Pět Beskydských vrcholů

  vrchol č. 1

21:00 hod. - uzavřena registrace týmů, většina z příhlášených týmů je na místě...

22:10 hod. - akce odstartována, prvním vrcholem bude Lysá hora,  která je od místa startu vzdálená zhruba 15 km, ve startovním poli je mimojiné vítěz Sedmičky René Trebuna nebo její pořadatel, horolezec a pokořitel K2 Libor Uher. Čas Lukášova příchodu na místo kontroly č. 1 kolem 0:30 hod. Aktuální počasí na Lysé hoře: 0,9 stupňů, východní vítr o rychlosti 2 m/s.

01:42 hod. - Lukáš v bezvětrném počasí zdolává 1. vrchol. Dalším, v pořadí 2. vrcholem bude Gruník v Horní Lomné, ke kterému by měli dojít přes Visalaje, Bílý kříž, po červené turistické značce na Malý polom a z přes Horní Lomnou na místo druhé kontroly.

04:57 hod. - ve 4:25 cca kilometr pod Bílým křížem vidíme vedoucí tým , ve 4:40 potkáváme na Bílém kříži další dvě dvojice -nejspíš vracečka a míří už na 3. vrchol, bolí už záda a nohy, celkově zápolím s únavou, věřím, že dorazíme alespoň na ten Gruník. Libora Uhra ani Reného Trebunu jsme ještě vracet se od 2. vrcholu neviděli...

08:03 hod. - dalším vrcholem je sedlo Smrku, mám toho plnou ..., navíc ještě bloudíme, asi se na to vykašlem a to bych mohl ještě stihnou dopolední Štandl kros...:). Jinak dostat se na místo 3. kontrolního bodu znamená vrátít se po stejné cestě a přes Šance na sedlo... Maras

08:57 hod. - dostávám zprávu od Lukáše, že dorazili na místo 2. KB ale kontrolu nenašli, noční procházka končí a Lukin s doprovodem se vrací směr Slavíč, Morávka Lipový a jede domů se vyspat na zítřejší běžecký trenink...:)... Jinak v čase 8:33 KB č.4 prošly první dva týmy...

09:36 hod. - 2. KB na Gruníku nakonec nalezen a Lukáš  s doprovodem pokračuje v plánované trase směr Bílý kříž, jestli půjdou až na sedlo Smrku se uvidí podle situace, jejich objem nachozených km je v tuhle chvíli něco přes 40...

10:44 hod. - do tohoto času 3. KB prošlo už 46 týmů....

11:54 hod. - první dva týmy proběhly pátou kontrolou!!! ( Opava Net Tilak a K+K Salomon Run )

13:06 hod. - v cíli je první tým - Tomáš Petreček a Petr Míl z Opavanet ...

13:15 hod. - druhý tým v cíli ve složení Trebuna - Uher...

13:26 hod. - v tuhle chvíli 5. kontrolou prošel třetí tým...

13:43 hod. - teď mi Lukáš oznámil definitivní  konec výletu..., nakonec to dotáhli na Bílý kříž, takže si po sobotním maratonu připsal dalších zhruba 50 km...

...on line přenos z 5BV

...Zítra ve 22 hod odstartuje člen Pepa Teamu Lukáš s třemi sty dalšími páry soutěžících z Čeladenské základny na první cílové místo určené pořadateli tohoto extremního vytrvalostního závodu. Principem je v co nejkratším časovém limitu projít všemi kontrolními body. Trasa narozdíl od Sedmičky Libora Uhra účastníkům není předem známa a plánovaná délka celé trati by mohla být něco mezi 120 - 150 km. Jak se Lukáš popere s celou (nebo s částí ) traťě a její základní popis můžeme sledovat od zítřejšího večera z tepla naších domovů ...

Maratonský čas by měl začínat dvojkou...

Novodobá era mého maratonského snažení byla odstartována zhruba někdy před rokem. Tenkrát se mi na Košickém mezinárodním maratonu podařil z plánovaného času pod 3:15 hod zaběhnout můj tehdejší osobní rekord, který měl hodnotu 3:04'14 hod. V nádherné atmosféře nejstaršího závodu na Slovensku jsem dokonce měl se svými spoluběžícími neznámými kamarády část závodu šanci jít i pod magickou hodnotu tří hodin. Nakonec to nevyšlo, ale i tak to pro mě znamenalo osobák vylepšený o víc než 13 minut a navíc jsem poprvé zatoužil po tom správném maratonském času...

