Liptáka s Terkou Samiecovou, svůj post zadáka sdílím s Lukášem Krejčím a pozice zbytku žlutě oděných kolegů můžeme jen tipovat. Po odstartování se dostáváme až po 20s k časomíře a ani za první zatáčkou to moc prostupné není. Ženu před sebou Lukáše, který nám vylepšuje vyhlídky na plynulejší běh v davu. Takto máme možnost pozdravit ostatní ( resp. ty, které doženeme! :-) ) členy PT. Po prvním kilometru začíná být situace lepší a už není třeba řešit, kdo koho pošlape. Skvělé je povzbuzování diváků, na každém rohu nacházíte známé tváře, děti si chtějí plácnout rukou, chybí tu jen muzikanti ( aspoň bubeníci ), to by bylo dokonalé! Tři kola závodu utečou jako nic a už jsme v cíli. Postupně se sbíráme do společného hloučku, přesto nás několik na týmové fotce chybí, ale povedlo se.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table border="0" cellpadding="0" cellspacing="0" style="border-collapse: collapse; width: 394px;">
<colgroup><col style="width: 48pt;" width="64"></col>
<col style="mso-width-alt: 5046; mso-width-source: userset; width: 104pt;" width="138"></col>
<col span="3" style="width: 48pt;" width="64"></col>
</colgroup><tbody>
<tr height="20" style="height: 15.0pt;">
<td height="20" style="height: 15.0pt; width: 48pt;" width="64">5. v kt.</td>
<td style="width: 104pt;" width="138">Šindelek Daniel</td>
<td style="width: 48pt;" width="64"></td>
<td align="right" class="xl65" style="width: 48pt;" width="64">0:36:50</td>
<td style="width: 48pt;" width="64"></td>
</tr>
<tr height="20" style="height: 15.0pt;">
<td height="20" style="height: 15.0pt;">7. v kt.</td>
<td>Trávníček Rostislav</td>
<td></td>
<td align="right" class="xl65">0:37:49</td>
<td></td>
</tr>
<tr height="20" style="height: 15.0pt;">
<td height="20" style="height: 15.0pt;">12. v kt.</td>
<td>Lipták Radim</td>
<td></td>
<td align="right" class="xl65">0:38:41</td>
<td></td>
</tr>
<tr height="20" style="height: 15.0pt;">
<td height="20" style="height: 15.0pt;">16. v kt.</td>
<td>Krejčí Lukáš</td>
<td></td>
<td align="right" class="xl65">0:39:40</td>
<td></td>
</tr>
<tr height="20" style="height: 15.0pt;">
<td height="20" style="height: 15.0pt;">14. v kt.</td>
<td>Vernarský Jaroslav</td>
<td></td>
<td align="right" class="xl65">0:39:59</td>
<td><br /></td>
</tr>
<tr height="20" style="height: 15.0pt;">
<td height="20" style="height: 15.0pt;">24. v kt.</td>
<td>Goryczka Michal</td>
<td></td>
<td align="right" class="xl65">0:40:32</td>
<td></td>
</tr>
<tr height="20" style="height: 15.0pt;">
<td height="20" style="height: 15.0pt;">30. v kt.</td>
<td>Moškoř Marek</td>
<td></td>
<td align="right" class="xl65">0:42:13</td>
<td></td>
</tr>
<tr height="20" style="height: 15.0pt;">
<td height="20" style="height: 15.0pt;">57. v kt.</td>
<td>Husánik Robert</td>
<td></td>
<td align="right" class="xl65">0:42:18</td>
<td>OR</td>
</tr>
<tr height="20" style="height: 15.0pt;">
<td height="20" style="height: 15.0pt;">37. v kt.</td>
<td>Dinter Jiří</td>
<td></td>
<td align="right" class="xl65">0:44:23</td>
<td></td>
</tr>
<tr height="20" style="height: 15.0pt;">
<td height="20" style="height: 15.0pt;">9. v kt.</td>
<td>Trávničková Lila</td>
<td></td>
<td align="right" class="xl65">0:45:44</td>
<td>OR</td>
</tr>
<tr height="20" style="height: 15.0pt;">
<td height="20" style="height: 15.0pt;">23. v kt.</td>
<td>Trávníček Lukáš</td>
<td></td>
<td align="right" class="xl65">0:47:59</td>
<td></td>
</tr>
<tr height="20" style="height: 15.0pt;">
<td height="20" style="height: 15.0pt;">29. v kt.</td>
<td>Lysek Miroslav</td>
<td></td>
<td align="right" class="xl65">0:48:22</td>
<td></td>
</tr>
<tr height="20" style="height: 15.0pt;">
<td height="20" style="height: 15.0pt;">54. v kt.</td>
<td>Pecha Vladan</td>
<td></td>
<td align="right" class="xl65">0:49:23</td>
<td>OR</td>
</tr>
<tr height="20" style="height: 15.0pt;">
<td height="20" style="height: 15.0pt;">30. v kt.</td>
<td>Samiecová Tereza</td>
<td></td>
<td align="right" class="xl65">0:50:57</td>
<td></td>
</tr>
<tr height="20" style="height: 15.0pt;">
<td height="20" style="height: 15.0pt;">66. v kt.</td>
<td>Řeha Roman</td>
<td></td>
<td align="right" class="xl65">0:52:27</td>
<td></td>
</tr>
<tr height="20" style="height: 15.0pt;">
<td height="20" style="height: 15.0pt;">42. v kt.</td>
<td>Kopcová Eva</td>
<td></td>
<td align="right" class="xl65">0:52:58</td>
<td></td>
</tr>
<tr height="20" style="height: 15.0pt;">
<td height="20" style="height: 15.0pt;">4. v kt.</td>
<td>Šokálová Ludmila</td>
<td></td>
<td align="right" class="xl65">0:53:33</td>
<td></td>
</tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<br />
Domlouváme se na odpolední vyhlášení, kde se v hojném počtu opět potkáváme a je co slavit!</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEieAbTeCO1V23hu_BkRi81Cg6a3cC8loVG0nOJjsszo7aR6xX86EFZjmlbLo-LJcubISmxwiQIsrxKm-99UtgkHPD-631xLrp07KlOZ2SwjqKavhAsOCuC65O_TIjYFQr9o9AigLmGRkqA/s1600/IMG_1378_1.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEieAbTeCO1V23hu_BkRi81Cg6a3cC8loVG0nOJjsszo7aR6xX86EFZjmlbLo-LJcubISmxwiQIsrxKm-99UtgkHPD-631xLrp07KlOZ2SwjqKavhAsOCuC65O_TIjYFQr9o9AigLmGRkqA/s1600/IMG_1378_1.jpg" height="207" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
Zbytek fotek zde: <a href="http://gabriela1.rajce.idnes.cz/Hornicka_desitka_2014/">http://gabriela1.rajce.idnes.cz/Hornicka_desitka_2014/</a></div>
Roberthttp://www.blogger.com/profile/08700121139910544763noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-8418390731754092665.post-42577485425414407162014-10-14T09:53:00.002+02:002014-10-14T10:18:06.069+02:005BV 2014: Záznam z výletu do vlastní hlavy a po Beskydech<div style="text-align: left;">
<i>Marek Moškoř</i></div>
<div style="text-align: left;">
<b><br /></b></div>
<div style="text-align: center;">
<b>5BV 2014: Záznam z výletu do vlastní hlavy a po Beskydech</b></div>
<div style="text-align: center;">
<b><br /></b></div>
<div style="text-align: justify;">
Článek je dlouhý, ale v porovnání s tím, jaká beskydská pětka doopravdy je, je ještě dost krátký. Pět beskydských vrcholů je akcí, kterou jsem si už nějakou dobu chtěl vyzkoušet. Bohužel sehnat k sobě někoho dostatečně bláznivého, kdo se nebojí bolesti ani nejistého výsledku, nebylo snadné. Přece jen, tohle není běžná sportovní akce a slovo extrém nemá ve svém podtitulu náhodou. Na začátku roku se mi ale podařilo domluvit se s kamarádem Viktorem. Není to sice běžec, ale věděl jsem o něm, že před třemi lety došel v nevhodné obuvi Beskydskou sedmičku – už tento fakt byl pro mě příslibem, že tenhle kluk se jen tak nevzdá. Podali jsme přihlášku jako tým Brownův pohyb a začali se těšit na závod. Přípravu jsme nějak extra neřešili, dvakrát jsme vyrazili obrazit hlavně méně známá místa. Na konci zimy jsme prošmejdili okolí Grúně (Těšiňočka, Malý a Velký Lučný, Janikula) a v létě jsme prozkoumali okolí vrcholu Slavíč a přilehlé hřebeny. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Mezitím jsem si v průběhu roku ověřil, že mi vyhovují delší trasy v horách. Padesátka v Kalifornii nebo Slezský maraton mi docela sedly. Nejsem sice nějak extra rychlý, ale vždy si pohyb v přírodě užívám a to mi ke štěstí stačí. Letošní rok zcela záměrně ignoruji systematický tréninkový plán. Jediné, o co se snažím, je prostě chodit běhat. Netlačím na pilu, snažím se naučit poslouchat, co mi říká mé tělo. Výsledkem je zlepšení časů ve všech závodech, které jsem zatím letos absolvoval. Byl jsem proto dost zvědavý, v jaké formě mě zastihne podzim. A pak to začalo. Na začátku září týden výpadek v běhání pro nemoc. Než jsem se dostal zpátky do rytmu, tak pár dní před Ostravským půlmaratonem nepříjemné bolesti břicha. Do závodu jsem proto šel bez očekávání – a byl z toho nakonec osobák 1:31:11. Do 5BV zbývaly dva týdny, během kterých jsem se k běhu dostal pouze třikrát, vždy spíše tak na zahřátí. Ale už jsem to neřešil. S parťákem jsme měli už dlouho naprosto jasnou závodní strategii: půjdeme na pohodu, turisticky, žádné běhání nebo závodění. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Skvěle vyhlížející předpověď počasí slibovala na druhý říjnový víkend teplo a sucho. Co víc si přát? Ve Frýdku jsme nabrali Vendy a Ondru z týmu Červený trpaslík a jelo se vstříc dobrodružství. Protože se všichni dobře známe, dohodli jsme se, že pokud nám sedne tempo, tak se budeme v závodě držet spolu. Hodně se to hodilo zvláště v první noci, takže nám cesta utekla jako nic. Ale ještě rychle zpátky na start. Závod začínal v centru Vitality ve Vendryni u Třince. Skvělé zázemí sportovního areálu a báječní organizátoři nás nabíjeli dobrou náladou. Zaregistrovat se, vyzvednout trička, vystát frontu na guláš. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Do startu závodu zbývala necelá hodinka, takže příprava byla úplně v pohodě. Batoh jsem si balil už doma, zbývalo jen převléci se. Zde si dovolím ještě krátkou odbočku k vybavení. Docela dlouho jsem byl přesvědčen, že si vezmu svoje Salomon XT S-LAB 5 Softground. Vzhledem k místu startu (předpokládal jsem dost asfaltu) i suchému počasí to ale postrádalo logiku. Zvolil jsem proto trailové Saucony Peregrine 4, které mají skvělou přilnavost a hlavně na tvrdém povrchu jsou měkké, téměř jako silniční boty. Ponožky jsem zvolil pětiprsté Smartwool. Ponožky jsem vůbec nesundával, boty jen kvůli vytřepání kamínků nebo jehličí. I když jsem boty vykoupal v ranní rose a okusily řádně bláta, tak v cíli jsem neshledal na nohou žádný puchýř nebo otlačeninu, dokonce ani můj tradiční černý nehet se nekonal. Pro někoho možná malé detaily, ale viděl jsem, jak moc to dokáže ovlivnit průběh celého závodu.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
