sobota 28. května 2011

Horský běh na Lysou horu

Po 14 dnech se východ republiky opět stal centrem vrchařského dění u nás. V neděli bude cílem běžců jesenický Sokolí vrch, ovšem sobotní termín patřil v současné době asi vůbec nejmasovějšímu závodu v běhu do vrchu - Horskému běhu na Lysou bratrů Bednarzů a jejich početného pořadatelského týmu.
Na start pod nafukovací branou zapůjčenou klubem Mk Seitl se nakonec postavilo za velice nevlídného, deštivého počasí rekordních 326 bězců. Toto číslo určitě jistě ovlivnil fakt, že závod byl zároveň kvalifikací pro červnové mistrovství Evropy v běhu do vrchu, ovšem na druhou stranu je třeba jeho obrovskou popularitu a oblibu přičítat hlavně perfektně zvládnuté práci organizátorů a taky magickým parametrům kopce, na kterém se akce koná.
S loni mírně upravenou, o třista metrů prodlouženou tratí si nejlépe poradil Jan Havlíček z ASK Slavia Praha před loňským vítězem běžecké části Adrenalin Cupu Jiřím Vojákem z týmu domažlických Mílařů a absolutní třetí místo před vedoucím mužem vrchařského poháru Jiřím Žákem uhájil Pavel Brýdl z Nového Města nad Metují. O tom, že letos vidina možnosti kvalifikovat se na mistrovství pořádaná v Turecku přilákala na start ostravického závodu pořádně nažhavené kvalitní borce svědčí třeba "až" 9. místo Ondry Horáka z pořádajícího oddílu X-Air Ostrava, který se musel sklonit před výkony např. Martina Freie nebo čerstvého mistra republiky v maratonu Petra Pechka. U Ondry je ovšem na druhou stranu třeba zmínit fakt, že startuje po zimní pauze zaviněné zlomeninou klíční kosti. Kdo ale ze sportovců a obzvláště pak běžců, ruku na srdce nemá nějakou tu svoji bolístku před každým závodem,že...?
Regionální prapor nejvýše pozvedl junior studující ve Frýdku-Místku Tomáš Lichý, který byl zároveň mým černým koněm na dobrý výsledek.(Nemá někdo z velkoklubů zájem o mladého borečka...?). O tom, že kopce umí opět přesvědčily hvězdy posledního ročníku Lysacupu Radim Kasalík(35.) a Vladan Šindelek(42.). Svůj solidní standart před zahraničnímy maratony odvedl Roman Baláž(62.) ovšem naprostou bombou v kopcích byl pro mě výkon karvinského novopečeného otce Petra Waly, který se může svému Vítkovi pochlubit výborným časem a z něj vyplynujícím celkovým 64. místem. Regionální hvězdou se pomalu ale jistě na většině tratí stává, za MK Seitl startující Petra Pastorová, která v celkovém hodnocení závodu obsadila 86. příčku. Asi už nošením dříví do lesa bude stejná fráze ke jménu Ivy Pachtové, která si pro příští ročník staví opravdu hodně vysokou laťku v podobě nových traťových a osobních rekordů.
Naše squadra na Ostravici tentokrát čítala 4 kusy. Já, Radim Lipták (103.) z pohledu zdravotních problémů a treninkového výpadku v posledních dvou týdnech jsem určitě spokojený hlavně s průběhem závodu, pocitem z něj a doufám že už se zdraví umoudří a bude líp...:-). Lukáš Krejčí (121.) si od školních povinností opět bez treninku odskočil zazávodit a bylo z toho zlepšení jeho loňského času na této inovované trati. A až jednou začne trénovat...:-). Vůbec asi největší důvod k radosti z nás ovšem bude mít Pepa Krejčí (307.), který by v tabulce největších zlepšení proti loňskému roku figuroval asi hodně vysoko...:-). Na závěr bych mezi nás, PepaTeamáky rád přivítal naši novou posilu a naději do budoucna Karla Rečku (192.), který si při svém premiérovém závodním startu připsal skalpy takových borců, jakými bezesporu je seitlovské trio Smola, Rudický a Jindra Čáp...:-). Karlosi děkujem a makej...!!!



