PF 2013

Ahojte všichni, děkuji za tento běžecký rok strávený s Vámi...:-) Ať nám to v 2013 běhá ještě líp, spoustu nádherných sportovních zážitků a splnění všech, i těch nejtajnějších snů od srdce přeje             

                                  

                                 Radim

 

BMW Frankfurt Marathon 2012

O maratónu ve Frankfurtu jsem snil od okamžiku, kdy jsem v nějakém zahraničním běžeckém časopise uviděl fotky z cílového červeného koberce v nasvícené veletržní Festhalle.
Famózní a neopakovatelné.

V pátek ráno 26.10.2012 vyrážíme s Evou vlakem směr Praha a dále pak autobusem Eurolines dále do Frankfurtu. Večerní Frankfurt nás však vítá zimou a deštěm. Druhý den ráno venku poletuje sníh, přesto se hned po snídani vydáváme na prvotní letmou prohlídku evropského centra finančnictví, jímž Frankfurt nad Mohanem je. Naše kroky míří kolem jedné z nejvyhledávanějších frankfurtských památek Goethehausu – domu, ve kterém se narodil spisovatel J.W.Goethe, na náměstí Hauptwache a dále na Börseplatz, kde se nalézá jedna z budov Frankfurtské burzy a taky bronzové sochy medvěda a býka. Býk je symbolem pro rostoucí ceny akcií a medvěd naopak symbolem poklesu. Pár fotek a promrzlí se ukrýváme před zimou alespoň na chvilku v moderním obchodním domě MyZeil, kde se architekti skutečně vyřádili – prosklená podlaží, krkolomné eskalátory, nejrůznější zrcadla a samozřejmě obchody a restaurace.

Frankfurt patří mezi největší veletržní a výstavní centra v Evropě a právě na výstavišti se odehrává vše podstatné -  start i cíl maratónu, expo s obrovským sportovním veletrhem, pasta party. My jsme se zde dostali v odpoledních hodinách a byly tu zastoupeny snad všechny sportovní značky, které mají co do činění s běháním. Prochodit to celé bylo vyčerpávající a tak pasta party v úžasné Festhalle přišlo opravdu vhod. Probíhala zde předmaratónská  show, báječná atmosféra a přestože tu bylo opravdu velké množství lidiček, organizaci zvládají Němci dobře. Entschuldigung – slovíčko, které slyšíme stále a všude. Na tu jejich ohleduplnost nejsme jaksi v našich končinách navyklí ….

V sobotu navečer se počasí trošku vylepšuje, oblačnost postupně mizí, teploty stále ale okolo nuly. Na hotelu studuji předpověď a vypadá to dobře, bude sice zima, ale jasno a sluníčko. Řeším, co na sebe zítra obleču, nezbytné budou rukavice, tričko Pepa teamu zavrhuji, zmrznul bych v něm. Ze soboty na neděli probíhá posun času, takže ráno máme alespoň na všecko více času.

Na start 31. ročníku BMW Frankfurt Marathonu je zaregistrováno přes 16 tis. běžců. Startuje se v 10 hodin ve třech vlnách po 10 minutových intervalech a v 10.30 hod. pak vybíhají štafety. Hlavním favoritem závodu je samozřejmě keňský světový rekordman – Patrick Makau. Toho jsem však já z BMW koridoru na startu neviděl, jelikož jsem mu dával cca. 200 m náskok J. Roli favorita, jak jsem se později dozvěděl, potvrdil a zvítězil v čase 2:06:08. Teploty mezi 2 až 4 stupni Celsia moc nenahrávaly pokusu o zlepšení rekordního času. Na stupních vítězů jsem ho já ale jaksi zase nestíhal, organizátoři vítěze vyhlašují vždy moc brzy nebo spíše já se na té maratónské trati dlouho trápím.