NA HRANIČNÍ ČÁRU<br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Je pátek těsně před 22:00 a 200 dvojic už napjatě sleduje plátno s odpočítáváním. 3, 2, 1, 0! K pódiu, ze kterého ještě před chvíli hovořili moderátoři, se řítí týmy a rychle hledají obálku se svým číslem. Mezitím se na plátně objevuje název nástupního vrcholu, kde se terpve dozvíme polohu prvního kontrolního bodu (KB). Beskydské sedlo, to je mi povědomé. Skenuji mapu a záhy místo nalézám na hranicích s Polskem. Rychle se rozhodujeme pro postup po asfaltce přes Bystřici a Nýdek. Čeká nás zhruba jedenáct kilometrů, v sedle se objevujeme někdy před půlnocí. Nahoře již dvojice studují svoje mapy. Prvním KB je Trojmezí. Vždyť to ani není vrchol! Je to sice pravda, ale po cestě k našemu prvnímu cíli si vrcholů užijeme hned několik, volíme totiž trasu po červené. Noc je teplá, hvězdy a měsíc svítí a my zdoláváme jeden vrchol za druhým. Malý Sošov, Velký Sošov, Cieślar, Malý Stožek, Velký Stožek – to už je pět, viďte. Krkavice. Šest, to je taky vrchol. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiISbbIwSO1A2evy0K5XbaOW7ikTKnX95h5G0VBYt9mD3yTBnOBykFGZpBqOIl_qFbDSpcFp0l724F3fsF3AEXT92TTy2GkhMcOLTQCEPbsw1cs0kNad2_2qGqivWX-HUfNsZDo4J7JAmU/s1600/2014-10-11_04.10.14.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiISbbIwSO1A2evy0K5XbaOW7ikTKnX95h5G0VBYt9mD3yTBnOBykFGZpBqOIl_qFbDSpcFp0l724F3fsF3AEXT92TTy2GkhMcOLTQCEPbsw1cs0kNad2_2qGqivWX-HUfNsZDo4J7JAmU/s1600/2014-10-11_04.10.14.jpg" height="240" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEggdEKB5sjrtHySZ9jVFinHMykTmfJ_g198C72bqNDP-xAMEjp9zjdEN8hKP38AMRuzDH1xSDptlq350w89GogXJpSk4RUJeAv7kY_BNhjRJnPx5lle3pKMhqdWDVAwbFwsgyQxgkReRhI/s1600/2014-10-11_04.30.57.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEggdEKB5sjrtHySZ9jVFinHMykTmfJ_g198C72bqNDP-xAMEjp9zjdEN8hKP38AMRuzDH1xSDptlq350w89GogXJpSk4RUJeAv7kY_BNhjRJnPx5lle3pKMhqdWDVAwbFwsgyQxgkReRhI/s1600/2014-10-11_04.30.57.jpg" height="320" width="240" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
Máme v plánu sejít z hřebene nedaleko za Krkavicí, ale kolem je husté borůvčí a nízká smrčina, takže je nemožné najít odbočku na cestu, kterou vidíme v mapě. Druhou vracečku dolů doprava ale naštěstí už trefujeme. Připojuje se k nám ještě jedna dvojice (potkáme se opět při cestě na 3KB). Sice nevíme, kam stezka vede, ale jdeme jistým krokem. Musí to vyjít. Po cca 15 minutách se napojujeme na značku. Hurá, povedlo se! Když před půl třetí procházíme kolem jednoho domu na začátku Bukovce, stojí tam pán s tácem cukroví. Jsou to sice už jen zbytky, to nejlepší kousky pobraly rychlejší týmy, ale máme radost. Říká, že jeho žena ještě vaří čaj. Využíváme ale možnosti doplnit si vodu. S díky pokračujeme dále. Diplom této rodině! V lese nad Bukovcem se podstatně změní charakter počasí. Bezmračnou oblohu střídá hustá mlha. Na KB1 jsme v čase 4:12, v nohou téměř 33 km. Dalším bodem je Kozubová, vrchol na druhé straně Jablunkovského průsmyku.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhLU0dj-Az1s4sWGUxTR8TsN9TPY6SV75PsNLhLKDI6GJw9bblOCZs9mhMmDOmuDr7mUTxxGpLru3Q4vWQWlek6NaH9vxa99ljZb6iCh2GUjzcO1SmQeuBvqrbAIbyCwhhsdt6RX8YolvI/s1600/2014-10-11_08.42.53.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhLU0dj-Az1s4sWGUxTR8TsN9TPY6SV75PsNLhLKDI6GJw9bblOCZs9mhMmDOmuDr7mUTxxGpLru3Q4vWQWlek6NaH9vxa99ljZb6iCh2GUjzcO1SmQeuBvqrbAIbyCwhhsdt6RX8YolvI/s1600/2014-10-11_08.42.53.jpg" height="240" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
Cesta na Kozubovou nebyla ničím zvlášť výjimečná. Anebo vlastně ano. Už po pár kilometrech se nám podařilo sejít ze značky, takže jsme minuli Girovou ne jižně, ale severně. Nicméně po zjištění skutečnosti (Hele, už docela dlouho jsme nikoho neviděli), se nám podařilo nakonec napojit. Příjemným zjištěním bylo to, že jsme tak šli kratší trasou, než jsme plánovali. Nepříjemné ale zase bylo, že někdy nad ránem začala Ondru z druhého týmu zlobit achilovka, ke které se přidal i slušný vlček. V Dolní Lomné snídáme čerstvé pečivo a za chvíli už zase jdeme nahoru. Krátce po půl desáté se hlásíme u kontroly, společně s již legendárními Římánky. Dalším vrcholem je 25 km vzdálená Těšiňočka. Super, tam jsme byli, víme, co můžeme očekávat. Ještě ale nikam nespěcháme, dáváme Kofolu a vyhlížíme druhý tým. Už z dálky je patrné, že Kozubová bude jejich poslední štací. Loučíme se tedy a vydáváme se nádherným slunečným dnem po hřebeni dále.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiXK9pCZ_b4wabZf5_CUPGZEBXNOjSSctolbuqMZD4_B4FHxeNLHYZB10-86uzK-3o9BLgoJClBamv3petXlfdA1SuATQIzGIyWxD2e_YWxwoHzNMKiSSOicIeuxhlo-eU38MQ-UPKPjE8/s1600/2014-10-11_10.05.37.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiXK9pCZ_b4wabZf5_CUPGZEBXNOjSSctolbuqMZD4_B4FHxeNLHYZB10-86uzK-3o9BLgoJClBamv3petXlfdA1SuATQIzGIyWxD2e_YWxwoHzNMKiSSOicIeuxhlo-eU38MQ-UPKPjE8/s1600/2014-10-11_10.05.37.jpg" height="240" width="320" /></a></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
NEJKRATŠÍ CESTA JE PŘES NEJVYŠŠÍ HORU<br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Cesta na Těšiňočku je příznačná tím, že dlouhé hodiny nepotkáváme žádný tým. Tipujeme, že ti nejlepší jsou dávno před námi a vlna, kterou jdeme my, to z větší části asi vzdala. V oblasti Malého Polomu musíme jít spodní dřevařskou cestou, protože nás na hřeben nepustí správa CHKO a ochranáři. Když ale vidíme, jaké stopy zanechali při cestě z Polomu majitelé horských kol, nabýváme dojmu, že v tom není žádná ochrana, jako spíše politika. A ta paseka, kterou jsme viděli na jiných místech po těžbě dřeva, to snad ani nemusím zmiňovat. Na odbočce “obchůzí trasy” nás dohání jeden tým, brzy pak potkáváme další. S týmem "Relax víkend pro dva" dobře pokecáme a dlouhá a nezáživná cesta nám hned lépe uteče. Z Grúně už vidíme Těšíňočku, kde jediná rozumná cesta na její vrchol je po sjezdovce. Dole potkáváme demotivovaný tým, který se rozhodl pro návrat na základnu. Dáváme docela v pohodě sjezdovku (po necelých 80 km chůze) a za chvilku jsme nahoře. Shora je průsekem krásně vidět vrchol Lysé hory, za kterou v přímém zákrytu leží KB4, Kykulka. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgtiLl68Hnd8TbqhJqCYjDOBtuTYoVHKfWnv5TA54CPJwi_qXIiL5-cwsBzGz-dcVRvkYzTiNCdk5Sc8Xg4bvV-cHNGKC8Ye0asA6xrl4CgA5vdNKJqqqgQNwD0AJwoz6NX-68dLDG0gNk/s1600/2014-10-11_14.59.09.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgtiLl68Hnd8TbqhJqCYjDOBtuTYoVHKfWnv5TA54CPJwi_qXIiL5-cwsBzGz-dcVRvkYzTiNCdk5Sc8Xg4bvV-cHNGKC8Ye0asA6xrl4CgA5vdNKJqqqgQNwD0AJwoz6NX-68dLDG0gNk/s1600/2014-10-11_14.59.09.jpg" height="240" width="320" /></a></div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgW4ZtsxSfHf_H3xTr28Qkn3YGgEBDBGsThea19NOXB09gj50Gu0fQoe1dcerxJqOEgjnBDfPY9-RJ7xy87PrU3RsVsweb1i345c0B3hRD73DtRP7g0kIwx2k4QC_40aC0wBkQElEcw-AI/s1600/2014-10-11_15.44.45.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgW4ZtsxSfHf_H3xTr28Qkn3YGgEBDBGsThea19NOXB09gj50Gu0fQoe1dcerxJqOEgjnBDfPY9-RJ7xy87PrU3RsVsweb1i345c0B3hRD73DtRP7g0kIwx2k4QC_40aC0wBkQElEcw-AI/s1600/2014-10-11_15.44.45.jpg" height="240" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
Fotíme se na vrcholu a rychle vyhodnocujeme situaci. Kykulku dáme, vezmeme to přes Lysou a na vrcholu se občerstvíme. V nohách se už ozývají nachozené kilometry. Čím více jdeme z kopce, zejména po zpevněných cestách, tím méně je nám to příjemné. Zjišťujeme ale, že nám začínají vyhovovat stoupání. Kopce začínáme zdolávat v mechanickém tempu, dokonce máme pocit, že o něco rychleji, než na začátku. Na vrcholu Lysé hory jsme někdy před sedmou. Než si stihneme dát polévku a něco k pití, tak se venku zatáhne a nastává hnusná vlezlá zima s nepříjemným větrem. Volíme metodu rychlému sestupu. Morálka je stále vynikající, i když Viktor už začíná lehce zaostávat. Nepřikládám tomu zatím příliš velký význam, cesta ubíhá a my věříme, že pátý vrchol už bude blízko základny. Ve třičtvrtě na osm dobýváme Kykulku. Čeká nás zde pozitivní zpráva: poslední vrchol je Javorový.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiXn2SUctxpE5MPS2Iye7dgT_RL0dmSj6rRCHg7wL1TRrJRobLS3O41cPoxshUHTTzahLp6tfWiurRJ0b1ZeNw8W5n0tx19jaocBq6q5PZT89cpOIG09MiqTanSa5Wwyx78mR6QpZXVkoU/s1600/2014-10-11_11.34.20.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiXn2SUctxpE5MPS2Iye7dgT_RL0dmSj6rRCHg7wL1TRrJRobLS3O41cPoxshUHTTzahLp6tfWiurRJ0b1ZeNw8W5n0tx19jaocBq6q5PZT89cpOIG09MiqTanSa5Wwyx78mR6QpZXVkoU/s1600/2014-10-11_11.34.20.jpg" height="240" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