Výsledky plus fotky zde.
Skvělé fotky na Iscarexu.

pátek 27. května 2011

Běh na Sokolí vrch

Po sobotní Lysé hoře se můžete jít vyklusat do Jeseníku na Sokolí vrch.
Propozice zde.



Běh na Lysou horu

Malá ukázka co nás zítra čeká. Tak se zítra těším a sejdeme se v hojném počtu na Ostravici - hřiště. Stránky závodu zde.

pátek 20. května 2011

Běžecká turistika v Berlíně


V neděli 8 .května 2011 se konal v Berlíně již 31.ročník běhu BIG 25 Berlin - nejstaršího městského běhu v Německu a já jsem byl u toho !

Jelikož jsem byl v Berlíně ( samozřejmě tehdy východním ) před 25 lety a loni mi účast na jubilejním ročníku Berlínského půlmaratónu ze zdravotních důvodů nevyšla, tak letos už jsem tam prostě jet musel a moc se na to těšil.

S sebou informační materiály, cestovatelskou příručku o Berlíně a v pátek ráno vyrážíme s manželkou vlakem směr Praha a po menší pauze dále do Berlína. Již po příjezdu na Hauptbahnhof jsme trošku zaskočeni velikostí tohoto moderního nově vystaveného železničního uzlu. Kupujeme 5-ti denní lístek Berlin CityTourCard a několika denní poznávání německé metropole může začít. Ještě v pátečním pozdním odpoledni vyrážíme na první obhlídku centra Berlína. V sobotu ráno po prohlídce pamětního kostela císaře Wilhelma ( vzpomínka na válku – kostel zachován v poškozeném stavu ) vyrážíme do 4-patrového sportovního domu Karstadt, kde si vyzvedávám své startovní číslo na zítřejší 25 km běh. Poté jedeme do místa zítřejšího startu a zároveň cíle běhu – Olympijský stadion ( OH – 1936). Tento byl kompletně zrekonstruován pro mistrovství světa ve fotbale 2006 s kapacitou 76 tis. diváků a je domácím fotbalovým stánkem Herthy Berlin. Jedním slovem – bomba, vše se tu již začíná připravovat na zítřejší běh. Po prohlídce stadiónu jedeme k Berlínskému výstavišti a z vyhlídkové věže Funkturm máme celý Berlín jako na dlani. Zde si prohlížíme trať závodu z ptačí perspektivy. Další naší zastávkou je největší a nejkrásnější palác v Berlíně – zámek Charlottenburg a jeho překrásná zahrada. Zde již relaxuji na lavičkách či trávníku a začínám již šetřit každý krok ….

