závodní trenink no.2

Zítra, tj 30.7 pokračujeme !!! Takže zájemci, doražte na dožinkáč, start treninkového závodu v 19:15h. Tentokrát půjdeme trasu: po cykostezce kolem hřbitova-výzkumák-cyklobar-Dobrá fotbalové hřiště-nádraží a zpět, tj cca 8,8km

Treninkovo-závodní úterý no.1

K  závodnímu treninku na dožinkovém okruhu, za krásného,ale poněkud teplého počasí dnes dorazilo celkem 11 kousků, kteří se při společném startu, podle svého uvážení rozhodli pro absolování 5-ti nebo 10-ti kilometrové trati.

V těchto společných výbězích se určitě nejedná o závody v pravém slova smyslu, ale většina z nás si může odzkoušet za asistence a přítomnosti kamarádů běh při větší intenzitě a tempu, které se přece jenom běhá lépe ve skupině než běžci samotnému.

Dneska asi nejúspěšněm účastníkem byl Robert Husánik, který i díky spolupráci, od 5.km vyklusávajícím Romanem Řehou si zaběhl desítkový osobák v čase 49:48.
Parádní výkon po víkendovém tězkém treninku předvedl  taky Marek Moškoř, který  který zvládl pětku  za slušných 21:04  a následně se mnou doklusal mou desítku, jenž jsem i díky němu po sobotním čtyřlístku domlátil za 42:45.

Neoficiálním vítězem pětky byl Filip Řeha, který měl původně v plánu běžet desítku, ale nakonec své snažení ukončil na sedmém kilometru v čase 28:02 !!! Pomyslný druhý flek patří Markovi a bronz Romanovi za čas 21:43. Zaběhat si přišel i Franta Holec, který přivedl i svého kamaráda Kamila Durčáka, jenž se výkonem 24:48 vklínil mezi rivalky a zároveň kamarádky, Lidku Trávničkovou a Kláru Maštalířovou. Holčičí zlato si dnes do Staříče a ve čtvrtek na zaslouženou dovolenou v Maďarsku odvezla  naše Liduška Šokalová.

Na závěr každý z účastníků obdržel z rukou Haničky Maštalířové sladkou odměnu v podobě medového perníku.

výsledky:
5km
Marek Moškoř                 21:04
Roman Řeha                     21:43
Lida Šokalová                   23:34
Lida Trávničková              24:42
Kamil Durčák                    24:48
Klára Maštalířová              24:51
Franta Holec                      25:45

10km
Radim Lipták                     42:45
Robert Husánik                  49:48
Míra Lysek                         50:15

7km
Filip Řeha                           28:02

Treninkovo-závodní úterky

Ahoj všichni, počínaje příštím úterým, tj. 23.7. budeme pořádat každý týden pravidelné závody hamburgského typu, tzn. bez nějakých větších nároků na organizaci, kde o spolehlivé změření času se postarají vaše stopky nebo běžecký kolega. Domů si z Hamburgu odnesete jenom dobrý pocit a informaci o zaběhnutém čase.

Termín 1.T-Z úterku :23.7. 2013
Místo startu : dožínkový areál ve Starém Městě u Frýdku
Čas startu : 19:15h
Délky tratí : 5000m a 10000m (před závodem si můžete zvolit trať případně si odběhnout delší a zaevidovat si i mezičas na poloviční distanci.

Budu rád, pokud uvedete nezávaznou přihlášku do komentářů.
Akce se koná za každého počasí a výhledky budou platné při účasti alespoň jednoho závodníka...
Trenink je určen všem běžcům bez rozdílu klubové příslušnosti.

