pondělí 31. prosince 2012

PF 2013

Ahojte všichni, děkuji za tento běžecký rok strávený s Vámi...:-) Ať nám to v 2013 běhá ještě líp, spoustu nádherných sportovních zážitků a splnění všech, i těch nejtajnějších snů od srdce přeje             
                                  
                                 Radim

 

pondělí 12. listopadu 2012


BMW Frankfurt Marathon 2012

O maratónu ve Frankfurtu jsem snil od okamžiku, kdy jsem v nějakém zahraničním běžeckém časopise uviděl fotky z cílového červeného koberce v nasvícené veletržní Festhalle.
Famózní a neopakovatelné.
V pátek ráno 26.10.2012 vyrážíme s Evou vlakem směr Praha a dále pak autobusem Eurolines dále do Frankfurtu. Večerní Frankfurt nás však vítá zimou a deštěm. Druhý den ráno venku poletuje sníh, přesto se hned po snídani vydáváme na prvotní letmou prohlídku evropského centra finančnictví, jímž Frankfurt nad Mohanem je. Naše kroky míří kolem jedné z nejvyhledávanějších frankfurtských památek Goethehausu – domu, ve kterém se narodil spisovatel J.W.Goethe, na náměstí Hauptwache a dále na Börseplatz, kde se nalézá jedna z budov Frankfurtské burzy a taky bronzové sochy medvěda a býka. Býk je symbolem pro rostoucí ceny akcií a medvěd naopak symbolem poklesu. Pár fotek a promrzlí se ukrýváme před zimou alespoň na chvilku v moderním obchodním domě MyZeil, kde se architekti skutečně vyřádili – prosklená podlaží, krkolomné eskalátory, nejrůznější zrcadla a samozřejmě obchody a restaurace.
Frankfurt patří mezi největší veletržní a výstavní centra v Evropě a právě na výstavišti se odehrává vše podstatné -  start i cíl maratónu, expo s obrovským sportovním veletrhem, pasta party. My jsme se zde dostali v odpoledních hodinách a byly tu zastoupeny snad všechny sportovní značky, které mají co do činění s běháním. Prochodit to celé bylo vyčerpávající a tak pasta party v úžasné Festhalle přišlo opravdu vhod. Probíhala zde předmaratónská  show, báječná atmosféra a přestože tu bylo opravdu velké množství lidiček, organizaci zvládají Němci dobře. Entschuldigung – slovíčko, které slyšíme stále a všude. Na tu jejich ohleduplnost nejsme jaksi v našich končinách navyklí ….
V sobotu navečer se počasí trošku vylepšuje, oblačnost postupně mizí, teploty stále ale okolo nuly. Na hotelu studuji předpověď a vypadá to dobře, bude sice zima, ale jasno a sluníčko. Řeším, co na sebe zítra obleču, nezbytné budou rukavice, tričko Pepa teamu zavrhuji, zmrznul bych v něm. Ze soboty na neděli probíhá posun času, takže ráno máme alespoň na všecko více času.
Na start 31. ročníku BMW Frankfurt Marathonu je zaregistrováno přes 16 tis. běžců. Startuje se v 10 hodin ve třech vlnách po 10 minutových intervalech a v 10.30 hod. pak vybíhají štafety. Hlavním favoritem závodu je samozřejmě keňský světový rekordman – Patrick Makau. Toho jsem však já z BMW koridoru na startu neviděl, jelikož jsem mu dával cca. 200 m náskok J. Roli favorita, jak jsem se později dozvěděl, potvrdil a zvítězil v čase 2:06:08. Teploty mezi 2 až 4 stupni Celsia moc nenahrávaly pokusu o zlepšení rekordního času. Na stupních vítězů jsem ho já ale jaksi zase nestíhal, organizátoři vítěze vyhlašují vždy moc brzy nebo spíše já se na té maratónské trati dlouho trápím.
Trasa maratónské trati začíná hned vedle druhého nejvyššího mrakodrapu ve Frankfurtu, kterým je Messeturm (257 m výšky, 63 pater, 24 výtahů). Po svém dokončení v r.1991 se stala na šest let nejvyšší budovou Evropy, v r.1997 jej pak překonal frankfurtský mrakodrap Commerzbank Tower. Prvních 13 km maratónu je vedeno ulicemi samotného centra města, kolem všech významných staveb, přes všechna hlavní náměstí a luxusní obchodní třídy města. Přes  řeku Main (Mohan) přebíháme po starém mostě Alte Brücke, po levém břehu řeky Muzejním nábřežím (Museumsufer) míjíme Železný most (Eiserner Steg) a pokračujeme čtvrtí Sachsenhausen podél Mohanu směrem na západ. Je jasno a přes řeku se nám otevírají úžasné pohledy na celý evropský New York, jak se také Frankfurtu přezdívá. Hned několik nejvyšších mrakodrapů Německa se nachází právě ve Frankfurtu: Commerzbank Turm, Messeturm, Oper Turm, Main Turm, Trianon, Westend Turm a další. Na trase avizovaný počet 80 či 90 kapel jsem nestačil spočítat.
Přes mizerně naběhané resp. nenaběhané objemy kilometrů si stanovuji osobní plán - běžet první polovinu maratónu tempem těsně pod 5 minut, tedy být na metě ½ maratónu okolo 1 hod. 45 min. a tempo 5-5.15 min/km pak udržet co možná nejdéle. První polovinu tratě si užívám a zvládám ji za 1.44.57 hod.. Po 25 km však své vytýčené tempo postupně začínám ztrácet, což je též částečně způsobeno tím, že se snažím více občerstvovat - hlavně teplým čajem v té zimě.
Přes řeku Main (Mohan) se zase dostáváme až po 24. km, ale stále se ještě vzdalujeme od centra města, což mi nedělá dobře na psychiku. Člověk toho začíná mít akorát dost a běží dál a dál od vytouženého cíle. Naštěstí po 27.km se to láme a od tohoto okamžiku už je směr do centra Frankfurtu zřejmý. Okolo 35.km jsme zpátky ve městě, abychom si znova zopakovali, jak vypadá budova opery Alte Oper, jak se běhá ulicí plnou luxusu a přepychu Goethe Strasse, jak vypadají všechny ty velkolepé mrakodrapy, burza atd.
Pro každého, kdo fakt nemá naběháno, začíná to pravé maratónské dobrodružství okolo 35.km, zde potkávám Evu, která mě fotí, pár slov a pádím …J. No to je silné slovo, spíše se už šourám L. Tempo mi již kleslo na 5.20-5.25/km, ale stále běžím na pro mě velice slušný čas a snad i na svůj osobák. Krize je ale teprve přede mnou a přichází natvrdo mezi 36.-39.km, kdy mě postihují první příznaky křečí, a proto výrazně zpomaluji, aby mě křeče opravdu tzv. necvakly. Snažím se na to raději nemyslet.
Na 40.km je po krizi a já už vím, že i svůj pátý maratón doběhnu. V ulicích města lidi neúnavně povzbuzují, já poslední 2 km výrazně zrychluji, běžím znova tempem 5 min/km a předbíhám mnoho běžců. Posledních pár desítek metrů po červeném koberci v nasvícené a burácející Festhalle musí být pro každého maratónce nezapomenutelný zážitek. Užívám si to a vychutnávám okamžiky maratónského štěstí, real-time: 3.38.02. Za cílovou páskou už nikam nespěchám, slzy dojetí a štěstí, emoce, endorfiny, kyselina mléčná a nevím co ještě, teď zaplavuje moje tělo. Maratón je pro mě vždy velké dobrodružství, nikdy nemám naběháno, vždy do toho jdu s vědomím, že se budu v druhé půlce trochu trápit, že budu muset překonávat krize. Přesto pocity prožité po těch více jak 42 km stojí za tu dřinu a pokud mi to zdraví dovolí, půjdu do toho zase.
Večer po maratónu vyrážíme s Evou k řece Mohan nafotit a užít si i večerní Frankfurt. Je úžasný a nasvícený je snad ještě krásnější než ve dne. Ve Frankfurtu zůstáváme ještě i v pondělí, jdeme se podívat na historické centrum města - Römer Platz. Hned vedle Römerbergu je Kaiserdom (Katedrála svatého Bartoloměje), který byl místem volby německých králů a římských císařů Svaté Říše Římské. Procházíme nejdelší a nejfrekventovanější ulicí Zeil - mezi náměstím Hauptwache a Konstablerwache, kde se to odpoledne mezi obchůdky, obchodními domy a butiky jen hemží nakupujícími. Venku mrzne až praští, mlha, že i mrakodrapy jsou vidět jen z poloviny, a já si uvědomuji, jaké jsme včera vlastně měli na počasí štěstí. Večer si jdeme s Evou zaběhat podél řeky a potkáváme zde i mnoho včerejších účastníků Frankfurtského maratónu (soudě podle stylu běhu), jak se snaží vyhnat únavu ze svých zakyselených svalů. V úterý brzy ráno za deště opouštíme Frankfurt a čeká nás další maratón –  tentokrát celodenní cestovní, z Frankfurtu domů až do Frýdku-Místku.

