Zlatý podzim

Vítězem 17.ročníku závodu pořádaného Běžeckým klubem Vratimov se podle očekání stal polský vytrvalec Tomasz Wróbel. Celkové druhé místo obsadil nejrychlejší v kategorii B Rostislav Petráš a třetí pozici o čtyři sekundy uhájil před svým bratrem Vladanem, letos výborně připravený Dan Šindelek. Holkám bezkonkurenčně vévodila nová česká ultrakrálovna Petra Pastorová ze stáje Otto Seitla.

Při neúčasti některých špičkových regionálních závodníků kteří dali přednost lukrativněji dotovanému vsetínskému Valachiarunu si Ačku stříbro a bronz rozdělili bězci Mk Seitl Honza Fousek a Vitězslav Prášil.

O tom,že medaile v nabitém Béčku mívá cenu zlata se opět přesvědčil jak náš bramborový Rosťa Trávníček, tak kvůli nemoci na Ostravském maratonu absentující Marek Škapa z X-Air Ostrava.

Papírové předpoklady favorita mezi muži nad padesát let beze zbytku potvrdil průběžný lidr této kategorie v MBP a vítěz mezi padesátníky z minulého týdne na ostravské maratonské trati Roman Slowioczek z Mk Seitl.

Další z parádních soubojů předvedlo duo letos nejlepších šedesátníků, Pepové Kvita a Smola, kdy se kopřivnickému borci podařilo prodloužit sérii vzájemných vítězství z posledních týdnů.

Skvělý výkon v kategorii nad sedmdesát let předvedl Karel Piskoř z Tiché, který nedal šanci svým kamarádům a soupeřům zároveň Jaromíru Volnému a Josefu Tatarkovi.

Ženám do 39let dominovalo trio Pastorová - Bluchová - Zbořilová.

Naší velikou radostí je vítězství Lidky Šokalové, která si po týdnu opět poradila jak s Petrou Schwarzovou tak hlavně po maratonu trošku vegetující Danuší Škrdovou.

Týden po maratonském startu mnoha běžců těžká trať Zdeňka Fajgla určitě nebyla procházkou růžovým sadem, ale věřím, že ti, kteří dali v nádherném počasí babího léta přednost této akci určitě nelitovali a už teď se těší na příští ročník...

A ještě na závěr: VŠECHNO NEJLEPŠÍ ROSŤOVI TRÁVNIČKOVI K NAROZENINÁM !!!

Ostravský maraton

50. ročník nejstaršího silničního maratonského závodu u nás měl ve startovní listině 4 účastníky v barvách PepaTeamu Frýdek-Místek. Přesněji řečeno, se sedmi okruhy v celkové délce 42 195m se rozhodlo porvat stejné duo jako na květnovém Volkswagen maratonu v Praze ve složení Radim a Míra, zdravotní potíže v přípravě nakonec přivedly Lidku "jen" na trať poloviční a příjemným překvapením ve stejném závodě byla účast Romana, který si půlku střihnul už týden předtím na premiérové akci PIMu v Ústí nad Labem. A troufám si říct, že jsme PepaTeamu ani sobě ostudu neudělali.

Já, po zatím né příliš přesvědčivých výkonech během celé letošní sezony jsem byl nadmíru spokojený jak s časem (3:02´44),ale hlavně s průběhem závodu a téměř stoprocentně zvládnuté taktice, která byla postavena na rovnoměrnén udržení tempa kolem 4´20/km. S tím mi po většinu času pomáhal i můj spoluběžec Honza Vojkůvka z Chuchelné a patří mu za to velký dík. Míra si od květnového maratonu v Praze střihnul čtyři půlmaratony (Čadci, Olomouc, Rajec, Hrabová), v kterých si postupně zlepšoval své OR a i díky této důležité součásti treninkové přípravy si po pražském trápení celkem bez problému a také s notnou dávkou té pravé maratonské euforie zaběhnul čas pod čtyři hodiny.(Možná jsme ho podcenili ale v době, kdy jsme jej netrpělivě očekávali s náběhem do cíle byl Mirek už těsně před Frýdkem.).