Budu se na Vás těšit a doufám, že na mě zbude aspoň nějaká miniMEDAILE...:-)

24 kolem Olešné

Po úspěšném absolvování loňského závodu 24h in line kolem Olešné,kdy nás bolelo celé tělo a já byl zralý na kapačky, jsme s Lídou říkali, že už nikdy více.
Jenže rok se s rokem sešel a už v lednu, kdy byla spuštěna registrace na 2. ročník, jsme figurovali na startovní listině mezi prvními přihlášenými. Pak začalo
to nejdůležitější - začít trénovat. Jenže zima si letos spletla kalendář a držela se dlouho s množstvím sněhu a jaro bylo taky poměrně deštivé. Díky tomu, že se nedalo
bruslit, jsem začal s Lídou pro zvýšení její kondice běhat - zpočátku po troškách a pak čím dál víc, až jsme to asi přehnali- Lída totiž prohlásila, že je běžkyně
a brusle jsou až na 2. místě.
V den startu bylo nakonec akreditováno 584 účastníků ve 180 týmech po dvojicích a čtveřicích, což byl podstatný rozdíl oproti lońských 160 závodníků.
A pak to začalo... ráno se spustila pořádná průtrž , ale naštěstí pršet přestalo a do startu ve 12 h byla trať suchá. Start probíhal zbůsobem, že se naboso doběhlo k bruslím,
bylo třeba brusle obout, utáhnout a jet. Taktika vyšla dokonale, první jsem vyjížděl já s rychle nazutýma bruslemi, bez zavázaných tkaniček, abych se vyhnul postartovní tlačenici.
Po odjetí prvního kola mě Lída vystřídala a až dokonce jsme se střídali po 3 kolech - cca 30-36 min, což bylo ideální na odpočinek i udržení tempa. Zvláště Lída se překonávala,
když jezdila kola 10-10.30 min., až jsem se bál, jestli to vydrží. Ale vydržela, i díky tomu jsme se po 9ti hodinách drželi na neuvěřitelném 20. místě absolutně a 2. místě
v kategorii mix, s průměrnou rychlostí 27.3 km v hod. Před půlnoci z nám nezjištěných důvodů, skončila vedoucí dvojice a začal tuhý boj s týmem za námi o 1 -2.místo
( třetí pár v pořadí už měl ztrátu 6ti kol ). Střídali jsme se s nimi ve vedení, ale nikdo nedokázal poodjet o více než 5 - 8 min. a vytvořit si tak dostatečný náskok.
Konečné rozhodnutí nastalo 1,5 hod před vypršením času, kdy naši konkurenti náhle zastavili a my mohli v euforii a klidu dojet do cíle.
Nakonec z toho bylo vítězství v kategorii SPORT MIX dvojice , 7. místo v dvoučlených týmech a 28. místo v absolutním pořadí ( dvojic+čtveřic).
Říká se " konec dobrý, všechno dobré " , když pominu bolesti zad, stehen, puchýře od bruslí, žaludeční nevolnost, tak letos to místo užívání si závodu, byl tvrdý boj
až do konce a proto dáváme vědět všem členům Pepa Teamu, kterým moc děkujeme za psychickou podporu - jestli nás ještě jednou uvidíte na startu příštího
ročníku, bez milosti nás vyvlečte za uši ven :-) Myslíme, že už to opravdu stačilo.
Nakonec bychom rádi poděkovali Liborovi Uhrovi a všem pořadatelům za výborné zajištění a organizaci tohoto krásného závodu.

Díky. Rosťa a Lída

Štramberská desítka

Celý týden čekám na můzu, která by mě políbila a já stvořil nějaký čtivý a smysluplný článek ze sobotního závodu ve Štramberku.

Bohužel se tak nestalo a tak dovolte alespoň pár strohých faktů k výsledkům tohoto, jinak velice pěkného a obtížného závodu.

V pořadí už 7.akci MBP s přehledem vyhrál Vašek Bitala z pořádajícího AKEZ Kopřivnice. Ženám kralovala podle předpokladů Adéla Esentierová z BET Ostrava.