Trasa maratónské trati začíná hned vedle druhého nejvyššího mrakodrapu ve Frankfurtu, kterým je Messeturm (257 m výšky, 63 pater, 24 výtahů). Po svém dokončení v r.1991 se stala na šest let nejvyšší budovou Evropy, v r.1997 jej pak překonal frankfurtský mrakodrap Commerzbank Tower. Prvních 13 km maratónu je vedeno ulicemi samotného centra města, kolem všech významných staveb, přes všechna hlavní náměstí a luxusní obchodní třídy města. Přes  řeku Main (Mohan) přebíháme po starém mostě Alte Brücke, po levém břehu řeky Muzejním nábřežím (Museumsufer) míjíme Železný most (Eiserner Steg) a pokračujeme čtvrtí Sachsenhausen podél Mohanu směrem na západ. Je jasno a přes řeku se nám otevírají úžasné pohledy na celý evropský New York, jak se také Frankfurtu přezdívá. Hned několik nejvyšších mrakodrapů Německa se nachází právě ve Frankfurtu: Commerzbank Turm, Messeturm, Oper Turm, Main Turm, Trianon, Westend Turm a další. Na trase avizovaný počet 80 či 90 kapel jsem nestačil spočítat.

Přes mizerně naběhané resp. nenaběhané objemy kilometrů si stanovuji osobní plán - běžet první polovinu maratónu tempem těsně pod 5 minut, tedy být na metě ½ maratónu okolo 1 hod. 45 min. a tempo 5-5.15 min/km pak udržet co možná nejdéle. První polovinu tratě si užívám a zvládám ji za 1.44.57 hod.. Po 25 km však své vytýčené tempo postupně začínám ztrácet, což je též částečně způsobeno tím, že se snažím více občerstvovat - hlavně teplým čajem v té zimě.

Přes řeku Main (Mohan) se zase dostáváme až po 24. km, ale stále se ještě vzdalujeme od centra města, což mi nedělá dobře na psychiku. Člověk toho začíná mít akorát dost a běží dál a dál od vytouženého cíle. Naštěstí po 27.km se to láme a od tohoto okamžiku už je směr do centra Frankfurtu zřejmý. Okolo 35.km jsme zpátky ve městě, abychom si znova zopakovali, jak vypadá budova opery Alte Oper, jak se běhá ulicí plnou luxusu a přepychu Goethe Strasse, jak vypadají všechny ty velkolepé mrakodrapy, burza atd.

Pro každého, kdo fakt nemá naběháno, začíná to pravé maratónské dobrodružství okolo 35.km, zde potkávám Evu, která mě fotí, pár slov a pádím …J. No to je silné slovo, spíše se už šourám L. Tempo mi již kleslo na 5.20-5.25/km, ale stále běžím na pro mě velice slušný čas a snad i na svůj osobák. Krize je ale teprve přede mnou a přichází natvrdo mezi 36.-39.km, kdy mě postihují první příznaky křečí, a proto výrazně zpomaluji, aby mě křeče opravdu tzv. necvakly. Snažím se na to raději nemyslet.

Na 40.km je po krizi a já už vím, že i svůj pátý maratón doběhnu. V ulicích města lidi neúnavně povzbuzují, já poslední 2 km výrazně zrychluji, běžím znova tempem 5 min/km a předbíhám mnoho běžců. Posledních pár desítek metrů po červeném koberci v nasvícené a burácející Festhalle musí být pro každého maratónce nezapomenutelný zážitek. Užívám si to a vychutnávám okamžiky maratónského štěstí, real-time: 3.38.02. Za cílovou páskou už nikam nespěchám, slzy dojetí a štěstí, emoce, endorfiny, kyselina mléčná a nevím co ještě, teď zaplavuje moje tělo. Maratón je pro mě vždy velké dobrodružství, nikdy nemám naběháno, vždy do toho jdu s vědomím, že se budu v druhé půlce trochu trápit, že budu muset překonávat krize. Přesto pocity prožité po těch více jak 42 km stojí za tu dřinu a pokud mi to zdraví dovolí, půjdu do toho zase.

Večer po maratónu vyrážíme s Evou k řece Mohan nafotit a užít si i večerní Frankfurt. Je úžasný a nasvícený je snad ještě krásnější než ve dne. Ve Frankfurtu zůstáváme ještě i v pondělí, jdeme se podívat na historické centrum města - Römer Platz. Hned vedle Römerbergu je Kaiserdom (Katedrála svatého Bartoloměje), který byl místem volby německých králů a římských císařů Svaté Říše Římské. Procházíme nejdelší a nejfrekventovanější ulicí Zeil - mezi náměstím Hauptwache a Konstablerwache, kde se to odpoledne mezi obchůdky, obchodními domy a butiky jen hemží nakupujícími. Venku mrzne až praští, mlha, že i mrakodrapy jsou vidět jen z poloviny, a já si uvědomuji, jaké jsme včera vlastně měli na počasí štěstí. Večer si jdeme s Evou zaběhat podél řeky a potkáváme zde i mnoho včerejších účastníků Frankfurtského maratónu (soudě podle stylu běhu), jak se snaží vyhnat únavu ze svých zakyselených svalů. V úterý brzy ráno za deště opouštíme Frankfurt a čeká nás další maratón –  tentokrát celodenní cestovní, z Frankfurtu domů až do Frýdku-Místku.

