Zápisky do blogu opět v posledních týdnech stagnují a tak alespoň telegraficky:
Na konci prázdnin se především zásluhou Míry Lyska opět po roce uskutečnil závod, jehož trať vede přes vrchol Kubánkova. Letos ovšem nově - se startem a cílem v obci Palkovice, i díky niž se akce uskutečnila. Oproti původní klasice z Chlebovic jsme si tak mohli dát ještě o 3km více a výběh , silničáři jistě často proklínaného Kubánkova si vyzkoušet tentokrát z Myslíku. Díky zařazení do Velké ceny FM a MBP byli pořadatelé odměnění rekorní účasti, v které se neztratili ani reprezentanti našeho PepaTeamu.
Nejlepší z nás byl podle očekávání Dan, kterému náramně sednul hlavně seběh, ve kterém předstihnul několik soupeřů a do cíle dorazil na celkovém druhém místě. Bednu obsadila i Lída, kterou tento úspěch může těšit o to víc, že závod absolvovala krátce o ukončení nemocenské. Po problémech s kolenem, coby naše dvojka doběhl ultrabruslař Rosťa, relativně v krátkém odstupu následovaný Radimem, který stejně jako Lukáš zařadil svůj výkon mezi ty letos nejpovedenější. S cílem hlavně se nezranit vybíhal Roman, který má dlouhodobé potíže s kotníkem a tak není divu, že před náročnými terenními seběhy dává přednost kvalitní silnici nebo běhům na dráze. Míra moc kopcům nefandí, ale i tak si mohl se startovním číslem 1 na prsou k plné spokojenosti, v roli jednoho z hlavních pořadatelů trať proběhnout a rozhodně se ve více než stočlenném pelotonu neztratil. Jarda sužovaný problémy se zády 17-ti km porci zvládnul taky a tak si nás a soupeře můžete prohlédnout na super fotodokumentci pořízené Filipem a Michalem.
Zítra, tzn. 22.9. se naše squadra chystá reprezentovat v kanárkově žlutých dresech na 52.ročníku Ostravského maratonu a půlmaratonu.
Na maratonské trati se přestaví Radim, Lukáš a Mirek.Radim i Mirek absolvovali tuto trať 11.8. v Rajci a oba se určitě pokusí slušné výkony ze Slovenska ještě vylepšit. ( u Mirka by se jednalo o další zlepšení OR - nazývám jej novodobým OR, neboť Mirek před pár roky už v Ostravě šel pod tři ). Radimovi to letos rychlostně zatím nejde, desítku ještě neztlačil pod 40min ale i tak je s treninkovou přípravou za poslední tři měsíce spokojený a chtěl by se podruhé v životě dostat pod hranici 180 minut. Maraton je zrádný a okolnosti nepředvidatelné a tak zítra budeme moudřejší. Lukáš má maratonský blok. Stále se mu při jeho slušných rychlostních předpokladech nedaří zaběhnout tuto vzdálenost na úrovni jeho možností, které bych rozhodně odhadoval právě někde pod magickými třemi hodinami. Možná je to slabší objemovou přípravou, ale většinou mu v den D, respektive už 1-2 týdny před ním nepřálo štěstí v podobě stoprocentního zdraví. I před zítřejším startem ho kromě nervozity trápí nachlazení a tak mu držte palce, ať mu to plánovaným tempem kolem 4´25/km běží co nejdéle.
Na půlce je přihlášen Dan a proto snad zítra frýdečtí kanárci s prázdnou neodjedou...
pátek 21. září 2012
neděle 19. srpna 2012
Rajecký maraton 2012
Nabírání letních objemových kilometrů je v plném proudu, borci buší o sto šest a články o našich závodních úspěších a účastech nikde. Dovolte tímto alespoň krátký a dost opožděný komentář k velice povedenému vystoupení našich kluků na Rajeckém maratonu...
Srpnový termín tohoto, na slovensku legendárního a velice oblíbeného závodu vždy musí maratonským účastníkům dělat vrásky na čele. Ono totiž není nic příjemného zdolávat královskou trať ve třicetistupňovém horku. A i na tohle musí být zájemci o originální dřevěnou medaili za absolvování této akce připraveni.
Týden dopředu to vypadalo na příjemné oblačné počasí, zkracující dobou do startu se nakonec zvedala pravděpodobnost přeháněk a 24 hodin před závodem byla ve zprávě internetové předpovědi nejpozitivnější ta část, která od poledne, déšt hlášený od časného rána zmírňovala na přeháňky. Co víc si může člověk, po dvou hodinách běhu přát...:-).