pondělí 5. listopadu 2012

                                                                 Prolog Velký Javorník

Tak jsme se dočkali. V neděli po desáté hodině byl odstartován nový ročník  oblíbeného zimního poháru s názvem Lysacup. Závodníci si už zvykli, že první etapa nevede na nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd Lysou, ale na Velký  Javorník.  Už při příjezdu do areálu skokanských můstků bylo jasné, že opět se bude  jednat o velmi hojně a kvalitně obsazenou etapu. Po vystání fronty na  registraci a zaplacení poplatku se závodníci přesunuli ke skokanským můstkům, kde mladí skokani předvedli své umění a po předání dresů loňským vítězům,  mohl začít další ročník čtyřměsíčního klání.
Na start trasy dlouhé cca 7,4 km se postavilo 270 závodníků. Letos nás  čekala změna v podobě výběhu schodů, které jsme si dali o proti loňsku pro  velký úspěch hned dvakrát. V závěru nás čekaly nekonečné serpentiny a pak už jen výběh z lesa a spousta fotografů, nosičů a taky pípající Luďa.
Nejrychlejší byl korunní princ Radim Kasalík a z žen trojnásobná vítězka z  posledních třech ročníků Tamara Stonová. Dvojnásobný vítěz Lysacupu Laďa  Sventek si dnes vybral slabou chvilku a závod dokončil na šestnáctém místě.  Jsme teprve na začátku a Laďa bude mít ještě dost příležitosti ukázat, co v  něm vlastně je.
Jak to bylo s Pepáky? Jirka po výborném výsledku na Hornické desítce, kde si upravil svůj osobák, nezklamal ani na Javorníku. 57. místo je velmi solidní  výsledek a připsal si skalp loňského vítěze kategorie nad 200 liber, spoře  oděného Zdeny Páchy. Lukáš po loňském přetahování o skokana roku s Robertem  Hegedüsem nemá velké ambice a jeho dvouměsíční tréninkový půst nakonec  stačil na 79. místo. Třetím do party byl na poslední chvíli Radim Koval na  209. místě. Děkuji Radimovi za účast a každý bodík bude dobrý. V družstvech  to znamenalo 20. místo.
Velký dík patří Mirovi Prašivkovi a jeho podpůrnému týmu za organizačně  velmi dobře odvedenou práci a už teď se těším, co na nás vymyslí v příštím  roce.  Fotky budou, ale kdy, to ví jen majitelé fotoaparátů.

Výsledky zde.

neděle 14. října 2012

Ve zkratce výsledky PT za poslední období:

Ostravský maraton: Radim Lipták                  2:55:13
                               Lukáš Krejčí                  3:13:36
                               Míra Lysek                    3:40:55 ......všichni tři v nových osobních rekordech !!!
             
                                Dan Šindelek                1:16:59 .....celkové 1.místo ve vloženém 1/2M

Zlatý podzim:          Dan Šindelek                     35:56  .....absolutní vítěz
                               Rosťa Trávníček               37:16 .....3.místo v kategorii B
                               Jirka Dinter                       40:56 .....po zdravotní pauze na těžké trati výborný čas
                               Míra Lysek                       45:17 .... kopečky nejsou jeho doménou, ale i tak řada                                                                                               cenných skalpů
                               Filip Landsberger              45:59
                               Lidka Šokalová                 46:09 ....2.příčka v kategorii
                               Jarda Vernarský                49:33 ....další korálek v řadě závodů Velké ceny

Hrabovský 1/2M:    Dan Šindelek                    1:21:26 ...celkově 2.místo/1.v kat.B..Dan letos drží                                                                                                      obdivuhodnou  celosezonní fazonu
                                Rosťa Trávníček              1:24:07 ..3.v kategorii B
                                Míra Lysek                      1:42:49..jak jinak - Osobní rekord !!!
                                Lidka Šokalová                1:47:48

Ondřejnická 15:       Dan Šindelek                    1:11:43 ..v deštivém počasí na náročné trati 5.místo v kat B
                                Rosťa Trávníček              1:12:52
                                Jarda Vernarský              1:39:48 ..výborný výkon a skalp Filipa
                                Filip Landsberger             1:43:46

Desítka na dráze:      Rosťa Trávníček                  37:30 .. vítěz kategorie B
                                Míra Lysek                          44:08 .. osobák !!!
                                Jarda Vernarský                  45:39

Chřibský maraton:    Míra Lysek                       3:57:13 ...ohromná poklona, Mirkův 4.letošní maratonský                                                                                           start, cenný výkon na těžké členité trati kolem                                                                                              Kroměříže

Vokolopriglu:            Radim Lipták                      57:20 .. premiérový a doufám, že né poslední start na                                                                                                 tomto velmi pěkném závodě
                                 Roman Řeha                    1:04:05 ..3.ročník-3.účast: jak vidno,náročný běžecký                                                                                                 turista brněnskou akci TRIEXPERTU                                                                                                          doporučuje !!!