 Prvním závodem, kde jsem se rozhodnul na tento výsledek zaútočit byl Kysucký maraton v Čadci. Příprava byla z mé strany svědomitá. Pamatuji si například období záplav, kdy jsem na svých běžeckých tratích, které nebyly zatopeny vodou trénoval mezi zasahujícími hasiči. Ovšem po období deštů v den startu vysvitlo sluníčko a já se utavil nejen ve svém tempu, ale především v něm. Dneska si říkám, že čas 3:12'27 při posledních 15 km absolvovaných indianským během zase nebyl tak úplně špatný...:-(

Dalším, v pořadí pátým maratonským městem jsem si vybral v podzimní termínovce Ostravu. Přípravné období na pro mě událost číslo jedna jsem začal na na počátku prázdnin. Do ní jsem jako novinku přidal i dvoufázové treninkové jednotky, při kterých mi s polykáním kilometrů pomáhal i Lukáš Krejčí, kterému naše letní společné výběhy nakonec dopomohly k vylepšení mnoha traťových rekordů při podzimních závodech. Nejtěžší období ovšem bylo zhruba 14 dní před závodem,  kdy bylo rozhodujcící i to, že jsem  v období plískanic, chřipek a různých viroz zůstal zdravý a tímto neoslabil svůj organizmus před blížícím se závodem. Bohužel spousta lidí toto štěstí neměla a to při závodě zanechalo svou stopu na výsledném čase. 

Musím říct, že při Ostravském maratonu se mi sešly snad všechny potřebné pozitivní faktory:   

Zraněními nenarušené přípravné období - Výborný pocit před závodem ( snad i díky dobře absolvované sacharidové dietě a regeneračního týdne před startem ) - Rychlá trať se šesti okruhy ( v době krize se dá psychicky zahojit při dobíhání Franty Zikeše :-) ) -  Ideální běžecké počasí v průběhu závodu - Obrovské štěstí na formu Ládi Dvorského

Do Ostravy jsme se vydali ve standartní sestavě: Lída, Lukáš, já - maraton, Franta Holec -1/2M. Jedinou předstartovní komplikací pro mě bylo zapomenutí čipu v šatně ale aspoň mě to dohnalo k tomu, abych si vyzkoušel rozklus i v neplánovaném vyšším tempu. V 10 hodin zazněl startovní výstřel a my po jednom oběhnutí kolem Masarykova náměstí jsme vyrazili do prvního z celkově šestí okruhů . Při mém plánovaném tempu kolem 4'12/km jsme se po pár kilometrech seběhli ve skupinku čítající cca 6 členů. Na převážně plochém profilu trati se mi šlo perfektně. Na 15. km jsme měli oproti plánu náskok zhruba 160 sekund. Od 3. kola se naše skupinka rozpadla a já v ni zůstal sám s Láďou Dvorským, který se o maraton pod tři hodiny pokoušel už o pár týdnů dřív ve Wachau. Někdy od třetiny závodu se mlha rozestoupila, začalo se objevovat sluníčko a já mohl začít těžit ze svého lehčího oblečení. Pocitově to bylo stále super, na obrátkách jsem evidoval pozvolně se zvětšující rozestupy od závodníků za námi včetně stále dobře běžícího Lukáše Krejčího, jenž tempově ideálně zapadl do skupiny běžící na čas kolem 3:10 hod. V tomto pelotonu se o tempo starala Ady Esentiérová a kromě Lukáše jí společnost dělal např. Peťa Brož nebo Pavel Rýdl. V Ostravě jsem se opravdu potkal s ideálními podmínkami a formou.  Při průběhu metou 21.1 km jsem na hodinkách zaregistroval čas 1:26'00 hod., což bylo oproti plánu o tři minuty rychlejší. S tímto zjištěním jsme velice mírně zvolnili tempo, ale i tak jsme následující dva pěti kilometrové úseku zaběhli v pro nás naprosto ideálních mezičasech. Před závodem jsem měl největší obavy z posledních 12 kilometrů, protože jsem měl ještě na paměti tento úsek na Kysuckém maratonu, kde jsem se pořádně protrápil. S Láďou se mi šlo ale perfektně a při protnutí mety 30 zdolaných km jsem se cítil stale velice dobře a mou psychiku určitě podporoval i fakt, že jsme pořád drželi náskok téměř 3 minut na plán. A když jsme v předposledním kole vbíhali na Masarykovo náměstí, věděl jsem, že k splnění našeho snu nám stačí posledních sedm km uběhnout v tempu kolem 5min/km. Závěrečné kolo bylo pro mne těžké nejen z hlediska obrovské únavy lýtek, ale taky po psychické stránce. Láďa mi posledních 5 km poodběhnul, ale mi k udržení potřebného tempa pomáhala možnost dobíhat některé soupeře o kolo. A když mě nakonec nerozhodily ani už tradiční střevní potíže, po malé odmlce v křoví jsem si v posledních třech kilometrech pohlídal potřebné tempo a náležitě si prohlédl v cílové rovince tu nejhezčí časomíru v mém životě...