My jsme se ovšem určitě v silné konkurenci neztratili. Za občasného slabého deště si pro celkové desáté a v kategorii druhé místo doběhnul Rosťa Trávniček, Lidka Šokalová si v průběžném bodování poháru pojistila druhou příčku a moje maličkost může být spokojena, neboť u mě se i celkové 22. flek počítá...:). Parádní závěrečný spurt v táhlém cílovém stoupání předvedl Míra Lysek a prokázal tim před blížícím se olomouckým půlmaratonem nejen stoupající formu, ale hlavně i to, že ho běh pořád baví a dokáže se zdravě namotivovat a o lepší výsledek se poprat. A to mě po Mirkově ohlášení z konce minulé sezony o běžecké pauze těší dvojnásobně.

Nutno však dodat, že Mirek je tvor společenský, který se obzvláště dobře cítí v dámské společnosti a tu mu po chudších letech můžeme nabídnout v daleko větší míře.

Kromě běžeckého světoběžníka a maratonského turisty Romana Řehy svou premiéru na štramberské okruhu zaznamenaly i Terka Samiecová, pro kterou to po rovinatější dolnolhotské byla jeji druhá desítka a stejně jako v případě Romana není třeba šetřit slovy chvály. Terce se závod podle jejich vlastnich slov velmi líbil a čtvrté místo v kategorii, hned za zatím suverénním triem Esentierová-Čablová-Krstevová, ji po opravdu jen pár měsících treninku můžou velice těšit a motivovat. Ještě větší premieru si odbyla naše ultrabruslařka, mistryně republiky v kategorii MIX - Lidka Trávničková. Lída má letos už pár odběhnutých kratších závodů do frýdeckomístecké ceny, ale jeji rozhodnutí startovat na náročném štramberském klání mě mile překvapilo. O tom, že to byla volba správná a zároveň byla dostatečně připravena svědčí i fakt, že náročnou trať bezpečně zvládla pod 1hodinu, což by většinou dělalo začátečnicím problém i na podstatně rychlejším profilu závodu typu Hornické nebo třeba dolnolhotské desítky.

A aby ten náš letošní babský boom a motivace pro Miru byla ještě větší, jsem rád, že můžu v našich řadách přivítat Evu Kopcovou a popřát ji,  aby se ji mezi námi líbilo a  v dresu Pepa Teamu zažila spoustu radosti a krásných běžecký i neběžeckých zážitků.

Pěknou fotodokumentaci stvořil Filip, který do Štramberku, i přes nepřízeň počasí a absolvování večerní prohlídky snad všech frýdeckých kostelních věží

dorazil na kole.

Nadcházející víkend bude pro nás, po zrušení karvinské maratonské štafety v sobotu ve znamení horského běhu na královnu Beskyd a komu to nebude stačit, může v neděli vyrazit opět na kopec-Lukáš Suchánek pořádá krásnou akci s cílem tentokrát na Radhošti, nebo můžete bojovat o body do velké ceny v běhu Mezi náměstími...

Společný trénink 1.

Nevím kolikátý to byl oficiální společný trénink, a zda by se tak dal nazvat, když se sešli pouze tři členové Pepa teamu (Radim, Filip a Tereza). Ale i to někdy stačí k tomu, aby se do toho člověk pořádně obul.

Případní zvědavci o časy, délky a přesnou trasu se mohou podívat zde

Ono k menší účasti na tréniku stačí i to, aby pršelo. Na druhou stranu jsme se alespoň nepřehřívali :-). Běželi jsme mírným tempem, trasa je doslova lemovaná krásnými přírodními scenériemi a občas nějaký ten táhlejší kopec+nějaká ten pěkný seběh při kterém si člověk odpočine.

My s Filipem jsme toho měli ke konci celkem dost (od 3km jsem měla vše komplet mokré a Filip naběháno asi 70km v tomto týdnu). Zato Radim byl ve formě a opět nás pěkně táhnul, což člověk ocení když síly a optimismus dochází.