V neděli po lehké snídani vyrážíme busem a následně metrem směr Olympijský stadion. Berlínské metro je již plné běžců, vždyť na startu se nás má potkat okolo 11 tis. ( 25 km, 10 km, štafeta 5x5 km ). Předstartovní organizaci zvládají pořadatelé na 100%, nikde žádné fronty či čekání a v 10 hod. po krátkém představení lehkonohých keňských favoritů za slunečného a teplého počasí startujeme svůj běžecký výlet po Berlíně. Celý běh je plynule veden širokými městskými ulicemi, takže hned od začátku běžíme bez strkanic a každý si postupně chytá své tempo a svůj rytmus běhu. První 4 km následuji vodiče s balónky na 45´/10 km, poté však tito uhýbají doprava na svoji kratší 10 km variantu. Okolo 5 km míjíme budovu Deutsche Oper a míříme do Tiergarten, největšího parku v Berlíně s jeho dominantou - vítězným sloupem Siegessáule. Tento asi 70 metrů vysoký vítězný obelisk obíháme zprava a před námi se již v dáli objevuje další náš cíl, asi nejznámnější pamětihodnost a dominanta města Berlína – Branderburger Tor. Původně směl Braniborskou bránou projíždět pouze německý císař, nyní ji probíháme my - běžci. Místní obyvatelé i turisté nás v těchto místech mohutně povzbuzují a my míříme dále na východ po známé ulici Unter den Linden až k Friedrichstrasse a pokračujeme na Gendarmenmarkt – pravděpodobně nejkrásnější čtverec v samém srdci města Berlína, obklopený dvěma slavnými katedrálami Deutscher Dom a Franzósischer Dom a koncertní síni. Potsdamer Platz – moderní a úchvatné město ve městě, je další naší metou. Postupimské náměstí bylo vytvořeno světovými architekty a urbanisty a najdeme zde supermoderní skleněné mrakodrapy s pasážemi, obchody, kavárnami, kulturními sály. Sídla zde mají ty největší světové a německé společnosti. Spodním okrajem Tiergarten parku začínáme postupně směřovat zpátky na západ , po pravé straně míjíme Europa-Center a pokračujeme po Ku´damm – nejpopulárnějším berlínském bulváru. Po 18. Km již okolí přestávám vnímat a soustředím se na udržení svého běžeckého tempa. V hlavě se mi začínají promítat propočty , zda stihnu pokořit vytýčenou 2 hodinovou metu či nikoli. Ještě před půl-maratónskou metou následuje nepříjemné, mírné, ale táhlé stoupání. Poslední 4 km jsou pak pro mne už jen bojem s časomírou. Olympijský stadión před námi, ale do cíle zbývají stále ještě 2 km, jelikož ho obíháme z boku. A největší zážitek přichází na závěr – po 24,5 km vbíháme do temného tunelu, bubeníci buší do svých bubnů ze všech sil, v tunelu do rytmu blikající světla nás ženou ke zdolání posledních 300 metrů běžeckého oválu. Na konci tunelu mě ještě popohání časomíra, kde registruji cifru 1.57 … a už vím, že pod 2 hodiny to dneska dám.

Cíl – 1.59.13 ( netto 1.59.02 ), slzy v očích a nepopsatelný pocit štěstí – právě jsem absolvoval dvouhodinový berlínský velký běžecký zážitek . A to jsou právě ty okamžiky, kvůli kterým chci i nadále rekreačně běhat.

Po sprše na hotelu, jídle a pivu se ještě téhož dne odpoledne vydáváme dále poznávat prosluněný Berlín. Zůstáváme až do úterý, takže postupně navštívíme vše co jsme chtěli v tomto krásném městě shlédnout: skleněnou kopuli Reichstagu – sídlo německého parlamentu, Checkpoint Charlie – bývalý přechod rozděleného Berlína, KaDeWe ( Kaufhaus des Westens ) – nejluxusnější obchodní dům v Evropě, nádherné Sony centrum na Postupimském náměstí, Pergamon muzeum, Alexanderplatz, Rotes Rathaus a další. Podařený poznávací prodloužený víkend pak končíme výhledem na noční Berlín z nejvyšší stavby ve městě - vyhlídkové televizní věže Fernsehturm.
Berlín jsem si proběhl a trochu snad i poznal !