Lída si s poloviční tratí poradila zkušeně, za což si po právu z rychlé ostravské trati domů odvezla nejen kvalitní výsledek v podobě času 1:45´44, ale hlavně stříbrnou medaili a skalpy Jarky Pokorové nebo třeba výborné karvinské Michaely Waloszkové. Romanovi to týden před Ostravou v Ústí podle jeho slov příliš nešlo, ale určitě udělal dobře když si na start 50.ročníku OM, který chtěl prožít jako divák vzal i běžeckou výbavu. Strategicky jsme jej obklíčili a ze štrůdlu závodníků, jenž se utvořil při prezentaci ho nepustili. Výsledkem toho byl čas cca o čtyři minuty lepší než před týdnem a snad i opodstatněné zvýšení sebevědomí před maratonem, který by měl Roman absolvovat v listopadu ve Francii. Ničeho se Romčo neboj, jestli zdraví vydrží a takticky to nezkazíš, tak od tebe čekám nový osobák.

V místě startu a cíle se kromě nás aktivně se zúčastněných byl a fandil Rosťa s manželkou Lidkou a bezvadnou práci odvedl bohužel jen jako fotograf Lukáš. Jeho treninkové i závodní časy před Ostravou ho pasovaly na výkon hluboko pod 3:05.

50.ročník se mi moc líbil,počasí bylo skvělé, oproti loňsku možná o pár stupňů víc, ale stín stromů v Komenského sadech byl našim velkým pomocníkem, občerstvovačky klapaly(velký dík paní v parku) a tak doufám, že se jednou dostanu na těch 18 odběhnutých ročníků, které má na kontě padesátník Petr Jadrníček.( Mimochodem, letos se s tím opět nepáral a cílovou čáru protnul před uplynutím třetí hodiny od startovního výstřelu držitelky stále platného světového rekordu na 800m Jarmily Kratochvílové. )

Běh rodným krajem Emila Zátopka

Za krásného slunečného počasí se uskutečnil 9.ročník Běhu rodným krajem Emila Zátopka. V konkurenci běžců celkově z 9 států si podle očekávání nejlépe vedl Erkolo Ashenafi startující za maďarský BENEDEK TEAM, který do cíle v rožnovském skanzenu dorazil s více jak půlminutovým náskokem před svým týmovým kolegou Tamásem Tóthem. Pozici největšího favorita mezi českými účastníky tohoto krásného, ale náročného závodu uhájil Jakub Bajza z AK Kroměříž.

O kvalitním obsazení letošního ročníku svědčí i účast stříbrného medailisty z MS v silničním běhu na 100km Dana Orálka, který týden po svém výborném výkonu v Holandsku nedal šanci svým soupeřům v kategorii B kterou vyhrál a prokázal své skvělé regeneračni schopnosti před blížícím se Ostravským maratonem. Na bednu ho doprovodil Elias Couto z Francie a Ján Križák z ASK Grafobal Skalica.

O tom,že na republikové úrovni patří mezi špičku přesvědčil v kategorii C Roman Slowioczek, který získal jednu z medaili pro regionální běžce. O tom, že nebyla ta nejcenější,tzn. zlatá se postaral kvalitním výkonem Josef Siegl z Chocně, ovšem Romana stejně jako Dana nebo spoustu dalších účastníků Zátopkova běhu příští týden čeká jubilejní 50. ročník, vůbec nejstaršího silničního maratonského závodu u nás.

To, jak se dá běhat v šedesáti letech bych mohli vyučovat medailisti z této kategorie, jmenovitě dnes fantastický Tadeusz Jasek z Polska, Svatopluk Kudlička z Vyškova nebo třeba Peter Fašung z Prievidze, který nechal pouhých devět sekund za sebou a tím pádem pod podiem kopřivnického a dnes rovněž skvěle běžícího Josefa Kvitu.

Kategoii E má dlouhodobě na většině závodů pod palcem Ervin Podžorný z Českého Těšína, dnes si ovšem s relativně malým náskokem do Rožnova na zádech přivezl karvinského Jorgose Jerakase.

Časový rozestup tří absolutně nejrychlejších žen se vešel pod čtyřicet sekund, z tohoto souboje si z náročné Kopřivnicko-Rožnovské trati premii za celkové vítězství pro Benedek Team připsala maďarka Folding-Nagyová, ovšem mými vítězkami a hvězdičkami závodu se stala bronzová medailistka kategorie mladších žen Veronika Jerglíková, pro kterou zdá se super náročná B7 byla pouze odrazový můstek k dalším fantastickým výkonům a čas jako z jiné planety svítí u jména Lenky Wagnerové ze Seitlova MK.

