Nabírání letních objemových kilometrů je v plném proudu, borci buší o sto šest a články o našich závodních úspěších a účastech nikde. Dovolte tímto alespoň krátký a dost opožděný komentář k velice povedenému vystoupení našich kluků na Rajeckém maratonu...
Srpnový termín tohoto, na slovensku legendárního a velice oblíbeného závodu vždy musí maratonským účastníkům dělat vrásky na čele. Ono totiž není nic příjemného zdolávat královskou trať ve třicetistupňovém horku. A i na tohle musí být zájemci o originální dřevěnou medaili za absolvování této akce připraveni.
Týden dopředu to vypadalo na příjemné oblačné počasí, zkracující dobou do startu se nakonec zvedala pravděpodobnost přeháněk a 24 hodin před závodem byla ve zprávě internetové předpovědi nejpozitivnější ta část, která od poledne, déšt hlášený od časného rána zmírňovala na přeháňky. Co víc si může člověk, po dvou hodinách běhu přát...:-).
Nakonec se meteorologům předpověd téměř výjimečně povedla. Od rána skutečně pršelo, akorát místo avizovaných poledních přeháněk déšť zesílil. Všechno zlé je ovšem k něčemu dobré a tak si celá naše squadra mohla ověřit, že se neběhá jen za ideálního počasí.
O to větší radost můžeme mít z výkonů dosažených za těchto podmínek. Maratonským lídrem a držitelem nového klubového rekordu se podle očekávání stal
Dan Šindelek. Ten si premieru na 42,2km odbyl loni v říjnu v Kroměříži, kde mu k pokoření tříhodinové hranice chybělo jen pár sekund. Tentokrát už ovšem vybaven důležitými zkušenostmi zaběhnul výborně i druhou půlku a tak jej pro změnu může mrzet jen těch pár sekund, jenž mu přebývaly k času pod 2:50...:-). Inu, další motivace do treninku. I tak ovšem díky Danovi
PepaTeam získal v Rajci třetí místo v kategorii ( na druhé chybělo deset sekund ) a celkově osmou příčku...
Stejně jako Dan se poprvé od Kroměříže na start maratonu postavil
Radim. Letos ještě z závodě nedal desítku pod čtyřicet a tak konečný čas 3:05:47, kterého docílil bez jakékoliv krize i díky druhé půlce, kterou zvládnul o více než tři minuty rychleji než první ho určitě může nakopnout k podzimnímu ataku osobního rekordu 2:56:17...
Ten si z Rajce odváží
Míra, jenž si osobák vylepšil už červnu v Čadci a v Rajci parádní profesorskou druhou půlkou vyškolil nejen
Filipa, ale hlavně řadu soupeřů, před které se díky správně rozvrženým silám a vystupňovaném tempu dostal. Začínám věřit tomu, že to bylo i díky těm třem deseti stupňovým pivům, které si Míra nechal rozmístit na jednotlivých občerstvovacích stanicích...:-). O tom jsem v knížkách Miloše Škorpila ani Jeffa Gallowaye nečetl...No,zřejmě dobrý oddíl...:-).
Coby svou premieru si RM vybral
Filip ( původně chtěl běžet už v Čadci ) a vyšlo to téměř na sto procent. Filip byl určitě jeden z těch, kterým déšť vyhovoval víc než sluníčko a díky pokoře, která je určitě při každém startu na této distanci na místě, odběhnul závod bez sebemenší krize a což je velice pozitivní i s citelnými rezervami. Není divu, že se hned po doběhu zajímal o ideální podzimní trať pro vylepšení Rajeckého času 3:53:29. A já bych ho klidně viděl pod 3:40...
Kromě kluků z
PT z Frýdku dorazil ještě kamarád
Michal Goryczka, který stejně jako Filip běžel svůj 1.maraton a podle výborného času 3:48:54 je vidět, že k zažité cyklistice se může směle opřít i o kvalitní běh a po absolvování 3,8km plavání tu můžeme mít novou IRONMANSKOU hvězdu...
Konečně, po svých dvou účastech na rajeckých 1/2maratonech jsem měl možnost doběhnout až na obrátku do legendární vesničky Čičmany a jednoznačně se mi potvrdilo, že i po 29.ročníku se závod stále může pyšnit mottem
Nejtěžší-Nejhezčí-Nejsrdečnější...