Nakonec se meteorologům předpověd téměř výjimečně povedla. Od rána skutečně pršelo, akorát místo avizovaných poledních přeháněk déšť zesílil. Všechno zlé je ovšem k něčemu dobré a tak si celá naše squadra mohla ověřit, že se neběhá jen za ideálního počasí.
O to větší radost můžeme mít z výkonů dosažených za těchto podmínek. Maratonským lídrem a držitelem nového klubového rekordu se podle očekávání stal Dan Šindelek. Ten si premieru na 42,2km odbyl loni v říjnu v Kroměříži, kde mu k pokoření tříhodinové hranice chybělo jen pár sekund. Tentokrát už ovšem vybaven důležitými zkušenostmi zaběhnul výborně i druhou půlku a tak jej pro změnu může mrzet jen těch pár sekund, jenž mu přebývaly k času pod 2:50...:-). Inu, další motivace do treninku. I tak ovšem díky Danovi PepaTeam získal v Rajci třetí místo v kategorii ( na druhé chybělo deset sekund ) a celkově osmou příčku...
Stejně jako Dan se poprvé od Kroměříže na start maratonu postavil Radim. Letos ještě z závodě nedal desítku pod čtyřicet a tak konečný čas 3:05:47, kterého docílil bez jakékoliv krize i díky druhé půlce, kterou zvládnul o více než tři minuty rychleji než první ho určitě může nakopnout k podzimnímu ataku osobního rekordu 2:56:17...
Ten si z Rajce odváží Míra, jenž si osobák vylepšil už červnu v Čadci a v Rajci parádní profesorskou druhou půlkou vyškolil nejen Filipa, ale hlavně řadu soupeřů, před které se díky správně rozvrženým silám a vystupňovaném tempu dostal. Začínám věřit tomu, že to bylo i díky těm třem deseti stupňovým pivům, které si Míra nechal rozmístit na jednotlivých občerstvovacích stanicích...:-). O tom jsem v knížkách Miloše Škorpila ani Jeffa Gallowaye nečetl...No,zřejmě dobrý oddíl...:-).
Coby svou premieru si RM vybral Filip ( původně chtěl běžet už v Čadci ) a vyšlo to téměř na sto procent. Filip byl určitě jeden z těch, kterým déšť vyhovoval víc než sluníčko a díky pokoře, která je určitě při každém startu na této distanci na místě, odběhnul závod bez sebemenší krize a což je velice pozitivní i s citelnými rezervami. Není divu, že se hned po doběhu zajímal o ideální podzimní trať pro vylepšení Rajeckého času 3:53:29. A já bych ho klidně viděl pod 3:40...
Kromě kluků z PT z Frýdku dorazil ještě kamarád Michal Goryczka, který stejně jako Filip běžel svůj 1.maraton a podle výborného času 3:48:54 je vidět, že k zažité cyklistice se může směle opřít i o kvalitní běh a po absolvování 3,8km plavání tu můžeme mít novou IRONMANSKOU hvězdu...
Konečně, po svých dvou účastech na rajeckých 1/2maratonech jsem měl možnost doběhnout až na obrátku do legendární vesničky Čičmany a jednoznačně se mi potvrdilo, že i po 29.ročníku se závod stále může pyšnit mottem Nejtěžší-Nejhezčí-Nejsrdečnější...
Srpnový termín tohoto, na slovensku legendárního a velice oblíbeného závodu vždy musí maratonským účastníkům dělat vrásky na čele. Ono totiž není nic příjemného zdolávat královskou trať ve třicetistupňovém horku. A i na tohle musí být zájemci o originální dřevěnou medaili za absolvování této akce připraveni.
Týden dopředu to vypadalo na příjemné oblačné počasí, zkracující dobou do startu se nakonec zvedala pravděpodobnost přeháněk a 24 hodin před závodem byla ve zprávě internetové předpovědi nejpozitivnější ta část, která od poledne, déšt hlášený od časného rána zmírňovala na přeháňky. Co víc si může člověk, po dvou hodinách běhu přát...:-).
Nakonec se meteorologům předpověd téměř výjimečně povedla. Od rána skutečně pršelo, akorát místo avizovaných poledních přeháněk déšť zesílil. Všechno zlé je ovšem k něčemu dobré a tak si celá naše squadra mohla ověřit, že se neběhá jen za ideálního počasí.