SETKÁNÍ S DIVOČÁKY A ÚPRK PŘED MAĎARY<br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Vědomí, že nás od cíle dělí už jen jeden vrchol nám vlévá do žil nový život. Cestou dolů na Krásnou dokonce na pár místech běžíme. Začali jsme závodit! Po 95 kilometrech. Rozhodujeme se neobcházet Travný přes Pražmo, ale stoupáme přes sedlo Na Přelači, kde se chceme napojit na lesní cestu a sestoupat na Morávku. První část plánu je bez problémů, ale lesní cestu nemůžeme najít. Nakonec se napojujeme, ale stačí chvilka a přecházíme vhodné místo a sestupujeme jinam, než jsme chtěli. Viktora navíc atakuje vlk a než se dostaneme na asfaltku na začátku Morávky, je můj parťák téměř vypnutý. Fyzická únava a bolest si začíná vybírat svou daň. Poprvé výrazně zpomalujeme. Ve stoupání z Morávky nás předbíhají dva týmy. Zastavujeme se už hodně často. Zkouším jít pomaleji a povzbuzovat. Z rutiny nás na chvíli vytrhne stádo divokých prasat, které slyšíme pár metrů od nás pod cestou u Velkého Lipového. Cesta se vleče a kilometry jsou nekonečné. Zpomalení tempa a únava se podepisují i na mně. Zažívám živé sny, vidím v lese věci, které tam nejsou, začíná mi vypadávat obraz a zvuk. Ale jdeme. A bojujeme. Až na poslední vrchol. V 2:00 dostáváme zápis na Javorovém.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Máme to! Teď už se jen dostat do cíle. Nejtěžší část závodu ale právě začíná. Vidím, že parťák jde s velikým sebezapřením. Přídává se ještě bolest zad. Suneme se vpřed. Víme, že každé světlo čelovky za námi se rovná ztrátě jednoho místa. To, co bychom jinak normálně kontrolovali, je mimo naše síly. Nevadí, hlavně dojít. Volíme trasu z Javorového po zelené, což je nejhorší značená trasa v celých Beskydech. Pokud by někdo chtěl návod, kudy rozhodně trasu nevést, ať se jde proškolit právě zde. Chodník je veden šílenými klikaticemi naprosto nevhodným velmi prudkým terénem. Pod nohama kamení, listí a kořeny a hlavně neustálé vracečky. Do zblbnutí. A teď si představte, že tohle scházíte dolů, ve tmě, v nohách hrubě přes sto kilometrů. Ale slezli jsme.<br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjWpGYpQFtYy1B6NcEXoDsN39onkNP97XxwXG219FzN9kndB3kmTPGtabVQNvD8J-rLEAA_sF4TXvS5RxB3LKMN4lMxH1riFodaYjxwh99nBvKvNudIqlXh6I5yi4H__Sy03Q_Gm5LetS-i/s1600/2014-10-11-03.33.06.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjWpGYpQFtYy1B6NcEXoDsN39onkNP97XxwXG219FzN9kndB3kmTPGtabVQNvD8J-rLEAA_sF4TXvS5RxB3LKMN4lMxH1riFodaYjxwh99nBvKvNudIqlXh6I5yi4H__Sy03Q_Gm5LetS-i/s1600/2014-10-11-03.33.06.jpg" height="240" width="320" /></a></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Do cíle zbývá nějakých 5 kilometrů, polovina z toho po psychedelicky rovné cestě lesem. Předbíhají nás další dva týmy. No nevadí, hlavně dojít. Otáčím se a cca 150 za námi vidím další světélka. To by ale už snad nemuselo být… A v tom mě to napadlo. Kde není cíl není ani vůle. Zhasínáme čelovky a jdeme lesem po tmě. Vypadá to, že finta zabrala. Světla čelovek za námi jsou stále stejně daleko, nevšimli si nás a tak nepřidávají. Les končí a jdeme krajem vesnice, kde se objevuje pouliční osvětlení. Ti vzadu nás nesmí vidět! Na chvíli to rozbíháme, abychom byli skryti ve tmě co nejdéle. Vidíme světla cca 300 m od nás. Vypadá to, že už nás nedoženou. Párkrát se ještě otočíme, ale vypadá to dobře. Přecházíme hlavní cestu, do cíle zbývá už jen cca 200 metrů. "Čelovky!” vykřikne Viktor, “tam na lávce přes řeku, kousek za námi.” Zase se rozbíháme. 100 m před cílem už víme, že nás nedoženou. Zvládli jsme to. V nohách 125 kilometrů s převýšením necelých 4900 metrů. Za minutu po nás přicházejí naši poslední soupeři, maďarský tým TTT. Tito nenápadní stejcové v obyčejných kalhotách mají od nás velký respekt. Je to totiž přesně ten typ lidí, do kterých byste to nikdy v životě neřekli. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
5BV je jedinečná akce a já pořadatelům přeji, ať vytrvají. I když je to kruťárna a místy dost pakárna, tak v konečném důsledku zde více než jinde platí “jaký si to uděláš, takový to máš”. Díky. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgukdbDcTFmffYuxZdUSENrkrND2uabDG_axKdD_xDXyL0rwfY1Fgr6GxewRZad7hyphenhyphenz0uk66Dm_w2rTjLFzzTdCa1mBYBiiOTfVA_WVdSugSGGqSIWahZQKORR81FHwsRCFxgz-O8Rf32_X/s1600/trasa.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgukdbDcTFmffYuxZdUSENrkrND2uabDG_axKdD_xDXyL0rwfY1Fgr6GxewRZad7hyphenhyphenz0uk66Dm_w2rTjLFzzTdCa1mBYBiiOTfVA_WVdSugSGGqSIWahZQKORR81FHwsRCFxgz-O8Rf32_X/s1600/trasa.png" height="248" width="320" /></a></div>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
Výsledky: <a href="http://www.5bv.cz/cz/vysledky/all">http://www.5bv.cz/cz/vysledky/all</a> </div>
Roberthttp://www.blogger.com/profile/08700121139910544763noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8418390731754092665.post-44477821822854472572014-08-15T09:10:00.001+02:002014-08-15T09:10:58.891+02:00Běh Oborou 2014Ve středu 13.7. jsem se poprvé účastnila Běhu Oborou. Běží se trasa Mniší-Hukvaldská obora, kterou mám téměř za domem, ale ostuda je, že jsem si tam ještě nebyla, ani tréninkově, zaběhat :-).<br />
Bylo mi naznačeno, že je to celkem zvlněná trasa, no a byla. Desetikilometrový závod. Převýšení bylo menší než běhám v tréninku (jak je to možné?- nechápala jsem), ale v závodě jsem tedy měla pocit, že je to stále do kopce, chvíli z kopce a opět do kopce a že ty rovinky jsou vlastně taky do kopce. Pocitově jediné "z kopce" mi to přišlo až na konci závodu.<br />
Jako správný výmluvář, proč nebyl lepší čas, uvedu že jsem už třetí den měla celkem silný kašel a trochu teplotu, takže jsem se na závod přišla vypotit-což se nakonec povedlo.<br />
Přiznám se, že jsem i dvakrát přešla do kroku-tudíž, mé milé soupeřky, formu stále nemám a asi tento rok už mít nebudu, tak snad se zastaví na návštěvu příští rok ;-).<br />
Závod byl velice komorní, díky čemuž se mi podařilo obsadit třetí místo. Příští rok se ráda zúčastním, i když mi momentálně přišla trasa celkem náročná a bolelo to.<br />
<br />
Žádný jiný Pepa Teamák se nedostavil, z čehož jsem byla velice smutná!!! Styďte se!<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://1.bp.blogspot.com/-qxEhkWWskJY/U-2x4u2ty7I/AAAAAAAAAOk/ylkKEdr25bY/s1600/Beh_oborou_13.8.2014_112.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-qxEhkWWskJY/U-2x4u2ty7I/AAAAAAAAAOk/ylkKEdr25bY/s1600/Beh_oborou_13.8.2014_112.jpg" height="200" width="179" /></a><a href="http://3.bp.blogspot.com/-MJjE4WcgcjY/U-2x4mgOkeI/AAAAAAAAAOc/-sgOnjlciMs/s1600/Beh_oborou_13.8.2014_037.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-MJjE4WcgcjY/U-2x4mgOkeI/AAAAAAAAAOc/-sgOnjlciMs/s1600/Beh_oborou_13.8.2014_037.jpg" height="200" width="133" /></a><a href="http://3.bp.blogspot.com/-Vs-K0mWXlkA/U-2x4_e77HI/AAAAAAAAAOg/jJvB9lsxqC4/s1600/Beh_oborou_13.8.2014_364.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-Vs-K0mWXlkA/U-2x4_e77HI/AAAAAAAAAOg/jJvB9lsxqC4/s1600/Beh_oborou_13.8.2014_364.jpg" height="200" width="163" /></a></div>
<br />
<br />
<br />Tereza Samiecováhttp://www.blogger.com/profile/01641488724720650687noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8418390731754092665.post-60268902671383027252014-08-04T14:55:00.000+02:002014-08-04T14:56:03.032+02:00L4L 2.0 / Robert<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Sobota ráno, přijíždíme k Švarné Hance, Slunce s okolními
mraky a vrcholky kopců vytváří krásnou podívanou. Čtyři chlapi v autě,
vzdychají a hledají ta pravá slova pro popsání neskutečné scenérie. Sakra! Jdeme na nejdrsnější akci mé běžecké kariéry a
místo chlapáckého povzbuzování tu málem počítáme kuličky rosy, ale byla to fakt
nádhera :) . Atmosféra i na startu parádní, Luděk s Liborem nás uvítají,
dozvídáme se, že se opravdu nejedná o závod v hledání čtyřlístků ( jsem v tom
celkem machr ) a už se mačkáme na startu, včetně "monstr" KiliJánka. </div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Start je pohodový, než se dostaneme k prvnímu stoupání, jsem dostatečně
probraný. Nervozita ze mě rychle opadla, předchozí dva dny to se mnou bylo asi
veselé.. Cesta ubíhá svižně, tempo mi udává aktuální tf, podle kterého se
snažím regulovat otáčky. Styl z Lysacupu, kde se běží jeden kopec naplno,
tady nesmím aplikovat, skončil bych v druhém výstupu. Začíná být teplo,
ještě že jsem pořídil před pár dny batoh s vakem na vodu. Poctivě upíjím v pravidelných
intervalech, dnes mě křeče nepotkají, ani „zeď“ . První výstup nebolí, oproti
plánu jsem nahoře skoro o 10 minut dřív. Jirka Karásek i další organizátoři/dobrovolníci
asistují, jako bych byl součásti profi týmu. Během pár minut už kamzíkuji po
severní sjezdovce, hlavně s rozvahou, tohle kamenné řečiště je noční můrou
pro mé kotníky. Čím více je terén čitelnější, tím víc zrychluji a nechávám za
sebou jednoho soupeře za druhým, kontroly povzbuzují, pod Kykulkou začíná
krásný úsek v lese, tam do toho šlapu ještě víc, než doběhnu do Krásné,
probleskne mi hlavou, že jsem to možná pustil moc rychle, ale tep byl v pohodě,
cítím se dobře a stoupání mě opět vrátí na pozici, kam patřím. A taky že jo,
sotva se změní sklon, tep letí nahoru, já už šoupu podrážkami, abych šel co
nejpomaleji, ale nic nezabírá. Počasí nastavilo vysokou teplotu, my se teď
grilujeme ze všech stran a potkávám první odpadlíky. Jeden kulhá, dalšího trápí
křeče, promlouvám k sobě, že takhle dopadnout nesmím. Kašlu na postupné
propadávání se v pořadí, počítal jsem s tím, hůř se to pak v reálu
vstřebává. Tentokrát se dostávám na Lysou s menším skluzem oproti plánu.