                                                                 Prolog Velký Javorník

Tak jsme se dočkali. V neděli po desáté hodině byl odstartován nový ročník  oblíbeného zimního poháru s názvem Lysacup. Závodníci si už zvykli, že první etapa nevede na nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd Lysou, ale na Velký  Javorník.  Už při příjezdu do areálu skokanských můstků bylo jasné, že opět se bude  jednat o velmi hojně a kvalitně obsazenou etapu. Po vystání fronty na  registraci a zaplacení poplatku se závodníci přesunuli ke skokanským můstkům, kde mladí skokani předvedli své umění a po předání dresů loňským vítězům,  mohl začít další ročník čtyřměsíčního klání.
Na start trasy dlouhé cca 7,4 km se postavilo 270 závodníků. Letos nás  čekala změna v podobě výběhu schodů, které jsme si dali o proti loňsku pro  velký úspěch hned dvakrát. V závěru nás čekaly nekonečné serpentiny a pak už jen výběh z lesa a spousta fotografů, nosičů a taky pípající Luďa.
Nejrychlejší byl korunní princ Radim Kasalík a z žen trojnásobná vítězka z  posledních třech ročníků Tamara Stonová. Dvojnásobný vítěz Lysacupu Laďa  Sventek si dnes vybral slabou chvilku a závod dokončil na šestnáctém místě.  Jsme teprve na začátku a Laďa bude mít ještě dost příležitosti ukázat, co v  něm vlastně je.
Jak to bylo s Pepáky? Jirka po výborném výsledku na Hornické desítce, kde si upravil svůj osobák, nezklamal ani na Javorníku. 57. místo je velmi solidní  výsledek a připsal si skalp loňského vítěze kategorie nad 200 liber, spoře  oděného Zdeny Páchy. Lukáš po loňském přetahování o skokana roku s Robertem  Hegedüsem nemá velké ambice a jeho dvouměsíční tréninkový půst nakonec  stačil na 79. místo. Třetím do party byl na poslední chvíli Radim Koval na  209. místě. Děkuji Radimovi za účast a každý bodík bude dobrý. V družstvech  to znamenalo 20. místo.
Velký dík patří Mirovi Prašivkovi a jeho podpůrnému týmu za organizačně  velmi dobře odvedenou práci a už teď se těším, co na nás vymyslí v příštím  roce.  Fotky budou, ale kdy, to ví jen majitelé fotoaparátů.

Výsledky zde.

Ve zkratce výsledky PT za poslední období:

Ostravský maraton: Radim Lipták                  2:55:13
                               Lukáš Krejčí                  3:13:36
                               Míra Lysek                    3:40:55 ......všichni tři v nových osobních rekordech !!!
             
                                Dan Šindelek                1:16:59 .....celkové 1.místo ve vloženém 1/2M

Zlatý podzim:          Dan Šindelek                     35:56  .....absolutní vítěz
                               Rosťa Trávníček               37:16 .....3.místo v kategorii B
                               Jirka Dinter                       40:56 .....po zdravotní pauze na těžké trati výborný čas
                               Míra Lysek                       45:17 .... kopečky nejsou jeho doménou, ale i tak řada                                                                                               cenných skalpů
                               Filip Landsberger              45:59
                               Lidka Šokalová                 46:09 ....2.příčka v kategorii
                               Jarda Vernarský                49:33 ....další korálek v řadě závodů Velké ceny

Hrabovský 1/2M:    Dan Šindelek                    1:21:26 ...celkově 2.místo/1.v kat.B..Dan letos drží                                                                                                      obdivuhodnou  celosezonní fazonu
                                Rosťa Trávníček              1:24:07 ..3.v kategorii B
                                Míra Lysek                      1:42:49..jak jinak - Osobní rekord !!!
                                Lidka Šokalová                1:47:48