O to větší radost můžeme mít z výkonů dosažených za těchto podmínek. Maratonským lídrem a držitelem nového klubového rekordu se podle očekávání stal Dan Šindelek. Ten si premieru na 42,2km odbyl loni v říjnu v Kroměříži, kde mu k pokoření tříhodinové hranice chybělo jen pár sekund. Tentokrát už ovšem vybaven důležitými zkušenostmi zaběhnul výborně i druhou půlku a tak jej pro změnu může mrzet jen těch pár sekund, jenž mu přebývaly k času pod 2:50...:-). Inu, další motivace do treninku. I tak ovšem díky Danovi PepaTeam získal v Rajci třetí místo v kategorii ( na druhé chybělo deset sekund ) a celkově osmou příčku...
Stejně jako Dan se poprvé od Kroměříže na start maratonu postavil Radim. Letos ještě z závodě nedal desítku pod čtyřicet a tak konečný čas 3:05:47, kterého docílil bez jakékoliv krize i díky druhé půlce, kterou zvládnul o více než tři minuty rychleji než první ho určitě může nakopnout k podzimnímu ataku osobního rekordu 2:56:17...
Ten si z Rajce odváží Míra, jenž si osobák vylepšil už červnu v Čadci a v Rajci parádní profesorskou druhou půlkou vyškolil nejen Filipa, ale hlavně řadu soupeřů, před které se díky správně rozvrženým silám a vystupňovaném tempu dostal. Začínám věřit tomu, že to bylo i díky těm třem deseti stupňovým pivům, které si Míra nechal rozmístit na jednotlivých občerstvovacích stanicích...:-). O tom jsem v knížkách Miloše Škorpila ani Jeffa Gallowaye nečetl...No,zřejmě dobrý oddíl...:-).
Coby svou premieru si RM vybral Filip ( původně chtěl běžet už v Čadci ) a vyšlo to téměř na sto procent. Filip byl určitě jeden z těch, kterým déšť vyhovoval víc než sluníčko a díky pokoře, která je určitě při každém startu na této distanci na místě, odběhnul závod bez sebemenší krize a což je velice pozitivní i s citelnými rezervami. Není divu, že se hned po doběhu zajímal o ideální podzimní trať pro vylepšení Rajeckého času 3:53:29. A já bych ho klidně viděl pod 3:40...
Kromě kluků z PT z Frýdku dorazil ještě kamarád Michal Goryczka, který stejně jako Filip běžel svůj 1.maraton a podle výborného času 3:48:54 je vidět, že k zažité cyklistice se může směle opřít i o kvalitní běh a po absolvování 3,8km plavání tu můžeme mít novou IRONMANSKOU hvězdu...
Konečně, po svých dvou účastech na rajeckých 1/2maratonech jsem měl možnost doběhnout až na obrátku do legendární vesničky Čičmany a jednoznačně se mi potvrdilo, že i po 29.ročníku se závod stále může pyšnit mottem Nejtěžší-Nejhezčí-Nejsrdečnější...
sobota 4. srpna 2012
INTERSPORT MTB TROPHY & TV MARKÍZA RUN BRATISLAVA – STUPAVA 2012
Největší koncentraci cyklistů na Slovensku zažila minulý
víkend Stupava – malé městečko cca. 15 km od Bratislavy. Konal se zde již 10. ročník
MTB maratónu. Jelikož byl tento závod zařazen do mezinárodní série 6-ti INTERSPORT MTB-Maratónů 2012, účast byla
rekordní a celkový počet účastníků dosáhl úctyhodného čísla 1278.
V sobotu byl na programu MTB maratón na čtyřech různě
dlouhých trasách ( 105 km, 76 km, 42 km, 25 km ), v neděli pak následovaly dětské a juniorské
kategorie a také 1.ročník TV Markíza běhu.
Po podařeném víkendu a úspěchu Nočních střel na extrémním in-line
maratónu na Olešné jsme hledali podobně zážitkový víkend a našli jsme ho právě
na Stupavském maratónu. Záměrem bylo
absolvovat v sobotu MTB premiéru na trase 76 km s převýšením 2 km a poté v neděli
17 km terénní běh s převýšením 350 m. David s Filipem zvolili
tentokrát tým Denní střely, Roman reprezentoval Pepa Team Frýdek-Místek.
Na rodinný sportovní víkend odjíždíme již v pátek odpoledne,
abychom stihli registraci a nemuseli v sobotu honit čas. V sobotu v 10
hod. dopoledne pak vyjíždíme společně s dalšími 135-ti MTB bikery na svoji
76 km dlouhou trať. Kluci mi odjíždějí
již po několika kilometrech, mám problémy především dolů, kdy jsem opatrnější a
tím pádem i pomalejší. Do kopce makám, dolů trpím – jen neskončit někde v kotrmelcích
či na stromě. Slunko pálí, je jeden z nejteplejších dní tohoto léta, někde
okolo 60 km se ozývají křeče ve stehnech. Cíl už je jen jeden – dostat se ve
zdraví do cíle. Po téměř 5-ti hodinách jsem tam, fyzicky vyčerpaný, ale šťastný,
že jsem dojel svůj první MTB závod. Od Davida se dozvídám, že dojel asi 10 min.
přede mnou. Filipa potkává smůla – zbloudění a sjetí z trasy a následně
defekt, přesto je po více jak 5-ti a půl hodinách v cíli. Sportovní
zážitek, na který se nezapomíná!