Závodní sezona finišuje, čekají nás ještě pár závodů ideálních pro vylepšení formy před vrcholem v podobě domácí Hornické sezony, tak kdo můžete a máte chuť - makejte a výsledky se dostaví.

Jako borce měsíce, přes vynikající stabilní formu Dana navrhuju MIRKA LYSKA... V komentářích můžete mou nominaci potvrdit...:-)

pátek 21. září 2012

Zápisky do blogu opět v posledních týdnech stagnují a tak alespoň telegraficky:
Na konci prázdnin se především zásluhou Míry Lyska opět po roce uskutečnil závod, jehož trať vede přes vrchol Kubánkova. Letos ovšem nově - se startem a cílem v obci Palkovice, i díky niž se akce uskutečnila. Oproti původní klasice z Chlebovic jsme si tak mohli dát ještě o 3km více a výběh , silničáři jistě často proklínaného Kubánkova si vyzkoušet tentokrát z Myslíku. Díky zařazení do Velké ceny FM a MBP byli pořadatelé odměnění rekorní účasti, v které se neztratili ani reprezentanti našeho PepaTeamu.

Nejlepší z nás byl podle očekávání Dan, kterému náramně sednul hlavně seběh, ve kterém předstihnul několik soupeřů a do cíle dorazil na celkovém druhém místě. Bednu obsadila i Lída, kterou tento úspěch může těšit o to víc, že závod absolvovala krátce o ukončení nemocenské. Po problémech s kolenem, coby naše dvojka doběhl ultrabruslař Rosťa, relativně v krátkém odstupu následovaný Radimem, který stejně jako Lukáš zařadil svůj výkon mezi ty letos nejpovedenější. S cílem hlavně se nezranit vybíhal Roman, který má dlouhodobé potíže s kotníkem a tak není divu, že před náročnými terenními seběhy dává přednost kvalitní silnici nebo běhům na dráze. Míra moc kopcům nefandí, ale i tak si mohl se startovním číslem 1 na prsou k plné spokojenosti, v roli jednoho z hlavních pořadatelů trať proběhnout a rozhodně se ve více než stočlenném pelotonu neztratil. Jarda sužovaný problémy se zády 17-ti km porci zvládnul taky a tak si nás a soupeře můžete prohlédnout na super fotodokumentci pořízené Filipem Michalem.

Zítra, tzn. 22.9. se naše squadra chystá reprezentovat v kanárkově žlutých dresech na 52.ročníku Ostravského maratonu a půlmaratonu.

Na maratonské trati se přestaví Radim, Lukáš a Mirek.Radim i Mirek absolvovali tuto trať 11.8. v Rajci a oba se určitě pokusí slušné výkony ze Slovenska ještě vylepšit. ( u Mirka by se jednalo o další zlepšení OR - nazývám jej novodobým OR, neboť Mirek před pár roky už v Ostravě šel pod tři ). Radimovi to letos rychlostně zatím nejde, desítku ještě neztlačil pod 40min ale i tak je s treninkovou přípravou za poslední tři měsíce spokojený a chtěl by se podruhé v životě dostat pod hranici 180 minut. Maraton je zrádný a okolnosti nepředvidatelné a tak zítra budeme moudřejší. Lukáš má maratonský blok. Stále se mu při jeho slušných rychlostních předpokladech nedaří zaběhnout tuto vzdálenost na úrovni jeho možností, které bych rozhodně odhadoval právě někde pod magickými třemi hodinami. Možná je to slabší objemovou přípravou, ale většinou mu v den D, respektive už 1-2 týdny před ním nepřálo štěstí v podobě stoprocentního zdraví. I před zítřejším startem ho kromě nervozity trápí nachlazení a tak mu držte palce, ať mu to plánovaným tempem kolem 4´25/km běží co nejdéle.

Na půlce je přihlášen Dan a proto snad zítra frýdečtí kanárci s prázdnou neodjedou...

neděle 19. srpna 2012

Rajecký maraton 2012

Nabírání letních objemových kilometrů je v plném proudu, borci buší o sto šest a články o našich závodních úspěších a účastech nikde. Dovolte tímto alespoň krátký a dost opožděný komentář k velice povedenému vystoupení našich kluků na Rajeckém maratonu...

Srpnový termín tohoto, na slovensku legendárního a velice oblíbeného závodu vždy musí maratonským účastníkům dělat vrásky na čele. Ono totiž není nic příjemného zdolávat královskou trať ve třicetistupňovém horku. A i na tohle musí být zájemci o originální dřevěnou medaili za absolvování této akce připraveni.

Týden dopředu to vypadalo na příjemné oblačné počasí, zkracující dobou do startu se nakonec zvedala pravděpodobnost přeháněk a 24 hodin před závodem byla  ve zprávě internetové předpovědi nejpozitivnější ta část, která od poledne, déšt hlášený od časného rána zmírňovala na přeháňky. Co víc si může člověk, po dvou hodinách běhu přát...:-).

Nakonec se meteorologům předpověd téměř výjimečně povedla. Od rána skutečně pršelo, akorát místo  avizovaných  poledních přeháněk déšť zesílil. Všechno zlé je ovšem k něčemu dobré a tak si celá naše squadra mohla ověřit, že se neběhá jen za ideálního počasí.