úterý 17. května 2011

Víkend ve znamení horského běhu

O víkendu se přestěhoval 26. ročník MARATONSTAV Český pohár v běhu do vrchu 2011 do Beskyd, aby zde běžci zápolili nejenom se soupeři, ale i sami se sebou, s počasím a s dvěma nádhernými vrcholy Radhoště a Velkého Javorníku.
V sobotu 14.5.2011 se za slunečného počasí v 11,00 hod. na start postavilo 175 běžců z celé republiky, Slovenska a z Polska. Délka trati měřila 6,5 km s převýšením 734 m a cíl byl na vrcholu Radhoště.
Celá trasa postupně stoupá, aby potom závodníci mohli seběhnout k závěrečným 500 m po sjezdovce.
Prvním borcem v cíli byl Jiří Žák z Techniky Brno pro mě s neuvěřitelným časem 34:47s. Se ztrátou 14s na vítěze na druhém místě dobíhá po zlomenině klíční kosti uzdravený Ondra Horák z X-AIR Ostrava. Celkově třetím byl Kunst Michal z SK Nové Město nad Metují.
V ženách se dal očekávat velký souboj mezi Petrou Pastorovou, Adélou Esentierovou, Šádkovou Irenou a dalšími skvělými závodnicemi.
Závod vůbec nevyšel Adéle Esentierové z Baláž Extreme Team, která se den před závodem zúčastnila v Ostravě běhu do schodů Run-Up. Zde brala druhé místo a na Radhošti se musela spokojit s celkovým desátým místem v ženách. Pro Adélu to hlavně byl trénink na blížící se závod v Chorvatsku a ve Slovinsku. Po delší běžecké pauze se na závodě ukázala naše velice kvalitní vrchařka Irena Šádková z X-Air Ostrava a ukázala, že jí to pořád běhá a svým výkonem 43:08s si doběhla v celkovém pořadí žen pro třetí místo, v kategorii pro první místo. Svou skvělou formu předvedla Petra Pastorová z MK Seitl Ostrava. Opět dokázala, že je schopna běhat nejen dlouhé štreky, ale i kopce. Postupně se zlepšuje na všech délkách tratí a profilech a svým pohodovým vystupováním si získává nové fanoušky z řad běžců, ale i náhodně přihlížejících turistů. Petra jen nestačila na Evu Skalníkovou z Nového Města nad Metují, která si doběhla pro první místo v čase 41:37s.
Jak si vedl Pepa Team? Lukáš od sebe nečekal žádné zázraky, protože ví, že má rezervy v tréninku. Kdo nemaká, nemůže čekat dobré výkony. Na Josefovi se zřejmě podepsala únava v tomto týdnu a pocitově se mu neběželo moc dobře. I přesto může být sám se sebou spokojen.

Výsledky si můžete prohlídnout zde a fotky na našem rajčeti nebo tady.

Neděle 15.5.2011 za deštivého počasí se na start závodu na Velký Javorník postavilo 120 závodníků. Jako první vyběhl na vrchol Michal Horáček z Iscarex Česká Třebová v čase 36:53s. Za ním doběhl Jiří Žák z Techniky Brno v čase 37:10s. Pro Jirku to byl úspěšný vrchařský víkend a věřím, že se objeví za čtrnáct dní na kvalifikačním závodě na ME na Lysou horu. Třetí místo si svým výkonem zajistil Lichý Tomáš z SK Skialp Beskydy.
V ženách se v celkovém pořadí na čtvrtém místě blýskla nestárnoucí Blanka Paulů, která přišla o třetí místo až v závěrečném stoupání, kdy ji mohutně dotahovala Pechková Jana z Maratonstavu Úpice. Druhá byla Weissová Zuzana z Kerteamu. Promočená, ale stále usměvavá Petra Pastorová si zaběhla pro první místo v čase 44:36. Pozvedla tak pomyslný prapor MK Seitl nejvýše. Druhým želízkem v ohni (chcete li v dešti) Seitlovců měl být Pepík Smola, který v sobotu běžel v Tučapech desítku. V neděli dorazil do Frenštátu pod Radhoštěm nažhavený, ale déšť ho brzo zchladil a Pepa se rozhodl (nebyl jediný), že pojede domů.
Pepa Team měl v závodě tři zástupce. Radim Lipták si šel vyzkoušet před závodem na Lysou horu co s ním  udělá tento profil tratě. Pro Radima to byla na této trati premiéra a nevedl si špatně. Věřím, že jeho čas přijde za čtrnáct dní. Lukáš se svým výkonem nemůže být spokojený, ale snad ještě jeho čas letos přijde (už aby to bylo). Pepovi se běželo pocitově lépe než v sobotu. Bohužel v jednom místě přehlédl zatáčku a zabloudil. Po 500 metrech ho cyklista navedl zpět na trať a Pepa doběhl do cíle. Lysou znáš a tam si to vynahradíš!