Bilance MTB: David 12. v kat.
a 42. celkově, Roman 11.(56.) a Filip 20.(91.)
V neděli ráno se probouzím jako mrtvola. David je však odhodlán k běhu, takže svá
rozhodnutí neběžet po snídani s Filipem přehodnocujeme a ve 12 hod.
stojíme před TV Markíza v obci Záhorská Bystrica na startu opět všichni
tři. 1. ročníku 17 km TV Markiza běhu se
účastní 90 běžců.
Na prvních asi 7 km překonáváme 350 m převýšení, poté postupně
klesáme až do cíle ve Stupavě. Kupodivu se mi běží skvěle a předbíhám jednoho
běžce za druhým celý závod. Jedinou výjimkou je Filip, který mě dobíhá na 13 km
a letí jako střela do cíle.
Běžecká
bilance: Filip 9. v kat. a 27. celkově, Roman 4.(31), David 12.(38.)
V kombinaci 76 km+17 km stoupá David nečekaně na
bronzový stupínek, Roman obsazuje 4. a Filip 6. příčku. Nádherný sportovní
víkend jako inspirace pro ostatní na příští rok!
Veškeré informace na www.stupavskymaraton.sk
neděle 24. června 2012
Takový nudný víkend...
Tento víkend byl nabitý zajímavými sportovními akcemi a jsem rád, že na nich nechyběli a zároveň se neztratili členové PepaTeamu.
V sobotu po desátého hodině dopolední nastoupil Lukáš se svými třemi parťáky, aby se v disciplíně zvané Beskydský šerpa pokusili o obhajobu loňské bedny. Tak se nakonec i stalo a klukům se podařilo v čase něco málo přes dvě hodiny dopravit bečku piva z ostravického hřiště na vrchol Lysé hory, což jím v konečném zúčtování přineslo cenný bronz.
O sedm hodin později a 100km dál, se trio Radim - Roman - Lidka Šokalová v teplém podvečeru postavilo na start 3. ročníku Mattoni Olomouckého 1/2Maratonu. Radim, při své momentálně ne úplně ideální silniční formě zaběhnul pro něj slušných 1:28´15, Roman, 14 dní po Budějovickém půlmaratonu v podstatně teplejším počasí 1:40´17 a Lidka i se shrnutou kompresní ponožku v kategorii druhá v čase 1:51´20...
Ovšem vrchol sportovní snažení, boje s vůlí, sebezapřením vítězstvím hlavně nad sebe samým jsme od sobotního poledne, do nedělní dvanácté hodiny mohli sledovat na okruhu kolem přehrady Olešná. Účastníky prvního ročníku extremní akce horolezce Libora Uhra, při níž závodní dvou a čtyřčlenné týmy nonstop kroužily kolem výše zmíněného vodního díla. Kromě kluků Řehových si tento masakr nenechali ujít ani náruživí inlinisté Rostík a Lidka Trávničkovi. Jsem nesmírně rád, že jsem jejich snahu a boj mohl na vlastní oči sledovat alespoň v posledních dvou a půl hodinách. Byl to díky ním fantastický zážitek, vidět jejich odhodlání a obrovskou morální a psychickou sílu, kterou jsem před pár měsíci obdivoval u účastníků další Uhroviny s názvem LH24. A ten závěr, průjezd posledního kola...Ještě teď cítím to mravenčení a husí kůži která mi naskakovala po celém těle a slzy v očích, které mi vyhrkly, když jsem poprvé mohl v cíli poplácat zcela zničeného, ale v nitru přešťastného Rosťu po rameni...
Ogaři Řehovi, Rostíku, Lidko, neskutečná poklona před vámi, jste naše jedničky a vždycky budete...Ještě jednou díky za skvělý zážitek, byla to paráda,nemám slov...
Na závěr je třeba smeknout před Evou Řehovou, která se o kluky v průběhu více jak 24 hodin nonstop starala a tím jim i dopomohla k fantastickému vítězství ve své kategorii a druhému místu za duem Uher - Uher. A to samé Roman - vyloženě odpočínkový víkend - sobota od rána přípravy na Inline závod a servis klukům na Olešné,odpol odjezd na půlmaraton do Olmíku,tam v náročných podmínkách na doraz odběhnutý závod, kolem půlnoci návrat zpět na Olešnou a do nedělního odpoledne opět ve stoprocentním nasazení u kluků.
