sobota 26. února 2011

Rohálovská desítka


...Tak to máme za sebou. Po dvou předchozích účastech na tomto super závodě jsme tentokrát s Maruškou, Bobem Najdkem a Frantou Zikešem využili vypravený Happy Bus kamarádů z MK Seitl. O oprávněnost názvu se starala hlavně přední část vozu, zadek zase o pravidelné přestávky v jízdě...:-).

Čím jsme se více vzdalovali mé rodné vísce Frýdku-Místku, tím víc se začínalo ukazovat i sluníčko a ubývalo sněhového poprašku kolem cest. V 10 hodin, v čase startu poslední etapy LC jsme dorazili na místo činu, kde nás přivítalo celkém příjemné jarní počasí, které slibovalo i solidní podmínky pro otestování zimní treninkové píle více než 400 závodníků.

První jedenácku opanovovali běžci tří týmů - AK ASICS Kroměříž, BENEDEK Team z Maďarska a VSK Univerzita Brno.Náročná, obrátková trať podle očekávání nejvíce vyhovovala Janu Kreisingerovi z AK Kroměříž ( zúčastnění si v doprovodném programu mohli vsadit na přesný čas vítěze - Honzu jsem přecenil o 2 sekundy...:-) a vyhrál v kvalitním čase 30:49. Nejrychlejší ženou se stala favoritka závodu Petra Kamínková, která dnes na trase Prusinovice - Tučapy a zpět neměla jedinou soupeřku. Ale třeba jí už brzo začne prohánět vítězná juniorka s ročníkem narození 1998 Carmen Beshirová, jejiž devítiletý bratr Robin už teď prohání mě...:o).

Kromě Robina dnes podal výborný výkon taky Adam Fritscher z Ligy 100 Olomouc nebo třeba vítěz kategorie nad 70 let Ivo Řezáč z Litvínova. Velký příslib kvalitní formy před 12h podzemním štafetovým během v Polsku je i výkonnost Romana Slowioczka a Ládi Dvorského. kterým na trati zdatně sekundoval karvinský Peťa Wala. Před blížícím se MČR v běhu na 100km udělala svým týmovým kolegům radost Petra Pastorová, která určitě bude dnes hodně spokojená nejen s výkonem, ale i celkově třetím místem v kategorii žen. O tom že šla hodně pěkně něco vím, protože jsem se ji snažil zhruba od obrátky doběhnout. Bohužel, dnešní desítka na to byla krátká...:-).

Se svým výkonem jsem spokojený, v ideálních běžeckých podmínkách jsem se poprvé v Prusinovicích dostal pod 40 minut a i průběh závodu mě naplňuje optimismem před začátkem jarní sezony.

Na závěr bych chtěl poděkovat všem, kteří se podíleli na letošním 18. ročníku a věřím, že příští rok na konci února budu moci opět bojovat na těžké, ale nesmírně zajímavé trati mezi Prusinovicemi a Tučapy... A taky díky MK Seitl, za možnost využití jejich Happy Busu a doufám, že to co nejdřív zopáknem...

Žádné komentáře:

Okomentovat