                            

 

Už jen něco přes tři dny nám zbývají do startu 49.ročníku Ostravského Maratonu. Na startovní čáru letošního ročníku by se měli postavit tito tři členové Pepa Teamu :

Ludmila Šokalová - poslední maratonský start v roce 2003. Její osobní rekord na této trati je z roku 2002 a má hodnotu 3:40'36 hod. Lída si dala na pár let od královské trati pokoj, v Ostravě bude určitě útočit na vylepšení svého dosavadního nejlepšího času.

Lukáš Krejčí - měl by to pro něj být celkově 5. maratonský pokus, osobní rekord 3:37'41 hod. si zaběhl loni na Pražském Volkswagen maratonu. Ostrava je ovšem pro Lukáše prvním maratonem, na který "prodělal" nějakou systematičtější tréninkovou přípravu, tak doufám, že jeho výsledek nebo snad start v závodě nijak neovlivní nepříjemné nachlazení, s kterým v posledních dnes zápolí více než s přípravnými kilometry. Pokud všechno dopadne dobře, tak tipuji Lukina mezi adepty na titul Maratonský výkon podzimu.

Radim Lipták - včera jsem oslavil přesně rok od svého úspěšného vystoupení na Mezinárodním maratonu míru v Košicích, kde se mi povedlo zaběhnout zatím svůj nejlepší výkon - 3:04'14 hod. Taky jsem se už zdá se otřepal ze svého červnového vystoupení na Kysuckém maratonu, kde jsem naopak dostal tvrdou lekci  a zjistil, jak někdy může královská trať bolet a tak budu rád, pokud zúročím výsledky svého treninkového snažení.

Čas se krátí, nervozita stoupá, atmosféra houstne a tak nám nezvývá než v doufat v dobré běžecké počasí a to správné načasování formy. Hodně štěsti všem, pro které se jakýkoliv maratonský start stal vrcholem podzimní sezony...

Františkové, všechno Nejlepší k svátku přeje Pepa Team...

Zlatý podzim

V pravdě překrásném podzimním počasí se dnes ve Vratimově konal už 16. ročník nádherného běžeckého setkání pořádaného Zdeňkem Feiglem. A proto, kdo se nenechal zlákat Košickým závodem a přijel na tento závod zařazený do Frýdecko-místecké Velké Ceny Vytrvalců určitě neprohloupil. Rychlá prezentace, lidové startovné, příjemné prostředí místního kina, náročná ale moc pěkná trať a v závěru bezvadné občerstvení.

Mužská část pelotonu byla v A kategorii trochu ochuzena o hvězdy typu Bitaly, Macíčka nebo třeba Karkošky a proto si pro láhev kvalitního vína za první místo doběhla moje maličkost. Se svým časem bych v jiných ročnících měl nárok maximálně na tu polévku, ale někdo při slabém obsazení na to pódium prostě musel. Za mnou skončil zřejmě vůbec nejmladší účastník mužské části Andrzej Zogata BK Jablunkov.