A abych nezapomněl, Lída s Rosťou v závěru nejen odrazili snahu soupeřů za nimi, ale ještě se pokusili probojovat se na celkovou devátou příčku.(nakonec chybělo kolem 30s ). A k tomu vítězství v kategorii Mix...!!!
V sobotu po desátého hodině dopolední nastoupil Lukáš se svými třemi parťáky, aby se v disciplíně zvané Beskydský šerpa pokusili o obhajobu loňské bedny. Tak se nakonec i stalo a klukům se podařilo v čase něco málo přes dvě hodiny dopravit bečku piva z ostravického hřiště na vrchol Lysé hory, což jím v konečném zúčtování přineslo cenný bronz.
O sedm hodin později a 100km dál, se trio Radim - Roman - Lidka Šokalová v teplém podvečeru postavilo na start 3. ročníku Mattoni Olomouckého 1/2Maratonu. Radim, při své momentálně ne úplně ideální silniční formě zaběhnul pro něj slušných 1:28´15, Roman, 14 dní po Budějovickém půlmaratonu v podstatně teplejším počasí 1:40´17 a Lidka i se shrnutou kompresní ponožku v kategorii druhá v čase 1:51´20...
Ovšem vrchol sportovní snažení, boje s vůlí, sebezapřením vítězstvím hlavně nad sebe samým jsme od sobotního poledne, do nedělní dvanácté hodiny mohli sledovat na okruhu kolem přehrady Olešná. Účastníky prvního ročníku extremní akce horolezce Libora Uhra, při níž závodní dvou a čtyřčlenné týmy nonstop kroužily kolem výše zmíněného vodního díla. Kromě kluků Řehových si tento masakr nenechali ujít ani náruživí inlinisté Rostík a Lidka Trávničkovi. Jsem nesmírně rád, že jsem jejich snahu a boj mohl na vlastní oči sledovat alespoň v posledních dvou a půl hodinách. Byl to díky ním fantastický zážitek, vidět jejich odhodlání a obrovskou morální a psychickou sílu, kterou jsem před pár měsíci obdivoval u účastníků další Uhroviny s názvem LH24. A ten závěr, průjezd posledního kola...Ještě teď cítím to mravenčení a husí kůži která mi naskakovala po celém těle a slzy v očích, které mi vyhrkly, když jsem poprvé mohl v cíli poplácat zcela zničeného, ale v nitru přešťastného Rosťu po rameni...
Ogaři Řehovi, Rostíku, Lidko, neskutečná poklona před vámi, jste naše jedničky a vždycky budete...Ještě jednou díky za skvělý zážitek, byla to paráda,nemám slov...
Na závěr je třeba smeknout před Evou Řehovou, která se o kluky v průběhu více jak 24 hodin nonstop starala a tím jim i dopomohla k fantastickému vítězství ve své kategorii a druhému místu za duem Uher - Uher. A to samé Roman - vyloženě odpočínkový víkend - sobota od rána přípravy na Inline závod a servis klukům na Olešné,odpol odjezd na půlmaraton do Olmíku,tam v náročných podmínkách na doraz odběhnutý závod, kolem půlnoci návrat zpět na Olešnou a do nedělního odpoledne opět ve stoprocentním nasazení u kluků.
A abych nezapomněl, Lída s Rosťou v závěru nejen odrazili snahu soupeřů za nimi, ale ještě se pokusili probojovat se na celkovou devátou příčku.(nakonec chybělo kolem 30s ). A k tomu vítězství v kategorii Mix...!!!
úterý 19. června 2012
Trička a tílka
Zdar děcka, pro prvních 20ks mám od sponzora prostředky na slevu. Takže vyhlašuji:
KDO PRVNÍ PLATÍ, UŠETŘÍ...
Případné dotazy na mail midarek@centrum.cz nebo tel. 732565601
neděle 17. června 2012
Horský běh na Lysou horu 2012
Vrchařský svátek této půlsezony je za námi. Klukům z X-Air se organizace povedla opět dokonale, oproti loňskému roku náramně vyšlo i počasí a tak jsme si mohli užít jeden z nejlepších závodů u nás na maximum.
Oproti 7.ročníku byla konkurence o poznání slabší, ale i tak se na start hlavního a zkráceného běhu pro juniory a běžce nad 70let postavilo opět téměř 300 milovníků kopců i těch, kteří si chtěli vyzkoušet, jak náročná je jedna z nejtěžších tratí vrchařské termínovky.
