Lysacup 2012

S křížkem po funuse, ale přece jenom přináším zhodnocení letošního ročníku našeho oblíbeného zimního povyražení s názvem Lysacup.

Oproti loňsku naše sestava, co do počtu doznala jistých, příjemných změn a tak jsme v každé etapě týmové soutěže mohli naplno bodovat díky účasti alespoň tří členů naší squadry.

K tradičním účastníkům ročníku 2011 Pepíkovi a Lukášovi Krejčím, Rosťovi a moji maličkosti nám ke skvělému 8. místu v družstvech pomohly naše nové posily:

Jirka Dinter : LC byl pro něj premierou, věděli jsme o něm že ve velkem stylu a pohodě zvládnul B7 a den před začátkem letošního ročníku skvěle zakončil silniční sezonu na Hornické desítce, ale jeho výkony ve všech etapách prostě něměly chybu. Chodil pravidelně, spolu s Lukášem do týmového bodování přispěl největší měrou, jeho výsledky byly naprosto vyrovnané, perfektně zvládnul přechod ze suchých etap na etapy až v téměř brutálních sněhových podmínkách. Svůj výkon a účast si zpestřil i lahůdkovou etapou 3v1. Jirko díky, jsme rádi, že jsme ulovili takhle velkou, rychlou a dravou rybu do našeho týmu.

Kamil Staš : Po Romanu Řehovi další z naší Lískovecké líhně. Když jsem ještě v jednom z loňských letních treninků Kamilovi nadhazoval jeho případnou účast na některé z etap LC tak mě asi považoval za blázna. Ovšem potom zkusil kopečky ve formě B7 a zjistil, kam ho srdce táhne. Dle jeho  statistik letošních LC výsledků je nádnerně vidět, jak se postupně zlepšoval a je jen velká škoda, že neodběhnul potřebný počet etap pro účast v příštím bodování o Skokana roku.

Daniel Šindelek : Další skvělý přírůstek pro náš klub. Sympaťák, jeden z nejlepších borců své kategorie na silnici v regionu, kopce nejsou úplně jeho doménou jako u jeho bratrů Pavla a Vladana, ale vždy když přišel, přispěl týmu potřebnými body a své letošní působení naprosto dokonale završil v poslední etapě, kdy doběhnul na celkové 9.příčce a nastavil hodně vysoko laťku rekordního umístění v našem týmu...

Jarda Vernarský : Opravdu s velkým zpožděním, o to srdečněji bych v PepaTeamu chtěl uvítat perfektního kluka a člověka, kterého si ohromně vážím a věřím, že mu jeho elán a motivace vydrží pro spoustu dalších roků v běžeckém kolotoči. Jarda si za nás odbyl premieru už na Landecké 10 a na LC ho vytáhla magická etapa s názvem 3v1. Nakonec v extremním mraze a místy i větru si to v závěru první části rozdal s kolegou Filipem a do druhé fáze už nenastoupil, ale i tak děkujem za účast.

Filip Landsberger : Další z těch, kteří se před pár měsíci kopcům obloukem vyhýbali a nakonec z toho jsou 4 etapy a v poslední z nich skalp Dědka Beskydského. Filip, coby člen Prokentus teamu vábení našeho "velkoklubu" stále odolává, ale věřím, že i díky našim společným treninkům letos jeho výkonnost půjde strmě nahoru.

Radek Chrobák : velký sportovní talent, coby neběžec dosáhnul při svých účastech skvělé výsledky.

Lukáš Krejčí : Lídr týmu a ohromně příjemné překvapení ročníku. Je vidět, že má ohromné rezervy a talent, který by při správné motivaci a treninku ho mohl vynést téměř do běžeckého nebe. Letos bez treninku pouze na tu motivaci to dotáhnul na celkovou 31.příčku. Co takhle příští rok nahlédnout do desítky, nestálo by to za ty dva treninky týdně...?...:).

Radim Lipták : První etapy za sucha mi šly, cítil jsem se dobře i rychlostně díky právě skončené silniční sezoně, tradiční a nevyhnutelný útrum pro mě přišel se sněhem - v něm se trápím a to mě nijak zvlášť nebaví, takže jsem nakonec rád za absolvování všech etap, kde jsem si zažil jak to pravé lysohorské peklo na 3v1, tak třeba ráj v podobě slunečné etapy z Krásné...Ikdyž, letos to bylo krásné vlastně všechno...:)

Rostík Trávníček : Taková moje výkonnější kopie : na rozdíl ode mě to ovšem s prvním sněhem zabalil...

Pepík Krejčí : srdcař, kterému Lysacup doslova učaroval. Až na pár etap, kdy to po nachlazení nebylo příliš moudré měl vysokou účast a statečně bojoval často s extremními sněhovými a klimatickými podmínkami. Klobouk dolů, taška plná brambor a ocenění, které obdržel od jeho kamaráda Dědka Beskydského jsou ve správných rukou.

Inka Krejčí : kapitola sama pro sebe: bylo pár etap, kdy jsem toho v půlce měl dost a na tu naší krásnou a tu chvíli proklínanou horu mě hnala jenom představa jejích karamelových oplatků a báječného tatranského čaje s medem. Nutno je taky dodat, že drtivá většina fotografií z letošního ročníku je její zásluhou a je neskutečné, jak kolikrát dokázala v mraze a větru dlouhé minuty čekat a bez rukavic fotografovat ty, kteří podlehli tomu krásnému šílenství s názvem Lysacup...