Cítím se pořád dobře, doplňuji prázdné kapsy tyčinkami, dávám první pivo –
skvělé osvěžení, potkávám se s Honzou Zemaníkem, zrovna dokončil třetí
výstup, stará se o něj nejspíš rodina, vypadá soustředěně. </div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Pokračuji dál, na
tento seběh jsem se těšil, jde se dolů k Mazáku, do Velkých Větrů jsem na
pozoru, kameny kam se podíváš, ale jde to dobře. Opět střídám pozice se
závodníky, kteří jsou silní v kopcích. Vlaďka si nás dole zapisuje a hurá
do nejdelšího výstupu dnešního dne. Etapu od hráze mám rád, jenže dnes mi
přijde nekonečná. Dostavují se náznaky křečí, trochu ztrácím koncentraci a
uzavírám se do sebe. To není dobré. Chlapík přede mnou zvrací, tohle taky není
dobré. Žaludek je naplněný akorát tak vodou, tyčinky nejsem schopný pozřít, a tak
sahám po prvním gelu. Předbíhá mě turista s batůžkem, pak paní na
vycházce. Tak dost, začnu se opět soustředit na krpál, zapřu se do stehen a
rovnoměrným tempem lezu nahoru. Kousek pod vrcholem mě dobíhá závodnice, hlásí
mi, že už zbývá jen kilometr. Vím, že je to víc, ale zní to dobře, její krátké
šortky taky vypadají dobře, tak se za ni pověsím a stoupáme k třetímu vrcholu dne. Když dorazím na Lysou, vím, že závod dokončím. Psychicky jsem na tom
dobře, srandičky mi jdou, pouze únava fyzická mě čím dál víc brzdí. </div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhNqSq4BakB8QrqptxugZGPV2nDm-Y2Q-12IXyBnkfdM0DPGnsbMjndi3i9yAFsNy4D_PTQcsryKMcBqB7Px9SVgA0-yTY4mxyHtS4rnT26Foq3-WBfDcBkPXOR2fvXvS3YaH2kk1Kte_4/s1600/DSCN0645.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhNqSq4BakB8QrqptxugZGPV2nDm-Y2Q-12IXyBnkfdM0DPGnsbMjndi3i9yAFsNy4D_PTQcsryKMcBqB7Px9SVgA0-yTY4mxyHtS4rnT26Foq3-WBfDcBkPXOR2fvXvS3YaH2kk1Kte_4/s1600/DSCN0645.jpg" height="240" width="320" /></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Opět šlapu
po severní sjezdovce, potkávám známou s kamarády, nabízejí mi šampaňské,
které si nesou, málem vrhám, poděkuji a raději utíkám dál. Tohle mi hlava
prostě nebere, venku nádherně a lidi se jdou „zbučet“ . Potkávám Jirku Římanka, fotí mě, zpovídá,
valím dál. Za Ivančenou kontrola, z dálky mě povzbuzují, začnu poskakovat
jako kamzík, do toho zkouším ze sebe vyloudit melodii z filmu Rocky,
takové ty fanfáry :D . Vybíhám na Kykulku, další kontrola, ale tak trochu spící
bez nálady, tak jim to vracím za dnešní ráno. Křičím „DO TOHOOOO! Ještě kousek!“
, fungovalo to, i pes na mě štěká, mám radost, že hlava není v mrákotech,
to je základ. Další seběh k hotelu Bezruč, tohle mě baví, i když stehna
jsou už na kaši, opět sbírám skalpy, v potoce se opláchnu a valím dál. A
je to tady! Sjezdovka, v tréninku nic výjimečného, tady v posledním stoupáku
na Lysou, výzva numero uno. Chlapík přede mnou kulhá na levou nohu, ale má
aspoň hůlky, tak si nějak pomáhá. Dělám mikro krůčky, jdu raději mimo
vyšlapanou stezku, která občas nutí k delším krokům. Hlavně nedostat křeč.
Míjím dalšího ogara, ten leží v klubíčku, oči zavřené, nezávidím mu. Je to
za mnou, za Albínovým náměstím mě přesto berou chmury, je čas na druhý gel.
Raději si na to sednu na pařez, tohle buď vstřebám, nebo budu muset na borůvky.
Že jsem si raději nevzal Jesenku, nebo Pikao. Do posledních cca. 3km výstupu se
ke mě přidává záchranář z Olomouce, teď se zachraňujeme vzájemně povídáním
si o všem, na posledním km mu utíkám, chci si tu finální občerstvovačku
zasloužit, vyskáču po kamenech nahoru a už do sebe láduji, co se do mě vejde.
Chvíli to vypadá na dobrý nápad, ale vzápětí mi je zima, vyměním triko, pak se
zkouším rozběhnout. Žaludek diktuje jiné podmínky, takhle to nepůjde. Je mi
špatně, tohle se nemělo stát. Teď jsem měl letět dolů, vždyť na Visalaje vede
dálnice, kterou dobře znám. Teprve cca. 2km od Visalají konečně nakopnu vrtuli
a běžím, co to jde. Ostatní závodnici nechápavě hledí, ptají se, jestli ještě
fakt závodím. Zkouším, co ještě snesu, beru útokem i všechny oštěpaře a doufám,
že mi to za dalších 100m nevrátí. Neohlížím se, zbývá mírný sešup na cestu k Švarné
Hance a na posledních metrech mě nahání traktor, kterému neuhnu, i kdybych se
plazil. Jsem v cíli! Hudy mě zdraví s Vlaďkou v ruce, zvládl
jsem to. Gratulace letí na všechny strany, všichni spokojení, že to mají za
sebou. Ve mně to hýří pozitivními pocity, jsem nadšený, že jsem nikde vysloveně
neodpadl. After-párty se rozjíždí docela rychle, chytám křeče do nohou, kopnu
do sebe tekuté magnesium na povzbuzení, ale tělo se uklidní až o několik hodin
později. Wow! Byl to nářez, který jsem si opravdu užil. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Gratulace všem účastníkům, kteří se postavili na start, pro
mě to byla obrovská výzva, třebaže jsem se snažil poctivě připravovat..jak jsem
to po závodě říkal? Jsem moc mladý a blbý, abych se do něčeho podobného znovu
pouštěl? Za rok mi bude 30, to už budu aspoň „starý“ :D . Díky všem za skvělý zážitek, který určitě
zůstane dlouho v nás.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
V číslech jsem se moc zatím nehrabal, měl jsem pro sebe
dva časové limity, 11h když půjde vše hladce a 12h, kdyby se vyskytly
komplikace. Závod jsem zvládl za 11h 48min, takže spokojenost. Hůlky příště musím vzít na 100%, dost mi
chyběly a nejspíš bych byl o dost rychlejší v kopcích. Před startem váha
82,5kg , večer 80kg. Vypil jsem cca. 8-9L vody, 1,5L ionťáku, piva, coly, snědl
několik tyčinek, oříškové, ovesné, pár banánů, dva chleby se škvarkovou
pomazánkou, 2 gely. Je mi jasné, že s kratší dobou na trati bych nemusel
tolik trpět s břichem, ale to je především otázka tréninku, kde se musím
posunout dál. Jsem maximálně nakopnutý k dalšímu zlepšování se, nejbližší
akce, kde se uvidíme, bude Nezmar Sky maraton koncem září.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Oficiální web: <a href="http://lysohorsky-ctyrlistek.cz/">http://lysohorsky-ctyrlistek.cz/</a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Výsledky závodu: <a href="http://resultado.cz/race/results?raceid=25">http://resultado.cz/race/results?raceid=25</a> </div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Hrubá data z garminu: <a href="http://connect.garmin.com/modern/activity/555505551">http://connect.garmin.com/modern/activity/555505551</a> </div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Znělka z Rockyho :) <a href="https://www.youtube.com/watch?v=3gVPkaZykK4">https://www.youtube.com/watch?v=3gVPkaZykK4</a> </div>
Roberthttp://www.blogger.com/profile/08700121139910544763noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8418390731754092665.post-64987258118837225902014-05-30T11:41:00.000+02:002014-05-30T11:41:19.980+02:00Tréninky<div style="text-align: justify;">
Ať už se jedná o úseky, nebo delší běhy v tempu, někdy to s parťákem bývá příjemnější a když jich je celá hromada, pak je to teprve zábava! Zkusíme obnovit tradici úterních tréninků? Nebo bude jiný den vhodný? Čas v 17,00 , nebo v 18,00 ? Prosím, uveďte zde do komentářů, který termín Vám sedí, zkusíme dát hlavy dohromady a pak něco naplánujeme. Diskuze bude probíhat i zde: <a href="https://www.facebook.com/PepaTeam">https://www.facebook.com/PepaTeam</a> , tak snad se domluvíme rychle.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
Roberthttp://www.blogger.com/profile/08700121139910544763noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-8418390731754092665.post-30826835586217991282014-05-28T21:39:00.000+02:002014-05-28T21:39:58.479+02:00Běh na Lysou<div class="MsoNormal">
10. ročník běhu na Lysou<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
O víkendu se dělíme na dvě
výpravy, jedna parta si jde zaběhat do Štramberku a ta druhá, ve které se
nacházím, míří do Ostravice. Počasí parádní, ve středu jsem na teplo nadával,
ale to jsem kroužil na dráze, tentokrát se těším do přírody. Poprvé jsem tento
závod běžel minulý rok, přišel mi velmi náročný, zvláště závěr, kde jsme
bojovali o pozice na severní sjezdovce, pro mě extra výživná záležitost. Jak se
na startu dozvídáme, tato sjezdovka nás bohužel letos mine, dělají se na ní
terénní úpravy, a tak nás pořadatelé povedou do cíle přes rovinatou pasáž Velké
Větry a serpentiny pod vrcholem Lysé.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEje1BJAjyUnMLe3p_n4pji-aezvlhw_7x6B3if6mqIB5svklnuiVVChuHzJO_o4zWm-k662loPuZ9lYFQ0qHAs-ul-HF1A8VkezVq4iGKhUYbkPvZtyBFzMw1rAh7X_o0KR3g6O9sh1gf8/s1600/DSCF8454.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEje1BJAjyUnMLe3p_n4pji-aezvlhw_7x6B3if6mqIB5svklnuiVVChuHzJO_o4zWm-k662loPuZ9lYFQ0qHAs-ul-HF1A8VkezVq4iGKhUYbkPvZtyBFzMw1rAh7X_o0KR3g6O9sh1gf8/s1600/DSCF8454.jpg" height="213" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Až tam nahoru se dnes podíváme</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Mě pořád zlobí pravý kotník,
který velmi nerad spolupracuje hlavně při sebězích, takže se vnitřně připravuji
na pokorný běh. Snažím se pořádně rozcvičit, ať funguji na 100% od startu,
pocitově nic moc, ale všechny chmury potlačím a pak už chci jen závodit,
spatřit cíl. Před startovním obloukem se nás mačká cca 200 běžců, z řady PT
je zde ještě Radim, Lukáš, Michal, Jarda.</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Po rozběhnutí se nikam nehrnu, ze
všech stran se tlačí všichni kupředu a párkrát o sebe zabrzdíme. Za řekou se
opět štosujeme do řady, máme před sebou první kopec, spíš taková předzvěst toho,
co nás čeká. Zde je zdržení velké a pár nedočkavců nechápe, že tu předbíhání
není úplně na místě. Více než dva se vedle sebe nevlezeme, přesto to někteří
zkoušejí. Ještě máme před sebou kousek asfaltky, kde už běžíme v stoupáku a
pak hurá do lesa. Cítím se naprosto skvěle, nohy poslušně šlapou, běží, držím
se na snesitelné úrovni zakyselení a všude, kde je trochu prostoru, běžím. Žádné
kamzíkování se nekoná, takhle bych se sice rychle dostal před dalšího soupeře,
ale vzápětí hned zpomalil, abych takový manévr v kopci rozdýchal. Dostávám
se k Lence Hájkové, v letošním LC pro mě neporazitelný soupeř. Dnes
ji to bohužel moc nejde, a tak ji po chvíli utíkám. V mysli si přemítám
scénář, jak mě v závěru dobíhá, zatímco já mám problém vůbec jít, ale hned
přepínám zpátky do reality.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjoqfFGQL_FTDY9RJZ6l-lxVsO7sz5d_ptWLLKwlFRvuSwgSx4kNlvXM7Gd7j_bBf7eEP8SngNaQzhMTtJhzx6rYvgfBWGXsG21zHvzfSJq7PL1s9BJOnK0_IFjVSHW2onjCbvuO7OgyMc/s1600/DSCF8616.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjoqfFGQL_FTDY9RJZ6l-lxVsO7sz5d_ptWLLKwlFRvuSwgSx4kNlvXM7Gd7j_bBf7eEP8SngNaQzhMTtJhzx6rYvgfBWGXsG21zHvzfSJq7PL1s9BJOnK0_IFjVSHW2onjCbvuO7OgyMc/s1600/DSCF8616.jpg" height="213" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jarda pád rozchodil</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
To už se blížíme k sjezdovce,
kde nás diváci a bubeníci povzbuzují vzhůru do dalšího stoupání. Jde se dobře,
postupně beru další skalpy a nad sjezdovkou se dostáváme do lesa, který
obsahuje z celého závodu pěknou meditativní část, koukám na všechny strany
a užívám si to prostředí. Při seběhu k občerstvovací stanici slyším, vidím
kutálejícího se Jardu, který si střihnul slušný karambol a teď křičí bolestí.