Z PepaTeamu se nás na ostravickém hřišti ke startu postavilo jenom šest. Dá se říci, že až na Lukáše a Kamila zbytek absentérů preferuje spíše silniční tratě a tak se tato šestka dá, s troškou nadsázky považovat za vrchařskou buňku týmu...:).
Z této sestavy jsme nejvíce nadějí vkládali do Lidky, která ji beze zbytku potvrdila a ve velkém vedru si s tratí poradila v kvalitním čase 1:24:16hod. a ve své kategorii obsadila skvělou druhou příčku.
Radim, po té, co upustil od startu na Kysuckém maratonu si stanovil tento běh coby vrchol letní sezonu, čemuž podřídil i přípravu složenou z pravidelných víkendových treninků na Lysé hoře. Po silničním tápání konečně zaběhul podle svých představ, podařilo se mu držet rovnoměrné tempo po celou dobu více než devítikilometrového závodu a nakonec si připsal i pár zajímavých a cenněných skalpů.
Jirku v posledních týdnech víc než běh zaměstnávají pracovní povinnosti, kvůli nimž nebyl schopen odběhat potřebný počet kilometrů a s přihlédnutím k tomu,že málem ani nestihnul začátek závodu, je trošku pochopitelný i jeho kolaps, který ho v těžkém závodě postihnul. Jirka nakonec přes ohromnou krizi závod s vypětím všech morálních sil dokončil a všem dokázal, že jeho největší zbraní je bojovnost, která jej určitě v závodě B7 vynese do úrovně těch nejúspěšnějších borců. Každá zkušenost je důležitá a dvojnásobně ta špatná. A tu extra špatnou máš Jirko za sebou, díky za reprezentaci, v mnohém si od tebe můžem brát příklad.
Svou závodní premiéru (pokud nepočítám účasti na Lysacupech ) si v našich barvách odbyl Reňa Marek. Přes dlouhodobé problémy závod dokončil v čase 1:28:37 a myslím, že může být plně spokojený. Reňa je rozený vrchař a běh v terénu miluje, věřím, že až úplně doléčí zranění, bude patřit mezi tahouny svou treninkovou pílí a splní si svůj sen v podobě účasti na B7.
Filip - ze spíše silničáře vyrůstá i milovník kopců, takže se určítě můžem těšit na další vrchařské akce s jeho účastí. Šel dobře a myslím, že bez sebemenší krize a osobně se mi velice líbil i jeho efektní spurterský závěr v cílovém stoupání...
Pepík Krejčí tento závod miluje a tato jeho vášeň si vybírá svou daň v podobě celotýdenní nervozity před startem. Pepa je srdcař, bojovník a dříč ( kdyby Lukáš zdědil půlku těchto vlastností, tak máme nového lídra v týmu :) a svůj den D nakonec zvládnul dobře. Dokončil pod dvě hodiny a svému soupeři a kamarádovi, Otto Rossimu nadělil víc než sedm minut. Pepo díky, ať se ti na Sokolím vrchu daří...
Oproti 7.ročníku byla konkurence o poznání slabší, ale i tak se na start hlavního a zkráceného běhu pro juniory a běžce nad 70let postavilo opět téměř 300 milovníků kopců i těch, kteří si chtěli vyzkoušet, jak náročná je jedna z nejtěžších tratí vrchařské termínovky.
Z PepaTeamu se nás na ostravickém hřišti ke startu postavilo jenom šest. Dá se říci, že až na Lukáše a Kamila zbytek absentérů preferuje spíše silniční tratě a tak se tato šestka dá, s troškou nadsázky považovat za vrchařskou buňku týmu...:).
Z této sestavy jsme nejvíce nadějí vkládali do Lidky, která ji beze zbytku potvrdila a ve velkém vedru si s tratí poradila v kvalitním čase 1:24:16hod. a ve své kategorii obsadila skvělou druhou příčku.
Radim, po té, co upustil od startu na Kysuckém maratonu si stanovil tento běh coby vrchol letní sezonu, čemuž podřídil i přípravu složenou z pravidelných víkendových treninků na Lysé hoře. Po silničním tápání konečně zaběhul podle svých představ, podařilo se mu držet rovnoměrné tempo po celou dobu více než devítikilometrového závodu a nakonec si připsal i pár zajímavých a cenněných skalpů.