Výsledky si můžete prohlídnout zde, fotky jsou na našem rajčeti.






 

středa 11. května 2011

úterý 10. května 2011

Termíny společných treninků


Halóóó, halóóó...!!! Služební hlášení...!!! Chtěl bych od stávajících členů a případných zájemců o společné tréninky zjistit představy odhledně termínů jejich konání... Za každý názor budu rád... Své názory a náměty adresujte do komentářů k této zprávě... Děkuji za pozornost... Radim

pondělí 9. května 2011

Běh na Radhošť a Velký Javorník 2011

 Propozice běhu na Radhošť zde.
Propozice běhu na Velký Javorník zde.






3:45 aneb omezená rychlost běhu...


Jsou zážitky, které prostě písmem vyjádřit neumím a tak se o to nebudu pokoušet ani teď. Jen bych chtěl předně ještě jednou poděkovat Miloši Škorpilovi, vynikajícímu ultramaratonci a propagátorovi běhu, který mi umožnil start na letošním, 17. ročníku Pražského Volkswagen maratonu v roli vodiče běžců s ambicemi na čas kolem 3:45 hod.

Asi jedinou stinnou stránkou pro mě byl první kilometr, kdy v euforické, elektrizující atmosféře, při průběhu Pařížskou ulicí jsem si uvědomil, co znamená být vodičem na čas zhruba o 45 min za svým osobním rekordem. Tělem mi proudil adrenalin, chtěl jsem trhat pomyslný asfalt z historického dláždění a místo toho jsem musel poslušně klusat, v tu chvíli tempem kolem 5'40/km. Hold, čtyři tisícovky závodníků přede mnou a ulice Prahy přece jenom nejsou jako široké berlínské bulváry, kterými se v tu dobu proháněl Roman Řeha. Naopak naprosto kouzelnou a nepostradatelnou pomůckou pro mě nebyly ani běžecké boty či kšiltovka, nebyl to ani nový siglet pořízený na maratonském Expu za pár kaček, ale jindy obyčejný, na staroměstkém náměstí však v ten den jak jsem později poznal vážený nafukovací balónek. Těch klasických pořadatelé před startem do vzduchu vypustili stovky, ale těch vodičských, očíslovaných hodnotami běžeckých výkonů od 3:15 až po 5 hodin bylo jen pár. A s jedním z nich, bílým jsem já mohl proplouvat nádhernými scenériemi, které do pražských ulic ročně přitahují miliony českých i zahraničních turistů.

Mít tuto pomůcku má možná maličkou nevýhodu v podobě občasné její kolize se sloupem osvětlení, korunou stromu nebo závodníkem běžícím vedle vás, ale zase ve vás rozsvěcuje takové to malé světílko exhibicionismu,ten pocit, kdy se vám zdá, že pozornost diváků i závodníků, kromě afrických bežců a favoritů na vítězství v českém šampionátu patří i vám. Je to opravdu tak, běžec ve funkci vodiče má v očích mnohých závodníků, většinou s problémem udržet požadované tempo nebo s menším množstvím zkušeností z maratonské trati velký respekt a důvěru v jeho schopnosti dovézt je do cíle ve vysněném čase.

A díky tomu, že jsem se při výběru hodnoty svého výkonu držel spíše při zemi jsem si možná svůj zážitek a pocit z této zkušenosti ještě vylepšil. V Praze jsem absolvoval svůj v pořadí šestý maraton, při kterém jsem si mohl prohlédnout krásy trati, občas se domáhaje hlučnéjší atmosféry pro "své" ovečky, které šly mnohdy na hranici svých možností a dokonalý pocit eurorie mě pohltil v závěrečné cílové rovince, kde jsem si v přítomnosti stovek diváků uvědomil, jak je běh bezva...