Ondřejnická 15:       Dan Šindelek                    1:11:43 ..v deštivém počasí na náročné trati 5.místo v kat B
                                Rosťa Trávníček              1:12:52
                                Jarda Vernarský              1:39:48 ..výborný výkon a skalp Filipa
                                Filip Landsberger             1:43:46

Desítka na dráze:      Rosťa Trávníček                  37:30 .. vítěz kategorie B
                                Míra Lysek                          44:08 .. osobák !!!
                                Jarda Vernarský                  45:39

Chřibský maraton:    Míra Lysek                       3:57:13 ...ohromná poklona, Mirkův 4.letošní maratonský                                                                                           start, cenný výkon na těžké členité trati kolem                                                                                              Kroměříže

Vokolopriglu:            Radim Lipták                      57:20 .. premiérový a doufám, že né poslední start na                                                                                                 tomto velmi pěkném závodě
                                 Roman Řeha                    1:04:05 ..3.ročník-3.účast: jak vidno,náročný běžecký                                                                                                 turista brněnskou akci TRIEXPERTU                                                                                                          doporučuje !!!


Závodní sezona finišuje, čekají nás ještě pár závodů ideálních pro vylepšení formy před vrcholem v podobě domácí Hornické sezony, tak kdo můžete a máte chuť - makejte a výsledky se dostaví.

Jako borce měsíce, přes vynikající stabilní formu Dana navrhuju MIRKA LYSKA... V komentářích můžete mou nominaci potvrdit...:-)

Zápisky do blogu opět v posledních týdnech stagnují a tak alespoň telegraficky:
Na konci prázdnin se především zásluhou Míry Lyska opět po roce uskutečnil závod, jehož trať vede přes vrchol Kubánkova. Letos ovšem nově - se startem a cílem v obci Palkovice, i díky niž se akce uskutečnila. Oproti původní klasice z Chlebovic jsme si tak mohli dát ještě o 3km více a výběh , silničáři jistě často proklínaného Kubánkova si vyzkoušet tentokrát z Myslíku. Díky zařazení do Velké ceny FM a MBP byli pořadatelé odměnění rekorní účasti, v které se neztratili ani reprezentanti našeho PepaTeamu.

Nejlepší z nás byl podle očekávání Dan, kterému náramně sednul hlavně seběh, ve kterém předstihnul několik soupeřů a do cíle dorazil na celkovém druhém místě. Bednu obsadila i Lída, kterou tento úspěch může těšit o to víc, že závod absolvovala krátce o ukončení nemocenské. Po problémech s kolenem, coby naše dvojka doběhl ultrabruslař Rosťa, relativně v krátkém odstupu následovaný Radimem, který stejně jako Lukáš zařadil svůj výkon mezi ty letos nejpovedenější. S cílem hlavně se nezranit vybíhal Roman, který má dlouhodobé potíže s kotníkem a tak není divu, že před náročnými terenními seběhy dává přednost kvalitní silnici nebo běhům na dráze. Míra moc kopcům nefandí, ale i tak si mohl se startovním číslem 1 na prsou k plné spokojenosti, v roli jednoho z hlavních pořadatelů trať proběhnout a rozhodně se ve více než stočlenném pelotonu neztratil. Jarda sužovaný problémy se zády 17-ti km porci zvládnul taky a tak si nás a soupeře můžete prohlédnout na super fotodokumentci pořízené Filipem a Michalem.

Zítra, tzn. 22.9. se naše squadra chystá reprezentovat v kanárkově žlutých dresech na 52.ročníku Ostravského maratonu a půlmaratonu.

Na maratonské trati se přestaví Radim, Lukáš a Mirek.Radim i Mirek absolvovali tuto trať 11.8. v Rajci a oba se určitě pokusí slušné výkony ze Slovenska ještě vylepšit. ( u Mirka by se jednalo o další zlepšení OR - nazývám jej novodobým OR, neboť Mirek před pár roky už v Ostravě šel pod tři ). Radimovi to letos rychlostně zatím nejde, desítku ještě neztlačil pod 40min ale i tak je s treninkovou přípravou za poslední tři měsíce spokojený a chtěl by se podruhé v životě dostat pod hranici 180 minut. Maraton je zrádný a okolnosti nepředvidatelné a tak zítra budeme moudřejší. Lukáš má maratonský blok. Stále se mu při jeho slušných rychlostních předpokladech nedaří zaběhnout tuto vzdálenost na úrovni jeho možností, které bych rozhodně odhadoval právě někde pod magickými třemi hodinami. Možná je to slabší objemovou přípravou, ale většinou mu v den D, respektive už 1-2 týdny před ním nepřálo štěstí v podobě stoprocentního zdraví. I před zítřejším startem ho kromě nervozity trápí nachlazení a tak mu držte palce, ať mu to plánovaným tempem kolem 4´25/km běží co nejdéle.