Jirku v posledních týdnech víc než běh zaměstnávají pracovní povinnosti, kvůli nimž nebyl schopen odběhat potřebný počet kilometrů a s přihlédnutím k tomu,že málem ani nestihnul začátek závodu, je trošku pochopitelný i jeho kolaps, který ho v těžkém závodě postihnul. Jirka nakonec přes ohromnou krizi závod s vypětím všech morálních sil dokončil a všem dokázal, že jeho největší zbraní je bojovnost, která jej určitě v závodě B7 vynese do úrovně těch nejúspěšnějších borců. Každá zkušenost je důležitá a dvojnásobně ta špatná. A tu extra špatnou máš Jirko za sebou, díky za reprezentaci, v mnohém si od tebe můžem brát příklad.
Svou závodní premiéru (pokud nepočítám účasti na Lysacupech ) si v našich barvách odbyl Reňa Marek. Přes dlouhodobé problémy závod dokončil v čase 1:28:37 a myslím, že může být plně spokojený. Reňa je rozený vrchař a běh v terénu miluje, věřím, že až úplně doléčí zranění, bude patřit mezi tahouny svou treninkovou pílí a splní si svůj sen v podobě účasti na B7.
Filip - ze spíše silničáře vyrůstá i milovník kopců, takže se určítě můžem těšit na další vrchařské akce s jeho účastí. Šel dobře a myslím, že bez sebemenší krize a osobně se mi velice líbil i jeho efektní spurterský závěr v cílovém stoupání...
Pepík Krejčí tento závod miluje a tato jeho vášeň si vybírá svou daň v podobě celotýdenní nervozity před startem. Pepa je srdcař, bojovník a dříč ( kdyby Lukáš zdědil půlku těchto vlastností, tak máme nového lídra v týmu :) a svůj den D nakonec zvládnul dobře. Dokončil pod dvě hodiny a svému soupeři a kamarádovi, Otto Rossimu nadělil víc než sedm minut. Pepo díky, ať se ti na Sokolím vrchu daří...
neděle 10. června 2012
I přesto, že běžecká sezona je v plném proudu, aktuality na našem blogu váznou. Tady je alespoň malé okénko do současné doby:
Dan Šindelek - lídr naši squadry, jeden z nejúspěšnějších běžců současného MBP. Po své účasti na Chřibském maratonu plánuje účast a pokoření tříhodinové hranice v Rajci.
Rosťa Trávníček - podobně jako Dan špička nejen ve své kategorii. S manželkou Lídou trenují na 24hodinový InLine bruslařský závod konaný na okruhu kolem přehrady Olešná.
Lída Šokalová - pro tým velice důležitá nejen přínosem medailových úmístění ale hlavně přísunem pozitivní energie a dobré nálady. Členka sestavy na Ekiden Pentla maratonu v Karviné.
Roman Řeha - I přes obnovené problémy s kotníkem si včera odbyl start na premierovém ročníku půlmaratonu v Českých Budějovicích. Navíc se může pyšnit kvalitně zaběhnutým maratonem ve Vídni a další půlkou na Hervisu v Praze.
Jirka Dinter - po skvělém účinkování na LC jeho jedním z vrcholů byl závod Bratislava-Děvín, druhým by určitě mohl být Horský běh na Lysou horu 16.6. A podzim je jasný: B7 a potom Chřibský maraton pod tři...?
Lukáš Krejčí - Letos je nucen kvůli pracovním povinnostem vynechat oblíbenou X-Airáckou Lysou a tak mu můžeme držet palce hlavně 23.6. na Beskydském šerpovi, kde jejich sestava obhajuje třetí místo,ale určitě by chtěli víc...
Jarda Vernarský - pravidelný účastník hlavně frýdecké běžecké ceny, coby spolucestovatel Míry Lyska tento víkend absolvoval půlmaraton v Čadci.
Míra Lysek - k včerejším narozeninám si nadělil dárek v podobě svého novodobého OR v maratonu. Po Romanu Řehovi druhý PepaTeamák s absolvovaným maratonským startem.
Kamil Staš - momentálně ve stavu hluboké a beznadějné zamilovanosti a i proto se připravuje odděleně. Ve své přítelkyni zároveň ovšem našel parťáka pro mix kategorii na B7. (Jaryne Wojtylo,Verčo Jerglíková,Martykáni a další...Třeste se!!!)
Filip Landsberger - Filipova treninková příprava na Kysucký maraton byla v dubnu narušena zdravotním výpadkem, o další maratonský start se chce pokusit v srpnu v Rajci. Každopádně mu běhání určitě musí přinášet uspokojení a radost (jak by ne,každý závod v osobním traťovém rekordu...:). Zvládné 16.června Lysou ze hřiště pod 1:15 hod...?