O to větší radost můžeme mít z výkonů dosažených za těchto podmínek. Maratonským lídrem a držitelem nového klubového rekordu se podle očekávání stal Dan Šindelek. Ten si premieru na 42,2km odbyl loni v říjnu v Kroměříži, kde mu k pokoření tříhodinové hranice chybělo jen pár sekund. Tentokrát už ovšem vybaven důležitými zkušenostmi  zaběhnul výborně i druhou půlku a tak jej pro změnu může mrzet jen  těch pár sekund, jenž mu přebývaly k času pod 2:50...:-). Inu, další motivace do treninku. I tak ovšem díky Danovi PepaTeam získal v Rajci třetí místo v kategorii ( na druhé chybělo deset sekund ) a celkově osmou příčku...

Stejně jako Dan se poprvé od Kroměříže na start maratonu postavil Radim. Letos ještě z závodě nedal desítku pod čtyřicet a tak konečný čas 3:05:47, kterého docílil bez jakékoliv krize i díky druhé půlce, kterou zvládnul o více než tři minuty rychleji než první ho určitě může nakopnout k  podzimnímu ataku osobního rekordu 2:56:17...

Ten si z Rajce odváží Míra, jenž si osobák vylepšil už červnu v Čadci a v Rajci parádní profesorskou druhou půlkou vyškolil nejen Filipa, ale hlavně řadu soupeřů, před které se díky správně rozvrženým silám a vystupňovaném tempu dostal. Začínám věřit tomu, že to bylo i díky těm třem deseti stupňovým pivům, které si Míra nechal rozmístit na jednotlivých občerstvovacích stanicích...:-). O tom jsem v knížkách Miloše Škorpila ani Jeffa Gallowaye nečetl...No,zřejmě dobrý oddíl...:-).

Coby svou premieru si RM vybral Filip ( původně chtěl běžet už v Čadci ) a vyšlo to téměř na sto procent. Filip byl určitě jeden z těch, kterým déšť vyhovoval víc než sluníčko a díky pokoře, která je určitě při každém startu na této distanci na místě, odběhnul závod bez sebemenší krize a což je velice pozitivní i s citelnými rezervami. Není divu, že se hned po doběhu zajímal o ideální podzimní trať pro vylepšení Rajeckého času 3:53:29. A já bych ho klidně viděl pod 3:40...

Kromě kluků z PT z Frýdku dorazil ještě kamarád Michal Goryczka, který stejně jako Filip běžel svůj 1.maraton a podle výborného času 3:48:54 je vidět, že k zažité cyklistice se může směle opřít i o kvalitní běh a po absolvování 3,8km plavání tu můžeme mít novou IRONMANSKOU hvězdu...

Konečně, po svých dvou účastech na rajeckých 1/2maratonech jsem měl možnost doběhnout až na obrátku do legendární vesničky Čičmany a jednoznačně se mi potvrdilo, že i po 29.ročníku se závod stále může pyšnit mottem Nejtěžší-Nejhezčí-Nejsrdečnější...

sobota 4. srpna 2012

INTERSPORT MTB TROPHY & TV MARKÍZA RUN BRATISLAVA – STUPAVA 2012


Největší koncentraci cyklistů na Slovensku zažila minulý víkend Stupava – malé městečko cca. 15 km od Bratislavy. Konal se zde již 10. ročník MTB maratónu. Jelikož byl tento závod zařazen do mezinárodní série  6-ti INTERSPORT MTB-Maratónů 2012, účast byla rekordní a celkový počet účastníků dosáhl úctyhodného čísla 1278.
V sobotu byl na programu MTB maratón na čtyřech různě dlouhých trasách ( 105 km, 76 km, 42 km, 25 km ),  v neděli pak následovaly dětské a juniorské kategorie a také 1.ročník TV Markíza běhu.
Po podařeném víkendu a úspěchu Nočních střel na extrémním in-line maratónu na Olešné jsme hledali podobně zážitkový víkend a našli jsme ho právě na Stupavském maratónu.  Záměrem bylo absolvovat v sobotu MTB premiéru na trase 76 km s převýšením 2 km a poté v neděli 17 km terénní běh s převýšením 350 m. David s Filipem zvolili tentokrát tým Denní střely, Roman reprezentoval Pepa Team Frýdek-Místek.
Na rodinný sportovní víkend odjíždíme již v pátek odpoledne, abychom stihli registraci a nemuseli v sobotu honit čas. V sobotu v 10 hod. dopoledne pak vyjíždíme společně s dalšími 135-ti MTB bikery na svoji 76 km dlouhou trať.  Kluci mi odjíždějí již po několika kilometrech, mám problémy především dolů, kdy jsem opatrnější a tím pádem i pomalejší. Do kopce makám, dolů trpím – jen neskončit někde v kotrmelcích či na stromě. Slunko pálí, je jeden z nejteplejších dní tohoto léta, někde okolo 60 km se ozývají křeče ve stehnech. Cíl už je jen jeden – dostat se ve zdraví do cíle. Po téměř 5-ti hodinách jsem tam, fyzicky vyčerpaný, ale šťastný, že jsem dojel svůj první MTB závod. Od Davida se dozvídám, že dojel asi 10 min. přede mnou. Filipa potkává smůla – zbloudění a sjetí z trasy a následně defekt, přesto je po více jak 5-ti a půl hodinách v cíli. Sportovní zážitek, na který se nezapomíná!                   
Bilance MTB: David 12. v kat. a 42. celkově, Roman 11.(56.) a Filip 20.(91.)
V neděli ráno se probouzím jako mrtvola.  David je však odhodlán k běhu, takže svá rozhodnutí neběžet po snídani s Filipem přehodnocujeme a ve 12 hod. stojíme před TV Markíza v obci Záhorská Bystrica na startu opět všichni tři.  1. ročníku 17 km TV Markiza běhu se účastní 90 běžců.
Na prvních asi 7 km překonáváme 350 m převýšení, poté postupně klesáme až do cíle ve Stupavě. Kupodivu se mi běží skvěle a předbíhám jednoho běžce za druhým celý závod. Jedinou výjimkou je Filip, který mě dobíhá na 13 km a letí jako střela do cíle.                
Běžecká bilance: Filip 9. v kat. a 27. celkově, Roman 4.(31), David 12.(38.)
V kombinaci 76 km+17 km stoupá David nečekaně na bronzový stupínek, Roman obsazuje 4. a Filip 6. příčku. Nádherný sportovní víkend jako inspirace pro ostatní na příští rok!
Veškeré informace na www.stupavskymaraton.sk


neděle 24. června 2012

Takový nudný víkend...

Tento víkend byl nabitý zajímavými sportovními akcemi a jsem rád, že na nich nechyběli a zároveň se neztratili členové PepaTeamu.