Hned se k němu seběhneme a zkoušíme ho postavit na nohy, nejprve to vypadá
dost špatně, ale po chvíli nás posílá do pryč, že to nějak dojde. Za občerstvovačkou
střílí foťákem Filip, raději na něj volám, že Jarda asi bude mít problém dojít,
ať mu jde naproti. Teď už zbývá jen známá trasa, ale i tak jsem raději na
pozoru, jestli nás pořadatelé nepotáhnou jinudy, než bych čekal. Běžíme k Lukšinci
přes Ondrášovy díry, je povzbuzující, že se pořád prodírám pomalu v pořadí
nahoru. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKIVM7PyBXKxLPFme6G_XUkRK73ZbFlJOHmyEKrxU7ZCQ38EfdC8sX0YmGM7AhiI4dtB86SRIaq-fjME_7daJMGhZcs8w9zJzapwQMn42seB6q9R2aIv-P7cQdtqWRmyBXwypluiBiQiQ/s1600/DSCF8530.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKIVM7PyBXKxLPFme6G_XUkRK73ZbFlJOHmyEKrxU7ZCQ38EfdC8sX0YmGM7AhiI4dtB86SRIaq-fjME_7daJMGhZcs8w9zJzapwQMn42seB6q9R2aIv-P7cQdtqWRmyBXwypluiBiQiQ/s1600/DSCF8530.jpg" height="320" width="213" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">žízeň je veliká, život mi utíká.. :-)</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhF62slZdADlS75Jwhaw3SqRsEqoEqyIvxuSASozr3tLOA6pN2p1vgO8q3_2a6Ysb8ARXNerAO690R5q4A7hDSsd56itSvCGNvecOxy-skwSwfGoh1Qikmz1hzdrAfENdVUL6EKMTXxP5I/s1600/DSCF8552.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhF62slZdADlS75Jwhaw3SqRsEqoEqyIvxuSASozr3tLOA6pN2p1vgO8q3_2a6Ysb8ARXNerAO690R5q4A7hDSsd56itSvCGNvecOxy-skwSwfGoh1Qikmz1hzdrAfENdVUL6EKMTXxP5I/s1600/DSCF8552.jpg" height="320" width="213" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Michal postupuje vpřed!</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Nad Lukšincem málokdy dokážu
udržet rozumné tempo, trochu kolísá i teď, ale to už i protivníci přecházejí do
chůze a bojujeme s kamenitou stezkou. Do cíle zbývá cca. 2km, mám žízeň a
před sebou vidím strouhu, kdesi z úbočí stéká voda, ale nedá se z toho
rychle napít. Po pár metrech následuje vracečka a koukám na zdroj vody, které
jsem se chtěl napít. Pěkně bahnitá kaluž, žízeň mě rychle přechází a začínám si
užívat čerstvého vzduchu, jsem na Velkých Větrech, do cíle zbývá 900m, koukám
na hodinky, musím se nahoru dostat pod 1:30, sbírám poslední síly a za chvíli
míjím ceduli s 300m značkou, poslední dvě zatáčky a finální rovinka k hladícímu
bodu. Mám před sebou několik borců, skalpuju je a ženu se za dalším, dobíháme
do cíle současně. Jsem tam!</div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<o:p></o:p></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh1q8-yuor5fOoYTm5QTMsbuYbZ3bNX-zpv_EZBK0fRv12V6fUdXS7Y_vM4OA2-AcUW7jaLR_F7qzHFBPABe6d_Y4MCrY0uHibVOtnsZW2v-hj5GOMYXL3uPp3oz1SOhP3MTV6DwWnf5KM/s1600/Luk%C3%A1%C5%A1+Krej%C4%8D%C3%AD.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh1q8-yuor5fOoYTm5QTMsbuYbZ3bNX-zpv_EZBK0fRv12V6fUdXS7Y_vM4OA2-AcUW7jaLR_F7qzHFBPABe6d_Y4MCrY0uHibVOtnsZW2v-hj5GOMYXL3uPp3oz1SOhP3MTV6DwWnf5KM/s1600/Luk%C3%A1%C5%A1+Krej%C4%8D%C3%AD.png" height="320" width="213" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Lukáš si užívá cílovou rovinku</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Iks-Érácí díky za krásný závod,
bylo to velmi zábavné, opět jsem se seznámil s mnoha sympatickými lidmi.
Budu se těšit na srpnové 4-lístkové klání, kde se snad také potkáme. <o:p></o:p></div>
Roberthttp://www.blogger.com/profile/08700121139910544763noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8418390731754092665.post-48444297440206046732014-05-18T21:41:00.003+02:002014-05-21T17:13:18.080+02:00Jak si užít první maraton? (Střecha světa)<span style="font-family: Arial;"></span><br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 10pt;">
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"><strong>1. Nic neplánovat</strong> <o:p></o:p></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;">
Běhat jsem začal na podzim roku 2012 a loni jsem si zaběhnul
první čtyři půlmaratony. Pro letošní rok jsem sice chtěl tuto distanci postupně
prodlužovat, přihlásil jsem se na třicetikilometrový závod Valašský Hrb, ale
maraton jsem letos neplánoval. Avšak, když nejde Mohamed k hoře, přijde
hora k Mohamedovi – a tak jsem v lednu objevil propozice beskydského
horského maratonu <a href="http://www.strechasveta.cz/" target="_blank">Střecha světa</a>, který dne 4. května startoval v Morávce, pár
kilometrů od mého bydliště. A tomu jsem nemohl odolat – přihlásil jsem se,
zúčastnil jsem se a užil jsem si to – zkusím zde popsat, jak se mi to podařilo.
První, co jsem tedy udělal – nic jsem si neplánoval. Díky tomu jsem vše bral
s nadhledem, zaběhnout si maraton byl bonus navíc, nikoliv jen plnění
nějakého plánu či novoročního předsevzetí.</span><br />
<span style="font-family: Arial;"></span> </div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-iqQKYY5jhPo/U3kJIqjEWhI/AAAAAAAAACQ/Mq13XmajRCw/s1600/strechasveta140504.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-iqQKYY5jhPo/U3kJIqjEWhI/AAAAAAAAACQ/Mq13XmajRCw/s1600/strechasveta140504.jpg" height="179" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Střecha světa - trasa závodu a profil trati</td></tr>
</tbody></table>
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 10pt;">
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"><strong></strong></span><br />
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"><strong>2. Nejezdit daleko<o:p></o:p></strong></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;">
Volbou závodu v místě bydliště jsem získal především
luxus domácího zázemí ještě i půl hodiny před startem, tzn. dobře se před
závodem vyspat, najíst se a v neposlední řadě se také v klidu vyprázdnit.
Na start jsem dorazil čerstvý a bez stresu z cestování nebo čekání – a
naopak po doběhu do cíle jsem byl do pěti minut ve vlastní koupelně a mohl jsem
se tak ještě před vyhlášením zcivilizovat a také sníst a vypít to nejlepší, co
bylo třeba pro doplnění tekutin, iontů a energie po závodě. Druhým aspektem je
minimalizace nákladů, které by obnášel maraton např. v některé
z evropských metropolí – a tím ovšem také menší tlak na organizaci a
úspěch celé akce.<o:p></o:p></span></div>
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;">
</span><br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 10pt;">
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"><strong>3. Vyhnout se nudě<o:p></o:p></strong></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;">
Když jsem v minulosti přemýšlel o silničním maratonu,
děsila mě představa dlouhého monotonního běhu – říkal jsem si, že by to bylo
psychicky i fyzicky příliš velice náročné. Tyto obavy se mi ještě potvrdily,
když jsem loni v září na konci Ostravského maratonu pozoroval některé běžce
na konci závodu. Jednou z cest, jak se tomuto vyhnout, bylo zvolit místo
silničního maratonu maraton horský, který je mnohem pestřejší. Stoupání do
kopců se střídají se seběhy dolů a s během po rovině – a během závodu se mění
nejen profil trati, ale také povrch, po němž se běží. A s každou změnou se
mění také svalové skupiny, které se do běhu zapojují. Přestože je tedy horský
maraton díky převýšení časově náročnější, zátěž se průběžně rozkládá na různé
části těla a lze ji proto lépe zvládnout. A přesně tento předpoklad naplňovala
i Střecha světa se stoupáním/klesáním 1700 metrů (i vyhýbání nudě má své meze –
není třeba se hned hlásit na skymaraton s tříkilometrovým převýšením …).<o:p></o:p></span></div>
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;">
</span><br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 10pt;">
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"><strong>4. Objednat si počasí<o:p></o:p></strong></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;">
Je fajn si první maraton zaběhnout za pěkného slunečného
počasí, bez srážek, za přiměřených teplot, ne moc vysokých a ani ne moc
nízkých. Někteří zkušení borci sice milují déšť, bláto, vítr, mlhu a zimu, ale pro
prvomaratonce jsou takovéto komplikace zbytečné. Na druhé straně ani příliš
teplé počasí není ideální (vyšší riziko dehydratace, tvorby puchýřů atd.). Na Střeše
světa jsme tedy startovali z pěti stupňů nad nulou – u mě to bylo na
dlouhé nohavice a tři horní vrstvy (a na Visalajích, jak zafoukalo, tak jsem si
dal ještě i čtvrtou vrstvu, aspoň jsem ji nenesl zbytečně). Otužilejší borci byli
samozřejmě oděni spořeji, ale možné prochladnutí jsem bral jako větší zlo, tak
jsem to řešil takto. Romantický vrchol Lysé Hory se stromy obalenými ledem, jehož
tříšť na nás shůry padala, byl celkem fajn. Počasí jsme objednali vcelku
správně a i díky tomu jsme si to užili.</span><br />
<span style="font-family: Arial;"></span> </div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://2.bp.blogspot.com/-rWvlt2XKLAk/U3nOeGEnEQI/AAAAAAAAADE/FO6zqw3XxrI/s1600/ss2014_lysa.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://2.bp.blogspot.com/-rWvlt2XKLAk/U3nOeGEnEQI/AAAAAAAAADE/FO6zqw3XxrI/s1600/ss2014_lysa.jpg" height="213" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pohled z Lysé Hory směrem k Visalajím</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"><strong>5. Něco natrénovat</strong></span><br />
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"><strong><o:p></o:p></strong></span><br />
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;">
Žádné tréninkové plány pro přípravu na maraton jsem nestudoval,
nicméně i v letošním roce jsem si zaběhnul dva <a href="http://www.behej.com/bezecke-tabulky/zavodnici/55080" target="_blank">půlmaratony</a>, ale především jsem trénoval běhy v kopcích. Delší běh jsem (společně
s Radimem) zkusil jen jeden, šest týdnů před závodem – 33 km s převýšením
přes 1100 metrů (4,5 hodiny) – to jsem bez problémů zvládnul a tak jsem si
věřil i na závod. Ovšem v období listopad-únor jsem absolvoval <a href="http://lysacup.cz/zavodnik/ukaz/2039" target="_blank">patnáct etap Lysacupu</a> a měsíc co měsíc jsem měl naběháno kolem čtyř výškových
kilometrů, takže jakási objemová příprava nezbytná pro zvládnutí maratonu to
přeci jen byla. <o:p></o:p></span></div>
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;">
</span><br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 10pt;">
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"><strong>6. Běžet vlastním tempem<o:p></o:p></strong></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;">
Rozhodně je vhodné běžet maraton vlastním tempem – a u
horského maratonu to platí obzvláště. Podle hodinek se dost dobře běžet nedá,
protože profil se stále mění a nelze žádným jednoduchým způsobem přepočítávat
stále se měnící výškový profil na nějaké kilometrové tempo – asi nejlepším
řešením je běžet podle vlastních pocitů. Další možností je běžet s někým zkušenějším,
kdo má obdobné tempo – já jsem to zkusil s Jirkou z Orlové, který na
startu hovořil o pohodovém tempu na výsledný čas sedm hodin. Po pěti
kilometrech jsem pochopil, že skutečnost bude poněkud jiná a rozloučili jsme se
(nakonec doběhnul výrazně pod šesti hodinami) a dál už jsem běžel více méně
sám. Velmi se mi osvědčilo nechat si nějaké síly na závěr – je vskutku příjemné
předběhnout v závěrečných třech kilometrech dalších patnáct závodníků …<o:p></o:p></span></div>
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;">
</span><br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://3.bp.blogspot.com/-29QiVzbdVDI/U3nengOW1qI/AAAAAAAAADY/iUx70a5bXhs/s1600/ss2014_vladan.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://3.bp.blogspot.com/-29QiVzbdVDI/U3nengOW1qI/AAAAAAAAADY/iUx70a5bXhs/s1600/ss2014_vladan.jpg" height="240" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Po 25 kilometrech, před kontrolou na Visalajích</td></tr>
</tbody></table>
<span style="font-family: Arial;"></span><br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 10pt;">
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"><strong>7. Nezapomenout na doplňování tekutin a energie<o:p></o:p></strong></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;">
Experimenty s tím, jak se běhá s dehydratovaným organismem
apod., je lépe si nechat na jinou příležitost. Já jsem například týden před
Střechou světa běžel Dolnolhotskou desítku a souhrou okolností jsem se v závěru
závodu dostal do hypoglykemie – zkušenost to byla zajímavá a dostačující pro
to, abych se podobnému dobrodružství propříště vyhnul. Proto jsem na Střechu světa s sebou nesl 0,75 litrový bidon s iontovým nápojem a na zádech ještě
také hydrovak s 1,5 litrem vody (což bylo v daných podmínkách už asi nadbytečné,
stačilo do bidonu doplňovat vodu na občerstvovacích stanicích). Během závodu
jsem snědl tři banány, nějakou čokoládu, hroznový cukr apod. A po celou dobu
jsem se obešel bez jakýchkoliv žaludečních potíží, odskakování si do křoví atd.