Reňa Marek - dlouhodobě laboruje s kolenem, kvůli kterým společné silniční treninky neabsolvuje, ale díky němu jsem přišel na chuť téměř každonedělním vrchařským výběhům na Lysou. Tak kdo se k nám přidá příště...?
Radim Lipták - běhám a za to jsem rád. Plánovaná účast na maratonu v Čadci kvůli dubnovému problému s kotníkem padla, další pokus o v pořadí už 9.maratonskou čárku by měl přijít v srpnu na horké půdě v Rajci.
Pepa Krejčí - už se jistě nemůže dočkat následujícího víkendu, kde se opět může pokusit o vylepšení svého loňského času. Úkol jistě velmi těžký - Pepa loni v ročníku 2011 patřil mezi běžce s největším výkonnostním vzestupem na této náročné trati.
Inka Krejčí - jistě za každého počasí se v sobotu na Lysé můžeme těši na jeji fotky a věřím, že v průběhu vrchařské sezony obuje závodní boty a stejně jako v uplynulých letech získá nějaké pódiové umístění.
Dan Šindelek - lídr naši squadry, jeden z nejúspěšnějších běžců současného MBP. Po své účasti na Chřibském maratonu plánuje účast a pokoření tříhodinové hranice v Rajci.
Rosťa Trávníček - podobně jako Dan špička nejen ve své kategorii. S manželkou Lídou trenují na 24hodinový InLine bruslařský závod konaný na okruhu kolem přehrady Olešná.
Lída Šokalová - pro tým velice důležitá nejen přínosem medailových úmístění ale hlavně přísunem pozitivní energie a dobré nálady. Členka sestavy na Ekiden Pentla maratonu v Karviné.
Roman Řeha - I přes obnovené problémy s kotníkem si včera odbyl start na premierovém ročníku půlmaratonu v Českých Budějovicích. Navíc se může pyšnit kvalitně zaběhnutým maratonem ve Vídni a další půlkou na Hervisu v Praze.
Jirka Dinter - po skvělém účinkování na LC jeho jedním z vrcholů byl závod Bratislava-Děvín, druhým by určitě mohl být Horský běh na Lysou horu 16.6. A podzim je jasný: B7 a potom Chřibský maraton pod tři...?
Lukáš Krejčí - Letos je nucen kvůli pracovním povinnostem vynechat oblíbenou X-Airáckou Lysou a tak mu můžeme držet palce hlavně 23.6. na Beskydském šerpovi, kde jejich sestava obhajuje třetí místo,ale určitě by chtěli víc...
Jarda Vernarský - pravidelný účastník hlavně frýdecké běžecké ceny, coby spolucestovatel Míry Lyska tento víkend absolvoval půlmaraton v Čadci.
Míra Lysek - k včerejším narozeninám si nadělil dárek v podobě svého novodobého OR v maratonu. Po Romanu Řehovi druhý PepaTeamák s absolvovaným maratonským startem.
Kamil Staš - momentálně ve stavu hluboké a beznadějné zamilovanosti a i proto se připravuje odděleně. Ve své přítelkyni zároveň ovšem našel parťáka pro mix kategorii na B7. (Jaryne Wojtylo,Verčo Jerglíková,Martykáni a další...Třeste se!!!)
Filip Landsberger - Filipova treninková příprava na Kysucký maraton byla v dubnu narušena zdravotním výpadkem, o další maratonský start se chce pokusit v srpnu v Rajci. Každopádně mu běhání určitě musí přinášet uspokojení a radost (jak by ne,každý závod v osobním traťovém rekordu...:). Zvládné 16.června Lysou ze hřiště pod 1:15 hod...?
Reňa Marek - dlouhodobě laboruje s kolenem, kvůli kterým společné silniční treninky neabsolvuje, ale díky němu jsem přišel na chuť téměř každonedělním vrchařským výběhům na Lysou. Tak kdo se k nám přidá příště...?
Radim Lipták - běhám a za to jsem rád. Plánovaná účast na maratonu v Čadci kvůli dubnovému problému s kotníkem padla, další pokus o v pořadí už 9.maratonskou čárku by měl přijít v srpnu na horké půdě v Rajci.
Pepa Krejčí - už se jistě nemůže dočkat následujícího víkendu, kde se opět může pokusit o vylepšení svého loňského času. Úkol jistě velmi těžký - Pepa loni v ročníku 2011 patřil mezi běžce s největším výkonnostním vzestupem na této náročné trati.
Inka Krejčí - jistě za každého počasí se v sobotu na Lysé můžeme těši na jeji fotky a věřím, že v průběhu vrchařské sezony obuje závodní boty a stejně jako v uplynulých letech získá nějaké pódiové umístění.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