Na půlce je přihlášen Dan a proto snad zítra frýdečtí kanárci s prázdnou neodjedou...

Rajecký maraton 2012

Nabírání letních objemových kilometrů je v plném proudu, borci buší o sto šest a články o našich závodních úspěších a účastech nikde. Dovolte tímto alespoň krátký a dost opožděný komentář k velice povedenému vystoupení našich kluků na Rajeckém maratonu...

Srpnový termín tohoto, na slovensku legendárního a velice oblíbeného závodu vždy musí maratonským účastníkům dělat vrásky na čele. Ono totiž není nic příjemného zdolávat královskou trať ve třicetistupňovém horku. A i na tohle musí být zájemci o originální dřevěnou medaili za absolvování této akce připraveni.

Týden dopředu to vypadalo na příjemné oblačné počasí, zkracující dobou do startu se nakonec zvedala pravděpodobnost přeháněk a 24 hodin před závodem byla  ve zprávě internetové předpovědi nejpozitivnější ta část, která od poledne, déšt hlášený od časného rána zmírňovala na přeháňky. Co víc si může člověk, po dvou hodinách běhu přát...:-).

Nakonec se meteorologům předpověd téměř výjimečně povedla. Od rána skutečně pršelo, akorát místo  avizovaných  poledních přeháněk déšť zesílil. Všechno zlé je ovšem k něčemu dobré a tak si celá naše squadra mohla ověřit, že se neběhá jen za ideálního počasí.

O to větší radost můžeme mít z výkonů dosažených za těchto podmínek. Maratonským lídrem a držitelem nového klubového rekordu se podle očekávání stal Dan Šindelek. Ten si premieru na 42,2km odbyl loni v říjnu v Kroměříži, kde mu k pokoření tříhodinové hranice chybělo jen pár sekund. Tentokrát už ovšem vybaven důležitými zkušenostmi  zaběhnul výborně i druhou půlku a tak jej pro změnu může mrzet jen  těch pár sekund, jenž mu přebývaly k času pod 2:50...:-). Inu, další motivace do treninku. I tak ovšem díky Danovi PepaTeam získal v Rajci třetí místo v kategorii ( na druhé chybělo deset sekund ) a celkově osmou příčku...

Stejně jako Dan se poprvé od Kroměříže na start maratonu postavil Radim. Letos ještě z závodě nedal desítku pod čtyřicet a tak konečný čas 3:05:47, kterého docílil bez jakékoliv krize i díky druhé půlce, kterou zvládnul o více než tři minuty rychleji než první ho určitě může nakopnout k  podzimnímu ataku osobního rekordu 2:56:17...

Ten si z Rajce odváží Míra, jenž si osobák vylepšil už červnu v Čadci a v Rajci parádní profesorskou druhou půlkou vyškolil nejen Filipa, ale hlavně řadu soupeřů, před které se díky správně rozvrženým silám a vystupňovaném tempu dostal. Začínám věřit tomu, že to bylo i díky těm třem deseti stupňovým pivům, které si Míra nechal rozmístit na jednotlivých občerstvovacích stanicích...:-). O tom jsem v knížkách Miloše Škorpila ani Jeffa Gallowaye nečetl...No,zřejmě dobrý oddíl...:-).

Coby svou premieru si RM vybral Filip ( původně chtěl běžet už v Čadci ) a vyšlo to téměř na sto procent. Filip byl určitě jeden z těch, kterým déšť vyhovoval víc než sluníčko a díky pokoře, která je určitě při každém startu na této distanci na místě, odběhnul závod bez sebemenší krize a což je velice pozitivní i s citelnými rezervami. Není divu, že se hned po doběhu zajímal o ideální podzimní trať pro vylepšení Rajeckého času 3:53:29. A já bych ho klidně viděl pod 3:40...