Za PepaTeam jsem bohužel nakonec nastoupil sám. Při aktuální výkonnostní krizi jsem první desítku šel na pohodu, stoupání na nejvyšší místo trati už bylo horší a o tom, že při běhu ani klesání není zadarmo jsme se spolu s Honzou Fouskem z Mk Seil přesvědčili oba. Obrovská škoda a malá tragedie je neúčast Lukáše, kterému na rozdíl ode mě forma šla prudce nahoru, což potvrdil na středeční porubské hodinovce výkonem přes 15km a osobním rekordem. Zátopek pro něj měla být generálka před OM!!!, ale nenadálé zdravotní komplikace mu asi pokus o maratonský čas snů nejspíš pro letošní rok neumožní...:-(. Roman Řeha se ovšem rozhodně nefláká, po týdenní turistické dovolené v Tatrách den po Zátopkovi půjde 1.ročník 1/2M v Ústí nad Labem. Držíme palce.

Běh Chuchelnou

Absolutním vítězem 3. ročníku Běhu Chuchelnou se v novém traťovém rekordu celkem podle předpokladů stal Vašek Bitala z Lašského BK. Na druhém místě doběhnul Tomasz Wrobel z Polska a celkově třetí příčku obsadil vítěz kategorie B, letos výborný Dan Šindelek z frýdeckého Atletického klubu. Týden po skvělém představení na B7, kde jen díky indispozici svého partnera nezískal lepší než šestou příčku na absolutní čtvrté příčce závod dokončil Roman Baláž.
Stále vzrůstající tendenci mají výkony Libora Bednarze z ostravského X-Airu, který si z pohárového klání odnesl nejen slušný bodový příděl ale taky medaili za třetí místo mezi běžci kategorie A.
Céčku kraloval podzimní fantom této kategorie, jablunkovský gorol v barvách týmu Mk Seitl Roman Slowioczek před nevyspytatelným a dnes skvělým Petrem Jadrníčkem z Ostravské Lokomotivy a Vladem Martynkem z Mostů u Jablunkova. Mezi šedesátníky si při neúčasti Pepy Smoly plný bodový příděl s přehledem pohlídal jeho jmenovec z Mk Kopřivnice Smola. U sedmsedesátníků nic nového pod sluncem - Ervín Podžorný je borec nejen regionálních, ale i republikových parametrů a tak neni divu, že k vítězstvi mezi svými soupeři v kategorii E si připsal i notnou dávku skalpů podstatně mladších soupeřů.
Při neúčasti Petry a Adély se nejrychlejší ženou stala Kača Bluchová z Ak Kroměříž, kterou na stupně vítězů doprovodila Ivka Zbořilová a vítězka kategorie mix z B7 Verča Jerglíková, která si tento obrovský úspěch vybojovala po skvělém výkonu spolu s Radůzem Rudickým... Celkově čtvrtá a první mezi holkama nad 34 let se stala další účastnice a pokořitelka pekelné B7 Lenka Hájková.
Naše barvy na tomto krásném závodě srdnatě a hlavně úspěšně hájil Rosťa Trávníček, který po bramboře z Hrabové v silném Béčku získal třetí místo a Lidka Šokalová, která k zlatu z půlmaratonu přidala krásné druhé místo, když v celkovém pořadí dokázala porazit výbornou Michaelu Waloszkovou z líhně Mirka Kravčíka, nebo třeba doufám již brzy svého týmového kolegu Jardu Vernarského.
Účast byla jistě negativně ovlivněna již zmiňovanou B7 z minulého týdne, kdy spousta borců radši vyklusávala tu nadměrnou dávku kilometrů a výškových metrů, navíc Mk Seitl přes výden absolvoval týmovou štafetu na trati Ostrava-Dražďany a korunu na to přidalo MS v silničním běhu konaném v Holandsku. I tak ovšem kdo přišel jistě nelitoval, počasí bylo pro běh ideální a zbývá jen poděkovat pořadatelům v čele s bratry Vojkůvkovými za krásné běžecké setkání a já osobně doufám, že se příští rok do té prý báječné Chuchelné osobně podívám taky...:-)

Běh na Kubánkov

Běh na Kubánkov se může pyšnit oproti jiným závodům svým neopakovatelným profilem, ale jeho včerejší 5. ročník i kulisou jednoho z nejteplejších dní tohoto jinak ne moc povedeného léta. S nástrahami v podobě více než šestikilometrového výběhu na nejvyšší vrchol Pálkovických hůrek a následným, nepříjemným osmi kilometrovým seběhem si nejlépe poradil závodník Slezanu FM Dan Šindelek před našim Rosťou Trávníčkem, který si kromě celkového druhého místa z Chlebovic odvezl premii pořadatele pro prvního muže na vrcholu Kubánkova. Celkově třetí místo a vítězství v kategorii A získal včera jediný zástupce karvinského SAKu Petr Karkoška.