– to jsem byl moc rád, protože ne všechny tréninky byly takto bezproblémové …<o:p></o:p></span></div>
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;">
</span><br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 10pt;">
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"><strong>8. Nepodcenit regeneraci<o:p></o:p></strong></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;">
K tomu, abyste si svůj první maraton užili ve zdraví,
bohužel nestačí, když se bez zranění dostanete do cíle – je potřeba nepodcenit
regeneraci nutnou k tomu, abyste se mohli vrátit do běžné (tréninkové) běžecké
zátěže. Dáte-li si tři dny pauzu, než odezní pozávodní bolesti svalů, a pak bez
potíží vyklušete pár kilometrů, ještě to nemusí znamenat, že je vše v pořádku.
Pokud hned vplujete do intenzívnějšího tréninku, lehce se stane, že se ozve
nějaká zapomenutá bolístka, třeba namožený úpon mezi patní kostí a Achillovou
šlachou - a pak si musíte regeneraci ještě poněkud prodloužit …<o:p></o:p></span></div>
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;">
</span><br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="http://1.bp.blogspot.com/-rH-jSfFR260/U3oNHHFsZgI/AAAAAAAAADk/ykhXGRPL-Lo/s1600/ss2014_veget.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="http://1.bp.blogspot.com/-rH-jSfFR260/U3oNHHFsZgI/AAAAAAAAADk/ykhXGRPL-Lo/s1600/ss2014_veget.jpg" height="213" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Radim s Michalem sice běželi o dvě hodiny míň, ale taky regenerují ... ;-)</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin: 0cm 0cm 10pt;">
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;"><strong>Závěrem<o:p></o:p></strong></span></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif;">
Svůj první maraton jsem si skutečně užil, v tom pozitivním smyslu,
tedy bez nepříjemných zážitků. Doběhnul jsem v čase 6:36:30 hod., přede
mnou 160 běžců (včetně kategorie Profi) a za mnou celých 90 (desetkrát tolik
než např. na etapách Lysacupu). Organizátorům se závod vcelku podařil – šlo navíc
o 1. ročník – drobné chybičky (podivný start či chybějící proviant) snad do
dalšího ročníku odstraní. Určitě bych se nebál se přihlásit i za rok – pokud ovšem
nezkusím nový zážitek v podobě Pražského maratonu … A na úplný závěr musím
připomenout i pěkné výsledky svých tréninkových partnerů – Radim Lipták 11. místo
v kategorii Profi a Michal Goryczka 8. místo v kategorii Hobby – oba v čase
4:19 hodin.<o:p></o:p></span></div>
Anonymousnoreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-8418390731754092665.post-29990784980718722852014-05-14T12:35:00.000+02:002014-05-14T12:35:02.504+02:0050km v trailovém ráji / Marek Moškoř<div style="text-align: justify;">
Když jsem se před nějakým časem dozvěděl, že mě na konci dubna čeká školení v Americe, znamenalo to mimo jiné i to, že se nebudu moci dobře připravit na plánovaný květnový horský maraton. Hlavně jsem se obával posunu času při návratu zpět, kde mám zkušenost, že mi zabere celý týden, než se to nějak srovná. Běžet pak hned v sobotu maraton by nebyl vůbec dobrý nápad. Proto jsem hledal nějaký jiný závod, kterého bych se mohl účastnit o víkendu, kdy budu ve Státech. Volba nakonec padla na trailový závod kolem hory Mount Diablo, která je vzdálena zhruba 70 km východně od San Francisca. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Co se týče přípravy, běhám od začátku roku tak, jak se to cítím. Rozhodl jsem se cíleně neřešit nějaký striktní tréninkový plán s tím, že uvidím, co to přinese. Před odletem do USA jsem naběhal 450 km, většinu v terénu. Na začátku dubna jsem v osobním rekordu zaběhl pražský půlmaraton. V týdnu poté jsem naběhal 50 km, všechno spíše volněji a v neděli jsem přistál v San Franciscu. Časový posun je tady -9 hodin, takže chvilku trvalo než se tělo jakž takž srovnalo a v pondělí jsem vyrazil na kopce nad San Brunem. Počasí bylo fajn, jen se pak začala valit z pobřeží mlha, což se rovná pořádnému fičáku spojeném s poklesem teploty o 8-10 stupňů. Nakonec se mi podařilo mlze utéct a užít si krásné kopečky s nádhernými výhledy na záliv a město, celkem to dalo 12,5 km. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhWbLYQbaWbDhf1nz42M9kdaiUF5IdYW2CZY3ruMQu2jL_LnDej0DDNfhFNgesDzXJ5icYiv5GMnlqwhPO2dAKoZ_ihxFiuuI2v8shV_0hqEWwg0xjYqlkiOajWI9XpX89cE5f3Fr0P7Sk/s1600/St.Bruno.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhWbLYQbaWbDhf1nz42M9kdaiUF5IdYW2CZY3ruMQu2jL_LnDej0DDNfhFNgesDzXJ5icYiv5GMnlqwhPO2dAKoZ_ihxFiuuI2v8shV_0hqEWwg0xjYqlkiOajWI9XpX89cE5f3Fr0P7Sk/s1600/St.Bruno.jpg" height="187" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small; text-align: justify;">Mlha nad San Bruno Mountain</span></td></tr>
</tbody></table>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Ve středu jsem si přivstal a šel si dát trasu po nábřeží města z Crissy Field k Pier 23 a zpátky. Krásné ranní poběhání na rovince (až na kopeček kolem Fort Mason) se siluetami Golden Gate a Alcatrazu ve vycházejícím slunci mě doslova nabily do nového dne. Během cesty přibývalo běžců, tady ve městě se obrovská běžecká komunita a možná i to je důvod, že tady jen tak nenarazíte na tlusté ženské. Za hodinku jsem dal 13 km. Trénink jsem měl nakonec dvoufázový, protože jsem se ještě pozdě odpoledne vypravil na dvě hodiny do zdejších strmých ulic.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Sháněl jsem ještě větší lahev do ruky, ale nakonec jsem pořídil běžeckou vestu navrženou Scottem Jurkem a novou lehoučkou čepici. Oboje se mi na závodě skvěle osvědčilo. Dny před závodem jsem se snažil hlavně doplnit energii, ve čtvrtek jsem měl rajskou polévku a americkou těstovinovou klasiku mac and cheese (sýr byl lokální, vyrobený z mléka od místního dodavatele), v pátek jsem obědval rybí burrito a večer pizzu. Nevím jak vy, ale já někdy mívám předvečer závodu takový neidentifikovatelný pocit u žaludku, naštěstí se mi pak podařilo rychle usnout.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
V sobotu v 3:45 nekompromisně zazvonil budík. Sbaleno jsem měl ze včerejška, jen rychle posnídat sušenky s arašídovým máslem a vyrazit. Bylo super, že mi doprovod dělal kolega z práce, který teď také řídil, takže jsem měl větší pohodu. Protože jsme letos ve Státech bez navigace (což bylo vtipné zejména ve městě, ale všude jsme trefili na první pokus), musíme si každou cestu dopředu dobře nastudovat. V pátek jsme ale zjistili skvělou věc, a sice, že google mapy si načtenou mapu ukládají do paměti a jsou schopny používat GPS signál z mobilu, takže do jisté úrovně detailu zhruba víte, kde zrovna jste. Paráda. V 4:00 jsme vyrazili a i přes jedno zaváhání na mimoúrovňové křižovatce, jsme dorazili do cíle závodu na čas. Počasí bylo ráno docela šílené, hodně foukalo a venku bylo cca 7°C. Ještě, že jsem měl větrovku. Odtud pak závodníky převezly na start malé autobusy.<br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEio0DO_loLB2_K1uRomfjlOnMje6uwhnT35qgZiS6cBeVEK_XOUyyPhC-M9pkt38LbU1Y1NkvOSK55RAeZbF3HExCHEuE25IHq3haFkwzLKEQXNIdyKP00V4wXM4oqHWm54Sxn5Igw-v9Q/s1600/zacatek_fronty.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEio0DO_loLB2_K1uRomfjlOnMje6uwhnT35qgZiS6cBeVEK_XOUyyPhC-M9pkt38LbU1Y1NkvOSK55RAeZbF3HExCHEuE25IHq3haFkwzLKEQXNIdyKP00V4wXM4oqHWm54Sxn5Igw-v9Q/s1600/zacatek_fronty.jpg" height="187" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small; text-align: justify;">Začátek fronty</span></td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiL6EkqY9y9a3Y49nnktTl4zqKrlOYsJ5apyPO4jlERS2t9HPqKZxbliQ3DfJVtLpgk9qWuO7u6QMZePcgk4JT8m_yyl8V9T3-8o1vrSn4mNwggnwEcRh91gPozW0S4Pb1BAFsm5ZIKOEg/s1600/par_miunut_pred_startem.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiL6EkqY9y9a3Y49nnktTl4zqKrlOYsJ5apyPO4jlERS2t9HPqKZxbliQ3DfJVtLpgk9qWuO7u6QMZePcgk4JT8m_yyl8V9T3-8o1vrSn4mNwggnwEcRh91gPozW0S4Pb1BAFsm5ZIKOEg/s1600/par_miunut_pred_startem.jpg" height="187" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small; text-align: justify;">Pár minut před startem</span></td></tr>
</tbody></table>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Když nás autobusy vyložily na místě startu, okamžitě se vytvořila dlouhá fronta u pěti záchodů. Mezitím nám pořadatelé s omluvou oznámili, že ještě nedorazily čísla s čipy. Za deset minut sedm se konečně začaly rozdávat startovní čísla, ale zase je nebylo čím připnout. Tak jsem svoje strčil do kapsy vedle lahve. Kdo chtěl, mohl si pak své číslo připnout na první občerstvovačce, kam dorazila krabice se sichrhajckama. Nikdo to ale nějak neřeší, kolem sebe vidím úsměvy a přátelské rozhovory. Samozřejmě mě zajímá i vybavení ostatních závodníků. Oblečení je vesměs standartní, zaujaly mě ale boty. Nejčastější obuví je zde Hoka One One (to není konkrétní typ, tak se jmenuje ta značka), která se vyznačuje pořádně nafouknutou podrážku – představte si botu + cca 5cm podrážky. Z ostatních značek je tu zastoupen hlavně Salomon, Brooks, Altra a Mizuno, u nás populární značku Inov-8 vidím pouze u jednoho běžce. V 7:10 se všichni řadí na start a po krátkém odpočtu vyrážíme, za zvuků keltské hudby, vstříc své padesátce.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj3WpdwHNMPUiGzLPGBs8r22b2BAnPqUlPuCJ3gGS0CmKe89IXkdFhu8Gen6jJwuV9GdUyg2g2NVrY0t8Nn58deF1mfScPVKuAabotCfvnvD0kWMgnsxQH6eNjKsozaArK_jeqo1i-CRY4/s1600/hoka11.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj3WpdwHNMPUiGzLPGBs8r22b2BAnPqUlPuCJ3gGS0CmKe89IXkdFhu8Gen6jJwuV9GdUyg2g2NVrY0t8Nn58deF1mfScPVKuAabotCfvnvD0kWMgnsxQH6eNjKsozaArK_jeqo1i-CRY4/s1600/hoka11.jpg" height="187" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small; text-align: justify;">Hoka one one</span></td></tr>