Kromě kluků z PT z Frýdku dorazil ještě kamarád Michal Goryczka, který stejně jako Filip běžel svůj 1.maraton a podle výborného času 3:48:54 je vidět, že k zažité cyklistice se může směle opřít i o kvalitní běh a po absolvování 3,8km plavání tu můžeme mít novou IRONMANSKOU hvězdu...

Konečně, po svých dvou účastech na rajeckých 1/2maratonech jsem měl možnost doběhnout až na obrátku do legendární vesničky Čičmany a jednoznačně se mi potvrdilo, že i po 29.ročníku se závod stále může pyšnit mottem Nejtěžší-Nejhezčí-Nejsrdečnější...

INTERSPORT MTB TROPHY & TV MARKÍZA RUN BRATISLAVA – STUPAVA 2012

Největší koncentraci cyklistů na Slovensku zažila minulý víkend Stupava – malé městečko cca. 15 km od Bratislavy. Konal se zde již 10. ročník MTB maratónu. Jelikož byl tento závod zařazen do mezinárodní série  6-ti INTERSPORT MTB-Maratónů 2012, účast byla rekordní a celkový počet účastníků dosáhl úctyhodného čísla 1278.

V sobotu byl na programu MTB maratón na čtyřech různě dlouhých trasách ( 105 km, 76 km, 42 km, 25 km ),  v neděli pak následovaly dětské a juniorské kategorie a také 1.ročník TV Markíza běhu.

Po podařeném víkendu a úspěchu Nočních střel na extrémním in-line maratónu na Olešné jsme hledali podobně zážitkový víkend a našli jsme ho právě na Stupavském maratónu.  Záměrem bylo absolvovat v sobotu MTB premiéru na trase 76 km s převýšením 2 km a poté v neděli 17 km terénní běh s převýšením 350 m. David s Filipem zvolili tentokrát tým Denní střely, Roman reprezentoval Pepa Team Frýdek-Místek.

Na rodinný sportovní víkend odjíždíme již v pátek odpoledne, abychom stihli registraci a nemuseli v sobotu honit čas. V sobotu v 10 hod. dopoledne pak vyjíždíme společně s dalšími 135-ti MTB bikery na svoji 76 km dlouhou trať.  Kluci mi odjíždějí již po několika kilometrech, mám problémy především dolů, kdy jsem opatrnější a tím pádem i pomalejší. Do kopce makám, dolů trpím – jen neskončit někde v kotrmelcích či na stromě. Slunko pálí, je jeden z nejteplejších dní tohoto léta, někde okolo 60 km se ozývají křeče ve stehnech. Cíl už je jen jeden – dostat se ve zdraví do cíle. Po téměř 5-ti hodinách jsem tam, fyzicky vyčerpaný, ale šťastný, že jsem dojel svůj první MTB závod. Od Davida se dozvídám, že dojel asi 10 min. přede mnou. Filipa potkává smůla – zbloudění a sjetí z trasy a následně defekt, přesto je po více jak 5-ti a půl hodinách v cíli. Sportovní zážitek, na který se nezapomíná!                   

Bilance MTB: David 12. v kat. a 42. celkově, Roman 11.(56.) a Filip 20.(91.)

V neděli ráno se probouzím jako mrtvola.  David je však odhodlán k běhu, takže svá rozhodnutí neběžet po snídani s Filipem přehodnocujeme a ve 12 hod. stojíme před TV Markíza v obci Záhorská Bystrica na startu opět všichni tři.  1. ročníku 17 km TV Markiza běhu se účastní 90 běžců.

Na prvních asi 7 km překonáváme 350 m převýšení, poté postupně klesáme až do cíle ve Stupavě. Kupodivu se mi běží skvěle a předbíhám jednoho běžce za druhým celý závod. Jedinou výjimkou je Filip, který mě dobíhá na 13 km a letí jako střela do cíle.                

Běžecká bilance: Filip 9. v kat. a 27. celkově, Roman 4.(31), David 12.(38.)

V kombinaci 76 km+17 km stoupá David nečekaně na bronzový stupínek, Roman obsazuje 4. a Filip 6. příčku. Nádherný sportovní víkend jako inspirace pro ostatní na příští rok!

Veškeré informace na www.stupavskymaraton.sk