To v Béčku byl jiný přetlak v kterém byl nejsilnější i celkový vítěz Zlatého podzimu jablunkovský Miro Kluz. Druhé místo obsadil Roman Baláž ze svého Extrem Teamu, který zúročil letní treninkovou dřinu hlavně v krkonošských kopcích, jenž mu pomohla na bronzový stupínek odstavit vítěze Porubské hodinovky Miroslava Niemiece z polského Goleszowa. Není se pak co divit, že v takto nabité kategorii se na nedostalo ani na takové borce, jakými jsou Radim Oborný, Rosťa Trávníček( dneska slaví narozeniny - máme pro něj přání jediný....) nebo třeba na Láďu Dvorského. Všichni tito tři by dnes v Ačku brali zlato...(hold, mohli využít možnosti a zapsat se do nižší kategorie...:D). 

V Céčku chybělo gorolské mega duo Slowioczek - Martynek, oba toho času v očekávání zítřejšího startu na Košickém maratonu. ( Roman, to je starý maratonský profesor, který jistě půjde hluboko pod "tři"a tak přeju za celý náš tým hlavně Vladovi hodně štěstí a ať to když tak s tím Romanem doklepe až na tem modrý koberec...). A tak si pro láhev vína doběhl po zranění znovu se vrátivší karvinský sympaťak Karel Kravčík před Broňou Walkem a lídrem této kategorie ve Velké Ceně Vladimírem Vragou.

D muže ovládl Vašek Procházka z Mk Seitl ( zřejmě dobrý oddíl...) před Frantou Holcem ( ještě lepší oddíl...) a Dědkem Beskydským hájícím barvy Domova Důchodců.

"Junior" ženy  ovšem byly v momentálně snad nejsilnější sestavě a dopadlo to takhle: 1.Vrzalová Simona ( z dochlechu jsem zjistil, že by snad měla být  v nějakém příbuzenském svazku s naším Paparazzim...:-) 2. Petra Pastorová ( z doslechu jsem zjistil že se stala běžkyní bez klubové vazby na Baláž Extrem Team, takže jestli má někdo pár milionů nazbyt...?) 3. Adéla Esentierová ( tam jsem nezjistil nic...:-)

A k ženám nad 40 let není třeba co dodat - stačit bude snad přiložená fotografie - skoro mě napadá zavést povinnou registaci s OP, neboť start v nižší kategorii podle Sandokana možný je, naopak to pravidla zakazují...

Na závěr bych chtěl jménem všech spokojených účastníků tohoto závodu co nejsrdečněji poděkovat Zdeňku Feiglovi a všem kolem něj za super sportovní zážitek.

Prototyp trati pro první závod pořádaný Pepateamem...:-)

Cyklostezka povede od ulice Na Hrázi, kolem restaurace Rybárna, a dále podél břehu přehrady k Sokolu Palkovice (loděnice), přes hráz biologického rybníku a napojí se na stávající cyklostezku vedoucí kolem aquaparku, k ulici Na Hrázi. Celková délka nové cyklostezky bude cca 3 140 metrů, o šíři čtyř metrů, s povrchem zhotoveným z asfaltobetonu. Ve spojení nové cyklostezky s cyklostezkou vedoucí kolem aquaparku a komunikací vedoucí přes hráz přehrady Olešná, bude možno využít okruhu o délce přibližně čtyř a půl kilometrů. Na cyklostezce budou vybudovány dvě lávky, jedna přes vodoteč napájecí přehradu Olešná a druhá v místě přelivu hráze biologického rybníku. Stavbu bude realizovat firma Pražské silniční a vodohospodářské stavby a.s., od konce června 2010, kolaudace by měla proběhnout v říjnu tohoto roku.

Dneska jsem si ji celou, včetně "staré" části kolem aquaparku treninkově proběhnul( celá trasa bude mít něco kolem 4,5km) a tímto jsem se prohlásil za samozvaného  držitele traťového rekordu, který má hodnotu 20'18min...:-). Doufám, že brzo tento čas zdolám sám, a nebo třeba některá z hvězd MBP na námi vysněném závodě, který bychom pod hlavičkou Pepa Teamu chtěli s Lukášem, pravděpodobně na této trati zorganizovat v sezoně 2011...