Takže celkem 22-24 km, podle toho odkud kdo vyběhl.
Doufám, že takovéto víkendové týmové delší výběhy v mírnějším tempu se nám podaří častěji  a vhojnějším počtu.

Dolnolhotská desítka 2013

V pátek jsme se řádně prohřáli, ale naštěstí v sobotu bylo počasí ke všem přívětivé. Nepršelo, ale bylo hezky, pod mrakem, a téměř bezvětří. Z Pepa teamu se nás sešlo 7+1 (Lidka fotila a fandila), každý s jiným cílem a představou jak na to půjdeme. Motivací bylo samozřejmě chlazené pivko po vydřeném cíli nebo nějaký ten pěkný čas na 10 km. Všichni v dobré náladě, rodina i kamarádi podporovali seč mohli, stejně jako diváci. Atmosféra byla úžasná a pořadatelům se nedalo téměř nic vytknout (kromě dlouhé fronty na to pivo).

O tratích se často píše, že jsou běhavé. Nevěřte představě, že by vám to nějak při běhu pomohlo ;-), hezký výsledek udělá jen trénink, ale zima byla dlouhá, a to se teprve pozná kdo je schopný zatnout zuby a makat.

Vystartovali jsme, nevím jak ostatní, mě trochu ztuhl úsměv spolu s nohama a jejich pokračováním. První polovina trati je trochu do kopce, hlavně v oblasti od 3.-5. km. To se pak spousta závodníků na obrátce, při pohledu na čas na půlku, trochu vyleká. I když bylo pod mrakem, měla jsem rychle žízeň a tudíž motivací co nejrychleji dorazit na 5.km bylo hlavně pití.

Cestou tam, už mi mávali kluci z týmu (Filip+Dan+Rosťa+Radim), co běželi zpátky, tak jsem si říkala, že to mají pěkně rozběhnuté.

Někdo se občas ptá, co se lidem, co běží, honí v hlavě. Můžu říct, že při tomto závodě to byli takoví malí Jekyll a Hyde: „ty nohy bolí, sakra“-“to přejde“, „proč mě pořád někdo předbíhá, to tak zpomaluju“-“nezpomaluješ, běžíš dobré tempo, oni jsou prostě rychlejší, nenech se rozhodit“ a tak dále. Ale o tom závody prostě jsou, překonáte se, nenecháte si namluvit hlavou, že máte zastavit, zpomalit nebo to vzdát.

A když jsem vydržela první půlku, tak ta druhá už byla z kopce. To už se běželo parádně. Předběhla jsem pár kluků a holek, a pár kluků a holek předběhlo zase mě. Kdyť jsme přeci na závodech.

Člověk najednou vbíhá na hřiště do cíle, plný všech těch pocitů a příjemné bolesti, znamením toho, že žijeme a že prožíváme. Vítá mě rodina, kamarádi z týmu kteří doběhli v krásných časech, i přesto, že pro většinu z nás byla trať náročnější než jsme čekali…

Jdeme se občerstvit, jídla a pití je dost, v jedné hrsti sušenky v druhé jablka, v puse pití. Vyklusat a zhodnotit, pokecat.

Přestože jsem chtěla čas stlačit pod 50minut, byla jsem, vzhledem k tomu jak mě ta trať drtila, s výsledným 50:36 (12.v ktg) spokojená.

Před startem jsem dostala své první týmové triko, a bylo to i tak trochu symbolické, vzhledem k tomu, že to byla má první oficiální desítka.

Takže jak jsme vlastně dopadli?

Kluci zabrali parádně, takže Dan byl na prvním místě s časem 36:39, Rosťa o pár vteřin čtvrtý s časem 37:11. Radim v tvrdé konkurenci své kategorie zaběhl za 40 minut. Jarda za 46 a Filip za 48:10. Lída byla pátá v kategorii s časem 49:21.

Komplet výsledky zde