</tbody></table>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
První část trati vede mezi stromy přes louky, na kterých se pasou hovězí plemena Angus. Příznivci dobrého steaku vědí. Hliněná cesta se divoce vlní už od prvních metrů, je třeba dávat pozor na častou erozi a kraví koláče. Protože neznám podrobný profil trasy, rozhodl jsem se v počátku držet běžců, kteří budou mít podobné počáteční tempo jako já. Kus cesty běžím se Sarah Lavender Smith (nakonec 3. žena celkově), která píše hezký blog <a href="http://www.therunnerstrip.com/">http://www.therunnerstrip.com/</a>. Krátce popovídáme, pak už je třeba své síly nasměrovat ke zdolávání prvního pětisetmetrového převýšení. Prudší části kopce jdu, zbytek běžím. Teplota kolem 15°C mě i ostatním běžcům vyhovuje. Ani to moc nebolelo a za hodinku dvacet dobíhám na první občerstvovačku na 13. kilometru. Gumoví medvídci a chipsy přišly vhod, ještě se napít a může se dál.<br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXzsrn_1fkR3NGW476jEXtIrD-19sxLjiN10EkH0gZpZ2V1MHPKPnE2DtzK7tkgxvrFLgJ7m6YhQEMIFA0wY-0MdpQw9hxiLR4PQtq6zxTjj4SX4m81DCeTxd2-7Kq_qfFE4CjXhDh750/s1600/Los_Vaqueros.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXzsrn_1fkR3NGW476jEXtIrD-19sxLjiN10EkH0gZpZ2V1MHPKPnE2DtzK7tkgxvrFLgJ7m6YhQEMIFA0wY-0MdpQw9hxiLR4PQtq6zxTjj4SX4m81DCeTxd2-7Kq_qfFE4CjXhDh750/s1600/Los_Vaqueros.jpg" height="187" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small; text-align: justify;">V dálce Los Vaqueros Reservoir</span></td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEigj1gp5FIx0gzYgQzrvBnr2_Qp5UCezXPW6EFLFw8TXF4oPK0Fjk5N82Jx0Hc2jKshIc0fVwAv_fH-5zzJcXeRQNqoGKdi43R9gA0eLtcCaMcgC-rgCGxs9Vz1UatJUWH90nkN6dGnybM/s1600/na_trailu.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEigj1gp5FIx0gzYgQzrvBnr2_Qp5UCezXPW6EFLFw8TXF4oPK0Fjk5N82Jx0Hc2jKshIc0fVwAv_fH-5zzJcXeRQNqoGKdi43R9gA0eLtcCaMcgC-rgCGxs9Vz1UatJUWH90nkN6dGnybM/s1600/na_trailu.jpg" height="187" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small; text-align: justify;">Na trailu</span></td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div style="text-align: justify;">
Docela rychle nastoupám dalších 300 metrů. V mapě k závodu je jeden z okolních kopců pojmenován jako větrný. A taky že jo. Jen co opustíme ochranu lesa a cesta vede po zvlněním hřebenu, začne se z protisměru opírat silný a navíc studený vítr. Po nekonečných dvaceti minutách, kdy jsme všichni skrz na skrz profouknutí, následuje prudké klesání k druhé občerstvovačce (25 km). Beru hrst malin a dva gely. V kopci se od chlapíka dozvídáme, že naše skupinka tří běžců se pohybuje kolem 15. místa. Vbíháme do lesa na uzounký chodníček lemovaný vysokou trávou.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi0-bVAqu1DM3aYFjUspDKg-krdpYCPCruxobgYAa3NtNDgRthF_An2bFJygGFGdnK58n-3IN-aTM6GXLlpidACCpBBC-aL9v77b-UP0XRVCyQ7H7pWxzcZwqZCjgcLVcXbecca-lH1Ex4/s1600/Mt.Diablo.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi0-bVAqu1DM3aYFjUspDKg-krdpYCPCruxobgYAa3NtNDgRthF_An2bFJygGFGdnK58n-3IN-aTM6GXLlpidACCpBBC-aL9v77b-UP0XRVCyQ7H7pWxzcZwqZCjgcLVcXbecca-lH1Ex4/s1600/Mt.Diablo.jpg" height="187" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: small; text-align: justify;">Mount Diablo v oparu</span></td></tr>
</tbody></table>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Běží se mi celkem dobře, ale kolem 30. kilometru se v sedle náhle mění charakter celé trati. Teď se běží po lesní cestě. Všude je plno kamení a prachu. Začíná být také více teplo, jak se slunce opírá do okolních skal, voda v lahvích mi rychle ubývá. Přede mě se dostávají dva běžci, další se pak kolem mihnou na občerstvovačce na kopci na 37. kilometru, kde se zdržím trochu déle, abych nabral sůl a čerstvé ovoce. Když běžím z občerstvovačky, tak za dvě minuty zjišťuji, že jsem mimo trasu, společně s dalšími dvěma běžci, kteří se taky přede mnou vydali špatným směrem, se snažíme rychle dostat zpátky na trať. Ztrácíme celkem asi 5-6 minut, ale podařilo se. <br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxh_yZ6uSO2EDZNrLh5if3or60zAC07FIe6uZkqMiCr65WDH0j-PLuNGvqGCqnOVHo0nkeyW7wIkIzK3cQ8RQmCvN4YZuNuEY6qh7sWPjYSQWKuuYGuFj0bRL0sqPwEsEhoAuFRXGi-aE/s1600/pit+stop.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxh_yZ6uSO2EDZNrLh5if3or60zAC07FIe6uZkqMiCr65WDH0j-PLuNGvqGCqnOVHo0nkeyW7wIkIzK3cQ8RQmCvN4YZuNuEY6qh7sWPjYSQWKuuYGuFj0bRL0sqPwEsEhoAuFRXGi-aE/s1600/pit+stop.jpg" height="187" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pit stop</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Trasa teď vede po hřebeni, kde místo hlinito-písčité cesty běžíme po rozpálených skalnatých plátech. Slunce peče, odhaduji, že teplota na skalnaté cestičce může být kolem třicítky. Je to jako v troubě s oboustranným pečením. Naštěstí po dvou kilometrech následuje prudký sešup do údolí. Přichází poslední větší stoupání a já toho začínám mít tak akorát. Nohy tuhnou, snažím se vnitřně znovu namotivovat. Pohání mě vidina blížící se občerstvovačky. Doplazím se nahoru a liju na zátylek ledovou vodu. Chlapík mě povzbuzuje, že vypadám dobře, jen se do toho naposledy opřít. "Už jen tři míle", říkají mi. Ve skutečnosti to je něco přes 4. Zkouším se rozběhnout a ono to zase nějak jde! </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Dole pod kopcem předbíhám borce, který mě předtím dohnal na občerstvovačce a zkouším přidat tempo. Užívám si stínu v údolí. Přichází pár potůčků, které pro radost probíhám schválně tam, kde je nejvíce vody. Lehce mě pobaví skupinka turistů, kteří u jednoho z nich řeší, kudy přejít suchou nohou. Mám pocit, že letím. Za každou další zatáčkou očekávám náznak blížícího se cíle, ale stále nic. Konečně je to tady. V dálce vidím nafouknutý cílový oblouk, ještě trochu přidám a užívám si finiše. Na krk mi věší krásnou medaili a já rychle doplňuji síly na skvělém cateringu. Posledních 10 kilometrů jsem myslel na zmrzlinu a teď si ji už dávám. Povedlo se! Moje první padesátka je za mnou. Ze 157 účastníků končím s časem 5:46:29 na 20. místě. Závod byl obtížný pro velké množství kopců, silný vítr a velké teplotní rozdíly. Nádherná okolní krajina ale vše vyvažuje. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhzKvu8VEsHxVoCuOkQ0jGflE7j2qIniWw0ctP_rY4abFkkK2JzA6iKtu3lbjHI5pFjr01PziGMykYDmMUsXYBJJ_2LehjKKlGlz9Qw1t3TH9yg70vO8jF6rLxPIuLDVFGOfSpJqvogYtw/s1600/cil.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhzKvu8VEsHxVoCuOkQ0jGflE7j2qIniWw0ctP_rY4abFkkK2JzA6iKtu3lbjHI5pFjr01PziGMykYDmMUsXYBJJ_2LehjKKlGlz9Qw1t3TH9yg70vO8jF6rLxPIuLDVFGOfSpJqvogYtw/s1600/cil.jpg" height="187" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Cíl</td></tr>
</tbody></table>
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
Roberthttp://www.blogger.com/profile/08700121139910544763noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-8418390731754092665.post-765027005407322252014-05-06T20:56:00.004+02:002014-05-06T21:35:24.896+02:00Perun SKYmaraton<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Info k závodu: <a href="http://www.perunmaraton.cz/cz/" target="_blank">www.perunmaraton.cz</a> </div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Je týden před závodem, mě už to
pár dní neběhá, pokud to přece jen zkusím, vracím se domů s opuchlým kotníkem.
V rámci tréninku jsem při seběhu z Lysé nejednou klopýtl přes kotník,
který od té doby pořád bolí. Všechny signály mě vedou k tomu, že začnu nabízet
registraci dalším zájemcům. Jenže v posledním týdnu se nás objevuje víc „sestřelených“
a poptávka jaksi vázne. Párkrát vyběhnu v malých km dávkách, doma poctivě cvičím,
lepší se to. Nabídku registrace ruším a jsem rozhodnutý, že si užiju aspoň
start a pokud nebudu moci první seběh rozumně korigovat, hned to zabalím. Ještě
si raději koupím trekové hole, zbytek výbavy si sepíšu, nechávám se inspirovat
články z webu CZSA ( <a href="http://www.skyrunning.cz/">www.skyrunning.cz</a>
) , kde se tomuto závodu podrobně věnují. Jedná se o vůbec první ročník ČR mistrovství v SKYmaratonu, takže
povzdvižení se v mediích s blížícím se startem zvyšuje. Den před
závodem se ještě narychlo objednám na zatejpování kotníku, což se nakonec ukáže
jako velmi dobrá volba. Paní fyzioterapeutka mě po prohlídce upozorňuje, že
kotník nebude hlavní problém, ale koleno je zdrojem nestability pravé nohy. To
už nějak v danou chvíli neřeším, barevné pásky na noze mě nenechávají
klidným, pořád zkouším chodidlem různě hýbat a mám z toho dobrý pocit.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
V pátek ještě rychle čtu na
webu Perunu, že je možné si během odpoledne vyzvednout startovní číslo, ať
nemusím pak v sobotu čekat. Jenže špatně pochopím výdejní místo, měl jsem
za to, že se jedná o totožné, kde se bude i následující den řešit prezentace.