Kromě těch nepopsatelně krásných pocitů čeká případné zájemce o roli vodiče i velká zodpovědnost za svůj výkon vůči běžcům, kteří se rozhodnou závod absolvovat ve vaší blízkosti, ale jinak to rozhodně stojí za to...


neděle 8. května 2011

Běh osvobození Ostravy

Kolotoč závodů zařazených do MBP se nepřestal točit ani při takovém běžeckém svátku jako je Pražský mezinárodní maraton. Tento den na Ostravsku patří závodu, který nese v tento významný den příznačný název Běh osvobození Ostravy. Start byl u památníku v Hrabyni a cíl v Ostravě Porubě u stadionu Arrows. Závodu se zúčastnilo 60 běžců.
Další informace přineseme zítra.

výsledky zde!

Big 25 Berlín

Roman Řeha dnes hájil barvy našeho teamu v Berlíně. Zúčastnil se závodu Big 25 Berlín. Jak už název napovídá Roman běžel 25 km a nevedl si vůbec špatně. Stopky se zastavily v čase 1:59:02. 
Po nepovedené loňské sezoně, kdy více marodil než závodil se letos začíná dostávat do formy. Držíme ti Romane palce ať zdraví vydrží a přejeme hodně úspěšně zvládnutých závodů. Dík za reprezentaci našeho malého klubíku.



Oficiální stránky Big 25 Berlín

PIM 2011

Adéla Esentierová se dočkala a porazila Petru Pastorovou na maratonské trati. Adéla doběhla v čase 3:05:57. Tímto časem vylepšila svůj osobní rekord z Ostravského maratonu.
Petra podala také výborný výkon a doběhla v čase 3:08:53.
Od obou děvčat se určitě ještě můžeme dočkat v této sezoně skvělých soubojů a kvalitních časů. Oběma gratulujeme a nejenom jim, ale všem kteří doběhli do cíle.
Radim Lipták zvládl svoji premiéru  na maratonu jako vodič. Radim měl běžet na RealTime 3:45. Podařilo se mu zaběhnout v čase 3:50:24 a RealTime byl 3:42:19.

Průběžné výsledky

čtvrtek 5. května 2011

Neděle


Letos si 8. května kromě dne osvobození připomeneme i 100 let od vzniku Mezinárodního dne žen a tento už letitý svátek můžeme oslavit i sportem. Na takřka domácí půdě si můžeme zazávodit v rámci MBP tradičním během z Hrabyně do Ostravy. Na tuhle akci se určitě chystá Rosťa Trávníček, který se při neúčasti některých konkurentů bude snažit o vylepšení svého celkového postavení v pohárovém žebříčku. Po problémech s virozou by se měl ukázat taky Lukáš a věřím, že i on zaběhne dobrý výsledek před serií vrchařských závodů, které na něj čekají už příští víkend.

Moje maličkost by tuto neděli měla strávit ve společnosti početné výpravy běžců Mk Seitl v Praze při největší maratonské akci v Čr. Narozdíl od seitlovců nejsem registrován do bojů o titul Mistra republiky v maratonu a tak se budu pokoušet o co nejpřesnější držení tempa 5'20/km, jehož plnění bude důležíté pro mou roli vodiče závodníků pro čas RT 3:45 hod.

Roman Řeha, aby jej nesvědily nohy při sledování přímého přenosu z výše uvedené pražské běžecké oslavy si nadělil další běžecký výlet v podobě berlínského běhu na 25km . Loni závod dokončily přes 4 tisícovky účastníků takže si myslím, že to po akcích typu Stockholm, Budapešt, Frankfurt bude opět něco pro našeho požitkáře. Každopádně očekáváme kupu fotek a článek...:-)

Ať nakonec sváteční neděli věnujete sportu nebo třeba regeneraci a odpočinku, užijte si ji ve zdraví k plné spokojenosti vás i vašich blízkých.