V sobotu po desátého hodině dopolední nastoupil Lukáš se svými třemi parťáky, aby se  v disciplíně zvané Beskydský šerpa pokusili o obhajobu loňské bedny. Tak se nakonec i stalo a klukům se podařilo v čase něco málo přes dvě hodiny dopravit bečku piva z ostravického hřiště na vrchol Lysé hory, což jím v konečném zúčtování přineslo cenný bronz.

O sedm hodin později a 100km dál, se trio Radim - Roman - Lidka Šokalová v teplém podvečeru postavilo na start 3. ročníku Mattoni Olomouckého 1/2Maratonu. Radim, při své momentálně ne úplně ideální silniční formě zaběhnul pro něj slušných 1:28´15, Roman, 14 dní po Budějovickém půlmaratonu v podstatně teplejším počasí 1:40´17 a Lidka i se shrnutou kompresní ponožku v kategorii druhá v čase 1:51´20...

Ovšem vrchol sportovní snažení, boje s vůlí, sebezapřením vítězstvím hlavně nad sebe samým jsme od sobotního poledne, do nedělní dvanácté hodiny mohli sledovat na okruhu kolem přehrady Olešná. Účastníky prvního ročníku extremní akce horolezce Libora Uhra, při níž závodní dvou a čtyřčlenné týmy nonstop kroužily kolem výše zmíněného vodního díla. Kromě kluků Řehových si tento masakr nenechali ujít ani náruživí inlinisté Rostík Lidka Trávničkovi. Jsem nesmírně rád, že jsem jejich snahu a boj mohl na vlastní oči sledovat alespoň v posledních dvou a půl hodinách. Byl to díky ním fantastický zážitek, vidět  jejich odhodlání a obrovskou morální a psychickou sílu, kterou jsem před pár měsíci obdivoval u účastníků další Uhroviny s názvem LH24. A ten závěr, průjezd posledního kola...Ještě teď cítím to mravenčení a husí kůži která mi naskakovala po celém těle a slzy v očích, které mi vyhrkly, když jsem poprvé mohl v cíli poplácat zcela zničeného, ale v nitru přešťastného Rosťu  po rameni...

Ogaři Řehovi, Rostíku, Lidko, neskutečná poklona před vámi, jste naše jedničky a vždycky budete...Ještě jednou díky za skvělý zážitek, byla to paráda,nemám slov...

Na závěr je třeba smeknout před Evou Řehovou, která se o kluky v průběhu více jak 24 hodin nonstop starala a tím jim i dopomohla k fantastickému vítězství ve své kategorii a druhému místu za duem Uher - Uher. A to samé Roman - vyloženě odpočínkový víkend - sobota od rána přípravy na Inline závod a servis klukům na Olešné,odpol odjezd na půlmaraton do Olmíku,tam v náročných podmínkách na doraz odběhnutý závod, kolem půlnoci návrat zpět na Olešnou a do nedělního odpoledne opět ve stoprocentním nasazení u kluků.

A abych nezapomněl, Lída s Rosťou v závěru nejen odrazili snahu soupeřů za nimi, ale ještě se pokusili probojovat se na celkovou devátou příčku.(nakonec chybělo kolem 30s ). A k tomu vítězství v kategorii Mix...!!!

úterý 19. června 2012

Trička a tílka

Zdar děcka, pro prvních 20ks mám od sponzora prostředky na slevu. Takže vyhlašuji:

KDO PRVNÍ PLATÍ, UŠETŘÍ...

Případné dotazy na mail midarek@centrum.cz nebo tel. 732565601


neděle 17. června 2012

Horský běh na Lysou horu 2012

Vrchařský svátek této půlsezony je za námi. Klukům z X-Air se organizace povedla opět dokonale, oproti loňskému roku náramně vyšlo i počasí a tak jsme si mohli užít jeden z nejlepších závodů u nás na maximum.

Oproti 7.ročníku byla konkurence o poznání slabší, ale i tak se na start hlavního a zkráceného běhu pro juniory a běžce nad 70let postavilo opět téměř 300 milovníků kopců i těch, kteří si chtěli vyzkoušet, jak náročná je jedna z nejtěžších tratí vrchařské termínovky.

PepaTeamu se nás na ostravickém hřišti ke startu postavilo jenom šest. Dá se říci, že až na Lukáše Kamila zbytek absentérů preferuje spíše silniční tratě a tak se tato šestka dá, s troškou nadsázky považovat za vrchařskou buňku týmu...:).

Z této sestavy jsme  nejvíce nadějí vkládali do Lidky, která ji beze zbytku potvrdila a ve velkém vedru si s tratí poradila v kvalitním čase 1:24:16hod. a ve své kategorii obsadila skvělou druhou příčku.

Radim, po té, co upustil od startu na Kysuckém maratonu si stanovil tento běh coby vrchol letní sezonu, čemuž podřídil i přípravu složenou z pravidelných víkendových treninků na Lysé hoře. Po silničním tápání konečně zaběhul podle svých představ, podařilo se mu držet rovnoměrné tempo po celou dobu více než devítikilometrového závodu a nakonec si připsal i pár zajímavých a cenněných skalpů.

Jirku v posledních týdnech víc než běh zaměstnávají pracovní povinnosti, kvůli nimž nebyl schopen odběhat potřebný počet kilometrů a s přihlédnutím k tomu,že málem ani nestihnul začátek závodu, je trošku pochopitelný i jeho kolaps, který ho v těžkém závodě postihnul. Jirka nakonec přes ohromnou krizi závod s vypětím všech morálních sil dokončil a všem dokázal, že jeho největší zbraní je bojovnost, která jej určitě v závodě B7 vynese do úrovně těch nejúspěšnějších borců. Každá zkušenost je důležitá a dvojnásobně ta špatná. A tu extra špatnou máš Jirko za sebou, díky za reprezentaci, v mnohém si od tebe můžem brát příklad.

Svou závodní premiéru (pokud nepočítám účasti na Lysacupech ) si v našich barvách odbyl Reňa Marek. Přes dlouhodobé problémy závod dokončil v čase 1:28:37 a myslím, že může být plně spokojený. Reňa je rozený vrchař a běh v terénu miluje, věřím, že až úplně doléčí zranění, bude patřit mezi tahouny svou treninkovou pílí a splní si svůj sen v podobě účasti na B7.

Filip - ze spíše silničáře vyrůstá i milovník kopců, takže se určítě můžem těšit na další vrchařské akce s jeho účastí. Šel dobře a myslím, že bez sebemenší krize a osobně se mi velice líbil i jeho efektní spurterský závěr v cílovém stoupání...