Chlapi v místní hospodě mi to rychle vysvětlí a já si připadám jako
pitomec. Před lanovkou je hlouček slečen, jak následně zjišťuji - fotografky
závodu, tak s nimi aspoň prohodím pár slov a pořád uvažuji, jestli si
vyběhnu už dnes sjezdovku, což nakonec vzdávám a jedu se podívat do Řeky na
místní specialitku, pro změnu další sjezdovku. Zrovna nad vrcholem onoho kopce
pomalu zapadá Slunce, vše vypadá nádherně, moc se na zítřek těším.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Noc před závodem z pátku na
sobotu proběhne už klasicky v polospánku, ráno si přivstanu a snažím se
pořádně nasnídat, jsem sbalený, připravený vyrazit do Oldřichovic. Venku je
větší zima než by se mi líbilo, a tak ještě raději beru větrovku a šátek. Po
příjezdu na start je kde zaparkovat, už se to tu hemží závodníky různých
národností a známými tvářemi. Konečně se dočkávám startovního čísla, je mi čím
dal tepleji, tak využívám možnosti nechat si vyvézt oblečení do cíle a už jsem
jen v závodním dresu a lehkém termo triku s dlouhým rukávem. Loučím
se s Gabčou a jdu se rozklusat. Zkouším si nastavit hole a pobíhat s nimi,
dá se to. Je mi čím dál tepleji a to pobíhám jen pár set metrů tam a zpátky
skoro po rovině. Počasí je sice sychravé, ale už to neřeším, je čas se vtěsnat
do davu.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Na startu se vítám s kamarády,
vyslechneme si pár slov od pořadatelů a po odpočítání posledních 10 sekund
zazní zvon, který nás rozpohybuje do chůze, poté do mírného poklusu. To se
určitě netýká favoritů, po chvíli už nedohlédnu na začátek startovního pole,
jsou pryč. Jakmile se dostaneme k sjezdovce, ihned zkouším hole a celkem
mi to s nimi jde. Pěkné tempo nasazuje kolega z práce Petr Bobko s kamarádem
Robertem, kteří mi za chvíli mizí z dohledu. V půlce sjezdovky
shazuji druhou vrstvu oblečení, určitě mi bude stačit dres. V hlavě si
neustále promítám, jak často bych měl pít, jíst, udržovat tempo, dávat pozor na
kotník. Sem tam se dám s někým do řeči, ale je to spíš jen pro povzbuzení,
sjezdovka dává zabrat dost. Na vrcholku
nás vítají fanoušci, první seběh hodně krotím, je sice mírný, ale nevěřím si.
Než dorazím k první občerstvovačce, je kotník dostatečně otestovaný, tak
jsem se řádně posilnil a šel jsem do dalšího stoupání. Cíl jsem chtěl stihnout
v časovém limitu 8,5h, na rychlejší časy nebylo pomyšlení, takže jsem měl
nastavené tempo cca. 5km/h . Za první hodinu jsem si vytvořil náskok 1km, což
mě potěšilo a obdobně se mi dařilo i v následující hodině. To už jsem šlapal
na Javorový vrchol, nohy pořád v mezích zakyselení, jen si dávám víc pozor
při předbíhání. Kamzíkování se moc nevyplácí, lepší je počkat si na otevřenější
prostor, méně technické pasáže a pak jen trochu přidat. Všichni jsou ohleduplní
a pokud to situace dovolí, pouštějí před sebe rychlejší závodníky. Já všem vždy
oznamuji při seběhu, ať po mě řvou, že jim s radostí uhnu bokem. Párkrát
se setkávám s nepochopením, proč tak zpomalím, ale kulhavý běh je jasnou
odpovědí, málokde se dostávám pod 8min/km cestou z kopce. Za to na
rovinkách a v mírných stoupácích si to užívám. Po dosažení Javorového nás
čeká zákeřné klesání do Řeky. A opravdu je nádherně členité, je těžké
odhadnout, který kámen je stabilní a taky tam párkrát zařvu bolestí od kotníku.
Nemít sebou hole, skončil bych tu. Následující sjezdovka je nekompromisní,
hodně borců přede mnou jdou na bok z vyšlapané cestičky a protahují,
uvolňují svalstvo, sám náhle pociťuji, že lýtka vydávají první signály, které
nejsou moc příjemné. Dolů je to ještě horší, mnoho lidí si posteskne za lyžemi,
jak by jím to svištělo po tom blátě dolů. A taky jím to sviští. Po této etapě
na mě přichází první náznaky křečí, je to jen levá noha, asi tím, jak jsem se
snažil odlehčovat pravou. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Mám za sebou skoro polovinu
závodu, pořád cítím hlad, než se dostanu na Šindelnou, kde je první časová
kontrola, zpomalím a začnu se ládovat svými zásobami. Užívám si každé sousto a
už dopředu si plánuji, jak moc se budu muset cpát jídlem i na dalších
občerstvovačkách, abych tyto pocity zahnal. Pomalejší tempo trochu uvolnilo
levou nohu, cukry povzbudily mysl, můžu pokračovat dál. Na časové kontrole před
sebou tlačím dostatečný náskok před limitem, kolem trati se občas vyskytují
fotografové, kameramani, povzbuzující fanoušci, nejsme tu sami. Pozvolný sestup
mě dostává před stoupání na Ostrý, název ve mně budí respekt, čekám jen to
nejhorší, co si umím představit, ale opak je pravdou. Krátký a klikatý výstup mám
docela rychle za sebou a teď alou dolů. Jakmile se dostanu na zpevněnou cestu,
můžu si dovolit konečně běžet a je to super pocit. Za poslední občerstvovačkou
se v lese vymáchám v blátě, levý bok mám jak po batice. Směju se a je
mi pořád dobře, před posledním stoupáním k cíli do sebe kopnu kofeinovou
ampuli a jde se na to. Jirka Římanek vesele poskakuje kolem nás a fotí ze všech
úhlů. Závidím mu ten elán, myslel jsem, že už závod dokončil, ale na chatě se
od něj dozvídám, že se ho účastnil pouze jako podpora syna a fotograf. V lesních
serpentinách dobíhám hlouček závodníků, se kterými se posledních cca. 10km
neustále míjím. Dostáváme informaci od kolemjdoucích, že už nás čeká pouze pár
minut a budeme v cíli. Když vidím cílovou bránu, zkouším ještě běžet,
předbíhám několik lidí, než se opět ozve levá noha. Tentokrát už nejsem schopen
tak lehce se křeče zbavit a začnu si nadávat. Kulhavým krokem se doplazím až do
cíle, kde jsem hned obdarován medailí. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Závod opět posunul mé zažité
laťky extrémního závodu, doposud tomu vévodil městský maraton, protrpěný v křečích
a etapa Lysacupu 3v1, kterou jsem v posledních kilometrech rovněž pořádně „vychutnával“.
Na tento závod jsem se chystal už v rámci LC od ledna, přesto jsem o své
výkonnosti dost pochyboval. Rozběhnout se se zdravou nohou, asi bych do toho
šel více zprudka a závod buď hodně protrpěl, nebo nedokončil. Trekové hole jsem
měl pouze kvůli kotníku, původně jsem nad nimi ani neuvažoval, to by byl
nejspíš další hřebík do rakve. Pocitově by mi lépe seděla maximálně poloviční
délka trasy, ale i tak jsem spokojený s dosaženým výkonem ( 7h 22min ). Pokud bude možnost, rád se
zúčastním i dalšího ročníku, nebo podobného podniku. Po doběhnutí jsem se cítil
velmi dobře psychicky, přikládám to hlavně období ( jaro ) a prostředí, v kterém se závod
odehrával. Zázemí bylo naprosto skvělé a všechny důležité body organizátoři zmákli na výbornou.<o:p></o:p></div>
Roberthttp://www.blogger.com/profile/08700121139910544763noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-8418390731754092665.post-83497739865606709902014-04-14T09:16:00.000+02:002014-04-14T09:25:02.123+02:00Jaro je tady! A závodění taktéžKoběřická 20tka / 9.3.2014<br />
<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
Úvodní rozlet do okolních závodů zahajují níže uvedení členové. Nejlépe se ve své kategorii popere Lila, která urve nejcennější kov na 10km trati. Eva jí následuji do cíle o pár míst později, přesto může být po loňských zdravotních peripetiích spokojená. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Kluci na 20tce zabojují, bohužel na bednu tomu něco málo chybí. Po delší odmlce se vrací k závodění Radim, daří se mu vylepšit OR na této trati, takže spokojenost. Michala potrápí nenadálé bolesti, tím pádem musí zvolnit a závod si nechtěně prodlouží.<br />
<br />
Pořadí je z jednotlivých kategorií.<br />
<br />
6.<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>Šindelek Daniel<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>1:15:26<br />
8.<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>Trávníček Rostislav <span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>1:17:10<br />
19.<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>Lipták Radim <span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>1:22:48<br />
43.<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>Goryczka Michal <span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>1:34:34<br />
54.<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>Vernarský Jaroslav <span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>1:46:49<br />
<br />
1.<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>Trávníčková Ludmila<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>0:48:32<br />
7.<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>Kopcová Eva<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>0:54:08<br />
<br /></div>
<div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjBC7VeeDfVzzXjuKrB1bG6GML9x7FPM31ubhAOEs1R_OkHSYPxa8nI8RAZTzlN-iB1k5vcNspQDzjt1zT4eJ-sCEmhmG7iKqPfd2XdxMydornoUtC4KaGD9uquCba4YXvQw2EvfrduQsU/s1600/PT_slezan.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjBC7VeeDfVzzXjuKrB1bG6GML9x7FPM31ubhAOEs1R_OkHSYPxa8nI8RAZTzlN-iB1k5vcNspQDzjt1zT4eJ-sCEmhmG7iKqPfd2XdxMydornoUtC4KaGD9uquCba4YXvQw2EvfrduQsU/s1600/PT_slezan.jpg" height="212" width="320" /></a></div>
<br />
<br />
Slezanský kros / 15.3.2014<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
Velmi chladné a deštivé počasí provádí zahajovací závod v rámci atletiky FM, který se pořádá na půdě sportovního areálu Slezanu. Mladí běžci matadorům připraví dobrý základ pod nohami, trať (6km muži / 3,4km ženy) z PT nejlépe zvládá Lila, která opět končí na 1.místě. 3x huráááá! Bramboru si odnáší Eva, 4s za Klárou Maštalířovou.<br />
Tentokrát se bedny dočká ve své kategorii Dan (2.místo) a Rosťa (3.) , na Lukáše se usmívá bramborová medaile, třetí místo bylo na dohled! Duel mezi Radimem a Markem nakonec rozhodne 7s rozdíl ve prospěch Marka, ten je na nerovném a zvlněném povrchu jako doma :) .<br />
<br />
Šindelek Daniel<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>22:41<br />
Trávníček Rostislav<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>23:41<br />
Krejčí Lukáš<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>24:54<br />
Moškoř Marek<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>25:48<br />
Lipták Radim<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>25:55<br />
Vernarský Jaroslav<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>29:44<br />
Pecha Vladan<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>33:29<br />
Holec František<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>35:16<br />
<br />
Trávníčková Ludmila<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>15:33<br />
Kopcová Eva<span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span>17:47<br />
<br />
<br />
Mořkovský Zajíc / 15.3.2014<br />
<br />
Krásných závodů se teď nabízí celá řada a někdy je těžké si vybrat, kam se o víkendu vydat. Michal s Filipem to vzali zaječím hopem a užili si desítku v Mořkově. Michalovi to šlapalo a doběhl si pro slušný čas 41:48 . Filip se pomalu dostává do běžeckého tréninku po delší pauze, a tak jeho výkon 52:42 určitě není na ostudu, hlavně bez zranění a udržet pravidelné dávky endorfinu :-) , forma se brzy dostaví.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br /></div>
</div>
Roberthttp://www.blogger.com/profile/08700121139910544763noreply@blogger.com0