Pro mě jedním z největších překvapením byl výkon polského "běhajícího kulturisty" Kazimira Grycmana, který se v horkém počasí dokázal jako jeden z pěti poprat s nástrahami trati v čase pod jednu hodinu. Počasí bylo v pravdě jako stvořené pro ostravského milovníka extremních teplot Maru Škapu, ovšem lepší umístění v jinak nabité kategorii B mu překazil David Hanke z Kopřivnice a hlavně nepříjemný seběh. Velkou část 64 členého startovního pole za sebou nechal fenomén své věkové kategorie Ervin Podžorný z Českého Těšína a po Mniší další dobrý závod odběhl i Honza Vojkůvka z Chuchelné. Coby generální trenink na blížící se Beskydskou Sedmičku si Chlebovické galeje odběhla jak seitlovská squdra ve složení Dvorský, Rudický, Sokol, Škrdová a zástupkyně balážova Extreme Teamu Lenka Hájková. Obě výše zmíněně dámy si kromě kvalitní treninkové dávky odvezly i trofeje určené pro vítězky v katogorii žen nad 35 a 45 let. Absolutně nejrychlejší běžkyní se na 14km trati naprosto podle očekávání stala Petra Pastorová, kterou dokázalo porazit pouhých 9 mužů. Za TOP duo Pastorová-Esentiérová se letos velkou pílí na třetí příčku vypracovala na Kubánkově celkově druhá žena Ivka Zbořilová.

V barvách PepaTeamu exceloval vítěz vrchařské premie Rosťa, já jsem svůj loňský čas 57:03, který by mimochodem letos stačil na absolutní první flek nezopakoval ale i tak jsem s výkonem na hranici svého současného maxima spokojený, Míra Lysek u mě získal titul pro běžce s nejlepší technikou v cílové rovince Lidka zúročila nedělní trenink na trati přes Kubánkov na Hukvaldy krásným druhým místem. Roman na obrátce pozorně zapisoval a fandil.

Běhám od roku 2007, kdy jsem si odbyl svou premiéru právě na chlebovické trati. Od tohoto roku je Kubánkov spolu s během na Kozubovou jediným závodem na kterém mám stoprocentní účast a tak doufám, že příští rok tato náročná ale nádherná trať opět ožije. Díky Bobe, bylo to super, nemělo to chybu a kdo souhlasí, ať se podepíše...:-).

Chlebovice - Kubánkov - Chlebovice

Doba běžeckých prázdnin a přípravného období na další část sezony je v plném proudu, ale už za pár týdnů je tu další z podniků MBP. Přesněji řečeno, v pátek 26.srpna jsou všichni srdečně zváni Bobem Najdkem k v pořadí už 5.ročníku náročného, ale velice hezkého závodu z Chlebovic na vrch Kubánkov a zpět. A vzhledem k tomu, že jsem v roce 2007 na Kubánkově zažil svou závodní premieru, rád se tam budu každým rokem vracet. Příjdě i vy podpořit obětavou a nezištnou práci lidí, bez kterých by terminovka zela prázdnotou a my bychom se neměli kde scházet a zdravě soupeřit...

Běh na Kozlovský kopec

Tato neděle připadla už na 20. ročník běhu na Kozlovský kopec u České Třebové. Už po několikáté na tomto závodě nemohli chybět naši milovníci kopců. Pro Pepu je tento závod srdeční záležitostí, protože nedaleko odsud v Moravské Třebové se narodil. A kde je Pepa, tam nesmí chybět ani Inka.
Pepa má letos slušně rozjetou sezonu a po vylepšeném osobním rekordu z Lysé hory jsme očekávali, jak se popere s nástrahami 5,2 km s převýšením 234 m. Tato čísla nám napoví, že se bude jednat o rychlou trať, kde přibližně 1,2 km je po rovině. Pepík běžel se skupinkou běžců a do cile dorazil v čase 39,34 min. Oproti loňskému ročníku minutové zhoršení, ale určitě se máme na co těšit při výběhu na Kozubovou.
Pro Inku to byl letos druhý start a vedla si velice dobře. Nejen, že dotáhla skupinku běžců před sebou, ale dokonce této skupině dokázala uniknout. Za sebou nechala dalších pět běžců. V cíli mohla slavit zlepšení času  oproti loňsku o víc jak dvě minuty. Její stopky se zastavily na čase 39,15 min.
Oběma gratulujeme a doufáme, že budou navazovat na své dobré výsledky.

Výsledky a fotky najdete na Iscarexu.