Pepík Krejčí tento závod miluje a tato jeho vášeň si vybírá svou daň v podobě celotýdenní nervozity před startem. Pepa je srdcař, bojovník a dříč ( kdyby Lukáš zdědil půlku těchto vlastností, tak máme nového lídra v týmu :) a svůj den D nakonec zvládnul dobře. Dokončil pod dvě hodiny a svému soupeři a kamarádovi, Otto Rossimu nadělil víc než sedm minut. Pepo díky, ať se ti na Sokolím vrchu daří...

neděle 10. června 2012

I přesto, že běžecká sezona je v plném proudu, aktuality na našem blogu váznou. Tady je alespoň malé okénko do současné doby:

Dan Šindelek - lídr naši squadry, jeden z nejúspěšnějších běžců současného MBP. Po své účasti na Chřibském maratonu plánuje účast a pokoření tříhodinové hranice v Rajci.
Rosťa Trávníček  - podobně jako Dan špička nejen ve své kategorii. S manželkou Lídou trenují na 24hodinový InLine bruslařský závod konaný na okruhu kolem přehrady Olešná.
Lída Šokalová - pro tým velice důležitá nejen přínosem medailových úmístění ale hlavně přísunem pozitivní energie a dobré nálady. Členka sestavy na Ekiden Pentla maratonu v Karviné.
Roman Řeha - I přes obnovené problémy s kotníkem si včera  odbyl start na premierovém ročníku půlmaratonu v Českých Budějovicích. Navíc se může pyšnit kvalitně zaběhnutým maratonem ve Vídni a další půlkou na Hervisu v Praze.
Jirka Dinter - po skvělém účinkování na LC jeho jedním z vrcholů byl závod Bratislava-Děvín, druhým by určitě mohl být Horský běh na Lysou horu 16.6. A podzim je jasný: B7 a potom Chřibský maraton pod tři...?
Lukáš Krejčí - Letos je nucen kvůli pracovním povinnostem vynechat oblíbenou X-Airáckou Lysou a tak mu můžeme držet palce hlavně 23.6. na Beskydském šerpovi, kde jejich sestava obhajuje třetí místo,ale určitě by chtěli víc...
Jarda Vernarský - pravidelný účastník hlavně frýdecké běžecké ceny, coby spolucestovatel Míry Lyska tento víkend absolvoval půlmaraton v Čadci.
Míra Lysek - k včerejším narozeninám si nadělil dárek v podobě svého novodobého OR v maratonu. Po Romanu Řehovi druhý PepaTeamák s absolvovaným maratonským startem.
Kamil Staš - momentálně ve stavu hluboké a beznadějné zamilovanosti a i proto se připravuje odděleně. Ve své přítelkyni zároveň ovšem našel parťáka pro mix kategorii na B7. (Jaryne Wojtylo,Verčo Jerglíková,Martykáni a další...Třeste se!!!)
Filip Landsberger - Filipova treninková příprava na Kysucký maraton byla v dubnu narušena zdravotním výpadkem, o další maratonský start se chce pokusit v srpnu v Rajci. Každopádně mu běhání určitě musí přinášet uspokojení a radost (jak by ne,každý závod v osobním traťovém rekordu...:). Zvládné 16.června Lysou ze hřiště pod 1:15 hod...?
Reňa Marek - dlouhodobě laboruje s kolenem, kvůli kterým společné silniční treninky neabsolvuje, ale díky němu jsem přišel na chuť téměř každonedělním vrchařským výběhům na Lysou. Tak kdo se k nám přidá příště...?
Radim Lipták - běhám a za to jsem rád. Plánovaná účast na maratonu v Čadci kvůli dubnovému problému s kotníkem padla, další pokus o v pořadí už 9.maratonskou čárku by měl přijít v srpnu na horké půdě v Rajci.
Pepa Krejčí - už se jistě nemůže dočkat následujícího víkendu, kde se opět může pokusit o vylepšení svého loňského času. Úkol jistě velmi těžký - Pepa loni v ročníku 2011 patřil mezi běžce s největším výkonnostním vzestupem na této náročné trati.
Inka Krejčí - jistě za každého počasí se v sobotu na Lysé můžeme těši na jeji fotky a věřím, že v průběhu vrchařské sezony obuje závodní boty a stejně jako v uplynulých letech získá nějaké pódiové umístění.


pondělí 26. března 2012

Mořkov a Kravaře

Poslední dva prosluněné víkendy byly ve znamení závodních desítek i s účastí PT. V sobotu 24.3. jsme si odběhli zajíce připravené Jirkou Haraštou v počtu 5 lidí.
Nejlépe z nás dopadnul Jirka Dinter, který  na jemu vyhovující zvlněné trati jen o půl minuty nepokořil hranici čtyřiceti minut. Pomyslnou týmovou stříbrnou medaili získal Lukáš Krejčí a bronz patří mě :). Roman Řeha si na Mořkovském zajíci odbyl svou premieru a zároveň i generální rychlostní trenink před blížícím se pražským 1/2M. Budeme příští sobotu držet palce. Velice dobře, ale možná trošku ostřeji než bylo radno zaběhnul první půlku Filip Landsberger ( už od Kobeřic ho hecuji na Paparazziho skalp ) a v druhé mu možna trošku došlo a bažanovi nakonec podlehnul. Pravdou ovšem je, že obrovské objemy běhající pisálek Rosťa Bažanowski zúročil kilometry nasbírané v treninku a v druhé části trati se profesorsky dostal před Filipa i  další řádku soupeřů. Rosťo, držíme palce hlavně v Krakowě, natrénováno máš, tak ať  tvůj výsledek začíná trojkou a dvojkou...:).

Další víkend jsme v menší sestavičce vyrazili směr Kravaře. Tady opět v parádním, slunečném počasí připravil Roman Žídek rychlou trať a tak si téměř padesátka běžců opět mohla udělat obrázek o své rychlostní připravenosti. I zde  byl z naší výpravy nejúspěšnější Jirka Dinter, který z Mořkovského času ubral 15s a ještě více atakoval hranici magické čtyřicítky. Výkonem 40:15 v Kravařích obsadil celkové 9.místo.  jsem Jirkovi opět podlehnul, ale oproti Mořkovu jsem si závod užil daleko lépe, ze svého výkonu jsem měl dobrý pocit a letošní první prolomení času pod 40min. mi znemožnilo jen píchání u žebra, které mě postihlo na 7.km. Lidka Šokalová, která nás tradičně obdarovala perníkovou výslužkou ještě dobírá anitibiotika a tak si čekání na trhání zubu moudrousti, které ji čeká tenhle týden zpříjemnila volně zaběhnutým časem 49:00.

