50. ročník nejstaršího silničního maratonského závodu u nás měl ve startovní listině 4 účastníky v barvách PepaTeamu Frýdek-Místek. Přesněji řečeno, se sedmi okruhy v celkové délce 42 195m se rozhodlo porvat stejné duo jako na květnovém Volkswagen maratonu v Praze ve složení Radim a Míra, zdravotní potíže v přípravě nakonec přivedly Lidku "jen" na trať poloviční a příjemným překvapením ve stejném závodě byla účast Romana, který si půlku střihnul už týden předtím na premiérové akci PIMu v Ústí nad Labem. A troufám si říct, že jsme PepaTeamu ani sobě ostudu neudělali.
Já, po zatím né příliš přesvědčivých výkonech během celé letošní sezony jsem byl nadmíru spokojený jak s časem (3:02´44),ale hlavně s průběhem závodu a téměř stoprocentně zvládnuté taktice, která byla postavena na rovnoměrnén udržení tempa kolem 4´20/km. S tím mi po většinu času pomáhal i můj spoluběžec Honza Vojkůvka z Chuchelné a patří mu za to velký dík. Míra si od květnového maratonu v Praze střihnul čtyři půlmaratony (Čadci, Olomouc, Rajec, Hrabová), v kterých si postupně zlepšoval své OR a i díky této důležité součásti treninkové přípravy si po pražském trápení celkem bez problému a také s notnou dávkou té pravé maratonské euforie zaběhnul čas pod čtyři hodiny.(Možná jsme ho podcenili ale v době, kdy jsme jej netrpělivě očekávali s náběhem do cíle byl Mirek už těsně před Frýdkem.).
Lída si s poloviční tratí poradila zkušeně, za což si po právu z rychlé ostravské trati domů odvezla nejen kvalitní výsledek v podobě času 1:45´44, ale hlavně stříbrnou medaili a skalpy Jarky Pokorové nebo třeba výborné karvinské Michaely Waloszkové. Romanovi to týden před Ostravou v Ústí podle jeho slov příliš nešlo, ale určitě udělal dobře když si na start 50.ročníku OM, který chtěl prožít jako divák vzal i běžeckou výbavu. Strategicky jsme jej obklíčili a ze štrůdlu závodníků, jenž se utvořil při prezentaci ho nepustili. Výsledkem toho byl čas cca o čtyři minuty lepší než před týdnem a snad i opodstatněné zvýšení sebevědomí před maratonem, který by měl Roman absolvovat v listopadu ve Francii. Ničeho se Romčo neboj, jestli zdraví vydrží a takticky to nezkazíš, tak od tebe čekám nový osobák.
V místě startu a cíle se kromě nás aktivně se zúčastněných byl a fandil Rosťa s manželkou Lidkou a bezvadnou práci odvedl bohužel jen jako fotograf Lukáš. Jeho treninkové i závodní časy před Ostravou ho pasovaly na výkon hluboko pod 3:05.
50.ročník se mi moc líbil,počasí bylo skvělé, oproti loňsku možná o pár stupňů víc, ale stín stromů v Komenského sadech byl našim velkým pomocníkem, občerstvovačky klapaly(velký dík paní v parku) a tak doufám, že se jednou dostanu na těch 18 odběhnutých ročníků, které má na kontě padesátník Petr Jadrníček.( Mimochodem, letos se s tím opět nepáral a cílovou čáru protnul před uplynutím třetí hodiny od startovního výstřelu držitelky stále platného světového rekordu na 800m Jarmily Kratochvílové. )
Žádné komentáře:
Okomentovat