Jarní desítka je moc pěkný závod a je jen škoda, že spousta běžců ji vynechala kvůli ladění formy před velkými závody příští týden - běží se Praha a Bratislava. Tak tedy Seitlovci a Karviňoci ( a taky všichni ostatní, známí i ještě neznámí ), hodně štěstí, ať se daří a zúročte zimní přípravu - a hlavně, užijte si to jako my v Mořkově a Kravařích....:)

středa 14. března 2012

Tak hlasování v naší mikro anketě ohledně počtu členů PepaTeamu, kteří se letos dostanou pod magickou hodnotu tří hodin skončilo výsledkem, ve kterém tipující předpovídají, že se to povede dvěma závodníkům hájícím naše barvy.

Tady je malá ukázka, jak se nám na této trati dařilo v sezoně 2011:

Dan Šindelek -              3:00:22 hod      Chřibský maraton

Jarda Vernarský            3:47:20 hod      Kysucký maraton
                                     3:52: 25 hod    Rajecký maraton

Mirek Lysek                  4:18:13 hod    Volkswagen maraton Praha
                                      3:55:46 hod    Ostravský maraton

Radim Lipták                 3:42:19 hod     Volkswagen maraton Praha
                                      3:02:44 hod    Ostravský maraton
                                      3:01:09 hod    Chřibský maraton
                                   
Roman Řeha                  3:45:03 hod    Marathon DES ALPES – MARITIMES


Letos zatím určitě maratonskou účast plánuje Jarda, Radim by chtěl svůj v pořádí devátý odběhnout v Čadci a  Roman má v termínovce zaškrtnuty dva bonbónky v podobě jarní Vídně a podzimního Frankfurtu...

Kdo bude další...?...:)

pondělí 12. března 2012

Kobeřická dvacítka - den poté...

Jarní sezona začala. Prvním závodem zařazeným do MBP byla sice Landecká desítka, které se zúčastnilo trio Rosťa, Dan a Jarda, zatímco velká část týmu se oddávala zimním sněhovým radovánkám na Lysacupu.
Na tradičním a u mě velmi oblíbeném kobeřickém běžeckém setkání se nás nakonec podle očekávání v barvách PT sešlo sedm.. Již zmíněné borce bojující o body v kategorii B doplnil Jirka Dinter, Filip Landsberger a Radim Lipták a v  ženské kategorii naši čest hájila Lidka Šokalová.

Pro Jirku Filipa byl start na Kobeřické dvacítce jejich premierou na náročné, ale jistě zajímavé trati. Už před závodem jsem se kluky snažil zhruba seznámit s nástrahami vélkého, členitého okruhu, ovšem zároveň jsem tušil, že jejich zkušenost s letošními etapami na Lysé bude pro ně dobrou průpravou a že se jim trať bude líbit.
Tak se i stalo a v nakonec celkem solidním, chvílemi urpšeném počasí, s nezbytným, tradičním bočním větrem si to užili a připsali si své letošní první pohárové body. Já musím být s průběhem závodu spokojený -v zimním přípravném období jsem oproti minulým sezonám naběhal jen minimum a tak čas 1:25'51 je odrazem aktuální výkonnosti. Pozitivem je, že jsem byl schopný po volnější první půli zrychlit a postupně ještě tempo vystupňovat a uhájit 13.příčku v kategorii před výborně běžícím a připraveným objevem letošního roku  v karvinské squadře Viktorem Kubitou.

Jirka, který preferuje závody s minimem stejných okruhů byl jistě o to více spokojený a závod dokončil v pohodě bez známek větší únavy v čase 1:28'18hod. Filip se dle jeho slov nemohl na prvních dvou kilometrech rozběhnout a dokonce prý uvažoval o tom, že by vzdal, ale nakonec dokončil za 1:46'30 s o to lepším pocitem a motivací před sobotním Mořkovským zajícem. Sezona je teprve v začátku a věřím, že poctivou přípravou oba kluci letos půjdou výkonnostně hodně nahoru. U Jirky je cíl jeho letošního snažení veden k Beskydské sedmičceFilip se bude snažit o co největší zlepšení na silnici a jeho jarní metou je v tuhle chvíli zdolání maratonské trati v Čadci na Kysuckém maratonu.

Naše klubová elita si v Kobeřicích oproti papírovým předpokladům prohodila pozice a Rosťa Trávníček v solidním čase 1:18'40 za sebou nechal Dana Šindelka, kterému se stejně jako loni závod nepovedl podle jeho očekávání. Jarda Vernarský, po kvalitní zimní přípravě k závodu nastoupil po nemoci léčené antibiotiky a podle toho je třeba i brát jeho čas 1:45'37. Má na víc a určitě to letos ještě několikrát předvede. Kluci ve své kategorii skončili na 7.,8. a 30.příčce.

Liduška díky tomu,že tentokrát nebyla vyhlašována její tradiční kategorie nad 45let obsadila 6.příčku, kdy ovšem na výbornou Karin Javorskou na pátém místě ztratila necelou minutu.

Zbytek týmu buď pracoval (Kamil),nebo piloval formu před Pražským půlmaratonem (Roman) nebo se flákal (Lukáš). Ikdyž v jeho případě můžem brát flákání jako nezbytnou součást přípravy. A nedej bože, kdyby začal místo toho běhat, to by se i Dan s Rosťou museli o své, zatím neochvějné posty lídrů obávat...

Tak makejte a uvidíme se...

...v sobotu na MOŔKOVSKÉM ZAJÍCI...:)


sobota 10. března 2012

Kobeřická dvacítka

Už jen hodiny nás dělí od startu Kobeřické dvacítky. Od listopadové Hornické desítky to bude můj první silniční závod. V průběhu zimy jsem si užíval krásy a specifika běhání v horském terénu v rámci Lysacupu a říkal jsem si, že se mi na silnici ani nebude chtít. Ale všechno je jinak. LC je na devět měsíců za námi a já se už moc těším na zítřek a setkání se svými běžeckými kamarády.

Překonal jsem dvouměsíční treninkovou krizi a díky nově nabyté motivaci doufám, že zdraví bude sloužit a v den D dokážu běžet rychle jako nikdy před tím...:). Do té doby mi bude bohatě stačit běh pro radost.

Na startu zítřejšího závodu v barvách PepaTeamu by měla být početná sestava. Kromě Rosti Trávnička by měl nastoupit i Dan Šindelek, který v rámci vyhlášení MBP 2011 převezme cenu pro vítěze kategorie B a zároveň za 3.místo v absolutním pořadí. Stejného úspěchu ve své kategorii dosáhla i Lída Šokalová a to jednoznačně řadí PepaTeam mezi nejúspěšnější kluby.

Velmi zvědavý budu na premierový start našeho nováčka Jirky Dintera a jeho zarputilost a touha podávat vždy stoprocentní výkony mí dávají téměř jistotu, že kopcovité trati má šanci na velmi dobrý výsledek. Ten se dá očekávat i od zkušeného a kobeřické trati znalého Jardy Vernarského. Moje maličkost do Kobeřic jede hlavně otestovat stav své výkonnosti, ikdyž vzhledem k nepříliš ideální zimní přípravě půjdu spíš na jistotu a pro radost. Jak jsem již zmínil, doufám, že moje doba teprve příjde...

Kromě lidiček, v kolonce klubové příslušnosti si píšících PT s námi dorazí i můj aktuální treninkový parťák Filip Landsberger, pro něhož to bude v náročném profilu jistě výborná součást přípravy pro plánovaný start na Kysuckém maratonu a můj tajný tip je, že by mohl potrápit i nabitého Paparazziho.

Nechme se překvapit.

pátek 2. března 2012

Lysacup 2012

S křížkem po funuse, ale přece jenom přináším zhodnocení letošního ročníku našeho oblíbeného zimního povyražení s názvem Lysacup.

Oproti loňsku naše sestava, co do počtu doznala jistých, příjemných změn a tak jsme v každé etapě týmové soutěže mohli naplno bodovat díky účasti alespoň tří členů naší squadry.

K tradičním účastníkům ročníku 2011 Pepíkovi a Lukášovi Krejčím, Rosťovi a moji maličkosti nám ke skvělému 8. místu v družstvech pomohly naše nové posily:

Jirka Dinter : LC byl pro něj premierou, věděli jsme o něm že ve velkem stylu a pohodě zvládnul B7 a den před začátkem letošního ročníku skvěle zakončil silniční sezonu na Hornické desítce, ale jeho výkony ve všech etapách prostě něměly chybu. Chodil pravidelně, spolu s Lukášem do týmového bodování přispěl největší měrou, jeho výsledky byly naprosto vyrovnané, perfektně zvládnul přechod ze suchých etap na etapy až v téměř brutálních sněhových podmínkách. Svůj výkon a účast si zpestřil i lahůdkovou etapou 3v1. Jirko díky, jsme rádi, že jsme ulovili takhle velkou, rychlou a dravou rybu do našeho týmu.

Kamil Staš : Po Romanu Řehovi další z naší Lískovecké líhně. Když jsem ještě v jednom z loňských letních treninků Kamilovi nadhazoval jeho případnou účast na některé z etap LC tak mě asi považoval za blázna. Ovšem potom zkusil kopečky ve formě B7 a zjistil, kam ho srdce táhne. Dle jeho  statistik letošních LC výsledků je nádnerně vidět, jak se postupně zlepšoval a je jen velká škoda, že neodběhnul potřebný počet etap pro účast v příštím bodování o Skokana roku.

Daniel Šindelek : Další skvělý přírůstek pro náš klub. Sympaťák, jeden z nejlepších borců své kategorie na silnici v regionu, kopce nejsou úplně jeho doménou jako u jeho bratrů Pavla a Vladana, ale vždy když přišel, přispěl týmu potřebnými body a své letošní působení naprosto dokonale završil v poslední etapě, kdy doběhnul na celkové 9.příčce a nastavil hodně vysoko laťku rekordního umístění v našem týmu...

Jarda Vernarský : Opravdu s velkým zpožděním, o to srdečněji bych v PepaTeamu chtěl uvítat perfektního kluka a člověka, kterého si ohromně vážím a věřím, že mu jeho elán a motivace vydrží pro spoustu dalších roků v běžeckém kolotoči. Jarda si za nás odbyl premieru už na Landecké 10 a na LC ho vytáhla magická etapa s názvem 3v1. Nakonec v extremním mraze a místy i větru si to v závěru první části rozdal s kolegou Filipem a do druhé fáze už nenastoupil, ale i tak děkujem za účast.

Filip Landsberger : Další z těch, kteří se před pár měsíci kopcům obloukem vyhýbali a nakonec z toho jsou 4 etapy a v poslední z nich skalp Dědka Beskydského. Filip, coby člen Prokentus teamu vábení našeho "velkoklubu" stále odolává, ale věřím, že i díky našim společným treninkům letos jeho výkonnost půjde strmě nahoru.

Radek Chrobák : velký sportovní talent, coby neběžec dosáhnul při svých účastech skvělé výsledky.

Lukáš Krejčí : Lídr týmu a ohromně příjemné překvapení ročníku. Je vidět, že má ohromné rezervy a talent, který by při správné motivaci a treninku ho mohl vynést téměř do běžeckého nebe. Letos bez treninku pouze na tu motivaci to dotáhnul na celkovou 31.příčku. Co takhle příští rok nahlédnout do desítky, nestálo by to za ty dva treninky týdně...?...:).

Radim Lipták : První etapy za sucha mi šly, cítil jsem se dobře i rychlostně díky právě skončené silniční sezoně, tradiční a nevyhnutelný útrum pro mě přišel se sněhem - v něm se trápím a to mě nijak zvlášť nebaví, takže jsem nakonec rád za absolvování všech etap, kde jsem si zažil jak to pravé lysohorské peklo na 3v1, tak třeba ráj v podobě slunečné etapy z Krásné...Ikdyž, letos to bylo krásné vlastně všechno...:)

Rostík Trávníček : Taková moje výkonnější kopie : na rozdíl ode mě to ovšem s prvním sněhem zabalil...

Pepík Krejčí : srdcař, kterému Lysacup doslova učaroval. Až na pár etap, kdy to po nachlazení nebylo příliš moudré měl vysokou účast a statečně bojoval často s extremními sněhovými a klimatickými podmínkami. Klobouk dolů, taška plná brambor a ocenění, které obdržel od jeho kamaráda Dědka Beskydského jsou ve správných rukou.

Inka Krejčí : kapitola sama pro sebe: bylo pár etap, kdy jsem toho v půlce měl dost a na tu naší krásnou a tu chvíli proklínanou horu mě hnala jenom představa jejích karamelových oplatků a báječného tatranského čaje s medem. Nutno je taky dodat, že drtivá většina fotografií z letošního ročníku je její zásluhou a je neskutečné, jak kolikrát dokázala v mraze a větru dlouhé minuty čekat a bez rukavic fotografovat ty, kteří podlehli tomu krásnému šílenství s názvem Lysacup...